Trápí vás ztráta čichu? Zjistěte, proč vzniká anosmie!

Zkuste si představit, že si ráno uvaříte kávu, ale necítíte její aroma. Nebo že se projdete kolem kvetoucích šeříků – a nic. Svět bez vůní je najednou jakýsi plochý, ochuzený o něco podstatného. Ztrátou čichu přitom netrpí jen lidé s nachlazením – může být příznakem různých onemocnění, ale také samostatným problémem. Ačkoli se o něm často mluví jen okrajově, anosmie může výrazně ovlivnit kvalitu života. A někdy i signalizovat, že v těle se děje něco vážnějšího.

Co je anosmie?

Anosmie je odborný název pro úplnou ztrátu čichu – tedy stav, kdy člověk vůbec necítí žádné pachy. Může vzniknout náhle, například po infekci, nebo se rozvíjet postupně, často bez jasné příčiny.

U některých lidí je vrozená (člověk se narodí bez čichu), ale častěji je získaná – ať už po nachlazení, úrazu hlavy, nebo v rámci jiných onemocnění. Některé případy jsou dočasné a čich se časem obnoví, ale v jiných může být anosmie trvalá.

Anosmie, hyposmie a parosmie: Jaký je rozdíl?

Ačkoli se pojmy mohou plést, nejde o to samé. Anosmie znamená úplnou ztrátu čichu. Pokud člověk sice něco cítí, ale podstatně slaběji, mluvíme o hyposmii – tedy snížené schopnosti vnímat pachy. A když pachy sice cítí, ale úplně jinak, zkresleně či nepříjemně (například jídlo voní jako spálenina), jde o parosmii. Právě tyto poruchy čichu často doprovázejí infekce, neurologické problémy či některé léky a mohou se kombinovat.

Jak se anosmie projevuje?

Ztráta čichu obvykle nebolí a přichází potichu – doslova. Můžete si všimnout, že jídlo najednou nemá chuť jako dříve, vůně vás „obcházejí“ a běžné pachy – jako parfém, cigaretový kouř či čerstvé pečivo – jakoby zmizely.

Pro někoho jde o nenápadný detail, ale čich je pro naše vnímání světa důležitější, než si často uvědomujeme. Anosmie může ovlivnit i chuť jídla, emoce či bezpečnost (například neucítíte plyn nebo kouř).

Hormon hladu ghrelin – co by o něm měl vědět každý z nás?

Zjistěte, co je ghrelin – hormon hladu, který ovlivňuje vaši chuť k jídlu, hmotnost i metabolismus. Naučte se ho přirozeně ovládat.

Příčiny ztráty čichu

Anosmie může mít mnoho příčin – od úplně banálních až po vážnější onemocnění. Někteří se s ní narodí, jiným se objeví během života – ať už náhle, nebo postupně. Důležité je rozlišit, zda jde o vrozenou nebo získanou formu, protože od toho se odvíjí další diagnostika i léčba.

Vrozená anosmie

Vrozená anosmie je poměrně vzácná a znamená, že člověk se narodí bez schopnosti cítit pachy. Může jít o izolovaný problém (bez jiných příznaků), nebo být součástí genetického onemocnění, jako je například Kallmannův syndrom. Takoví lidé často ani neví, že jim něco chybí – čich nikdy nezažili, takže ho nemohou porovnat.

Získaná anosmie

Získaná forma je mnohem častější a vzniká v průběhu života. Může být dočasná (např. při rýmě) nebo trvalá (např. po úrazu hlavy). Zde jsou nejčastější příčiny:

infekce horních dýchacích cest (např. chřipka, COVID-19),
chronická rýma nebo nosní polypy,
úrazy hlavy a poranění mozku,
operace nebo ozařování v oblasti nosu,
neurologická onemocnění (Parkinsonova, Alzheimerova choroba),
vystavení toxickým chemikáliím nebo kouření,
užívání některých léků (např. antibiotika, antihistaminika),
dlouhodobé používání nosních dekongestiv (tzv. závislost na nosních sprejích),
stárnutí – přirozené snížení čichové citlivosti s věkem.

Freepik

Diagnostika anosmie

Zjistit, proč čich najednou „vypnul“, není vždy jednoduché. Lékař začne obvykle podrobným rozhovorem a vyšetřením nosu, případně doporučí specializované čichové testy (tzv. olfaktometrie). Pokud existuje podezření na závažnější příčinu, může následovat CT nebo MRI vyšetření mozku a dutin. V některých případech se dělají i testy krve, hormonální vyšetření nebo konzultace s neurologem či ORL specialistou.

Jak se projevuje vysoký kortizol v těle? Tyto varovné signály neignorujte

Vysoký kortizol může způsobit únavu, přibírání a hormonální nerovnováhu. Zjistěte, jak ho přirozeně snížit a udržet si zdraví pod kontrolou!

Léčba ztráty čichu

Léčba závisí na tom, co anosmii způsobilo. Pokud jde o dočasnou blokádu nosních průchodů (např. při rýmě nebo zánětu dutin), zlepšení může přijít spontánně nebo po přeléčení infekce. V případě, že jsou na vině polypy či jiné anatomické překážky, může být potřebný chirurgický zákrok.

Při některých typech získané anosmie se osvědčila čichová rehabilitace – jde o techniku, při které se pravidelně „trénuje čich“ pomocí intenzivních vůní (např. citron, eukalyptus, hřebíček, růže). Tento nenáročný domácí trénink může pomoci regenerovat poškozené čichové buňky. Léky, jako například kortikoidy nebo antihistaminika, se používají jen ve specifických případech a vždy pod dohledem lékaře.

Tipy při problémech se ztrátou čichu:

Vyzkoušejte čichový trénink: Každý den si přivoňte k 3–4 výrazným vůním (např. citron, růže, eukalyptus, hřebíček) alespoň 20 sekund. Tento trénink opakujte dvakrát denně po dobu několika měsíců.
Zvyšte hydrataci a zvlhčování sliznice: Suchý nos může zhoršit schopnost vnímat pachy. Pijte dostatek vody a používejte nosní spreje s mořskou solí nebo zvlhčovače vzduchu.
Vyhýbejte se dráždivým látkám: Omezte kouření, silné chemikálie a nadměrné používání nosních dekongestiv, které mohou dále poškozovat čichové buňky.
Dbejte na zdravou stravu a pohyb: Vitamíny A, C a zinek podporují regeneraci sliznice a čichového nervu. Pravidelný pohyb podporuje cirkulaci a celkové zdraví.
Zaměřte se na jídlo jinak: Pokud necítíte chuť jídla, experimentujte s texturou, teplotou a barvou – stimulace dalších smyslů může zvýšit požitek z jídla.
Buďte trpěliví: Regenerace čichu může trvat týdny až měsíce. Důležité je nevzdávat se a v případě pochybností konzultovat stav s odborníkem.

Kdy vyhledat lékaře?

Pokud ztráta čichu trvá více než 2 týdny bez zlepšení.
Pokud nastala náhle, bez zjevné příčiny.
Při opakujících se infekcích dutin nebo nosu.
Pokud je čich oslaben po úrazu hlavy.
Pokud se přidruží jiné neurologické symptomy (např. závrať, poruchy chuti, zrakové změny).
Při ztrátě čichu po covidu, pokud přetrvává několik měsíců.

Z kterých léků se nejčastěji přibírá? TYTO mohou být na vině!

Zjistěte, které běžné léky mohou způsobit nežádoucí přibírání na váze, a naučte se, jak minimalizovat tento vedlejší účinek, aniž byste ohrozili léčbu.

Následky a psychické dopady ztráty čichu

Ztráta čichu není jen o tom, že necítíme vůni kávy či parfému. Čich hraje důležitou roli při vnímání chuti jídla, takže mnozí lidé s anosmií uvádějí i snížený požitek z jídla či dokonce nechutenství. Dlouhodobá ztráta čichu může také ovlivnit bezpečnost – necítíte kouř, plyn nebo zkažené jídlo.

Psychologicky může anosmie velmi zatížit. Někteří pacienti pociťují snížení kvality života, frustraci, úzkost nebo dokonce depresi. Vůně je totiž často propojena s emocemi, vzpomínkami a každodenními radostmi – pokud najednou chybí, ztrácíme i něco z běžného lidského prožívání. I proto je důležité tuto téma nepodceňovat a otevřeně o ní mluvit.

Prevence ztráty čichu

Ne všem případům anosmie lze předejít, ale důležitá je péče o nos a celkové zdraví. Pomůže vyhýbání se nadměrnému používání nosních sprejů, nekouřit, minimalizovat vystavování se chemikáliím a včas léčit infekce dýchacích cest. Dobré je také posilovat imunitu a chránit hlavu před úrazy – i ty totiž mohou změnit váš čichový svět navždy.

Ačkoli se může zdát, že ztráta čichu není vážný problém, ve skutečnosti může výrazně ovlivnit každodenní život. Důležité je nepodceňovat ji, včas vyhledat odbornou pomoc a v případě potřeby pracovat na čichové rehabilitaci.

Ačkoli ne každý případ se dá úplně vyléčit, často je možné zlepšit situaci nebo alespoň lépe zvládnout její dopady. Všímejte si signály svého těla – čich si zaslouží stejnou pozornost jako zrak či sluch.

Zdroj úvodnej fotky: Freepik