Hormony hrají v lidském těle mnoho důležitých rolí – ovlivňují náladu, energii, spánek, ale i naše stravovací návyky. Jedním z nejvýznamnějších hormonů v souvislosti s apetitem je ghrelin, často přezdívaný jako „hormon hladu“. Ačkoli má v těle svou důležitou úlohu, jeho nerovnováha může výrazně ovlivnit snahu o hubnutí, ale i celkové zdraví a vztah k jídlu. Co bychom o něm měli vědět?
Co je ghrelin?
Ghrelin je hormon produkovaný především v žaludku, menší množství se tvoří i ve střevech, pankreatu a mozku. Jeho hlavní úlohou je signalizovat mozku, že tělo je hladové. Hladina ghrelinu přirozeně stoupá před jídlem a klesá po najedení. Tento proces je součástí mechanismu, který řídí energetickou rovnováhu a příjem potravy.
Účinky a funkce ghrelinu v lidském těle
Ghrelin není jen hormon hladu – jeho účinky v lidském těle jsou mnohem rozsáhlejší. Ačkoli je známý především tím, že zvyšuje chuť k jídlu, působí i na další fyziologické procesy, které souvisejí s trávením, metabolismem, mozkovými funkcemi či spánkem. Právě proto je důležité porozumět jeho komplexní roli v organismu. Ghrelin má v těle několik úloh, které sahají daleko za hranice chuti k jídlu:
- stimuluje pocit hladu a zvyšuje apetit,
- ovlivňuje rychlost trávení a pohyby žaludku,
- reguluje ukládání tukových zásob,
- hraje roli při učení a paměti,
- podporuje uvolňování růstového hormonu,
- ovlivňuje spánkový cyklus a náladu.
Jak ghrelin ovlivňuje chuť k jídlu a hmotnost?
Ghrelin je úzce propojený s naší chutí k jídlu – jeho hladina stoupá před jídlem a klesá po nasycení. Tento proces probíhá automaticky, ale může být ovlivněn různými faktory jako stres, spánek nebo stravovací návyky. Když je hladina ghrelinu vysoká, mozek dostává signál, že je čas jíst – a to i tehdy, když tělo energeticky jídlo nepotřebuje.
Zvýšená hladina ghrelinu může vést k nadměrnému příjmu kalorií, zejména v podobě sacharidů a tuků. Často způsobuje i chutě na nezdravá jídla, což ztěžuje dodržování zdravého jídelníčku. Navíc, při rychlých nebo drastických dietách hladina ghrelinu prudce stoupá, což vede k jojo efektu a opětovnému přibírání.
Dlouhodobá nerovnováha mezi ghrelinem a jinými hormony může vést k problémům s metabolismem a regulací hmotnosti. Tělo si začne ukládat zásoby „do zásoby“, čímž se hubnutí ještě více komplikuje.
Ghrelin versus leptin – souboj hormonů
Zatímco ghrelin signalizuje hlad, leptin je jeho opakem – informuje mozek, že jsme najedení. Oba hormony musí spolupracovat v rovnováze, abychom jedli přiměřeně a tělo si udržovalo zdravou hmotnost.
Pokud je ghrelinu příliš mnoho a leptinu málo, dochází k neustálému hladu, přejídání a problémům s přibíráním. Naopak, dobře fungující „dialog“ mezi nimi podporuje zdravý apetit a stabilní energii.
Depositphotos
Ghrelin u dětí a dospívajících
Ghrelin hraje důležitou roli i v dětství a období dospívání, protože ovlivňuje nejen chuť k jídlu, ale i růst a vývoj. V období intenzivního růstu je přirozené, že hladina ghrelinu kolísá – děti tak mohou pociťovat náhlé výkyvy chuti k jídlu. Rodiče by však měli zpozornět, pokud se objevují extrémní chutě na nezdravá jídla, časté přejídání nebo naopak úplné odmítání potravy.
U dospívajících může být hladina ghrelinu ovlivněna i hormonálními změnami, stresem ze školy, nedostatkem spánku či změnou denního režimu. Pokud se u mladých lidí objevují problémy se stravováním, přibíráním či výkyvy nálad, může být vhodné zamyslet se i nad možnými hormonálními souvislostmi včetně hladiny ghrelinu.
Příčiny zvýšené hladiny ghrelinu
Hladina ghrelinu se přirozeně mění během dne, ale někdy dochází k jejímu dlouhodobějšímu zvýšení, což může negativně ovlivnit chuť k jídlu a regulaci hmotnosti. Tento stav často nevzniká jen tak – bývá odpovědí organismu na konkrétní návyky nebo zdravotní problémy. Zvýšená hladina ghrelinu může být reakcí těla na různé vnitřní nebo vnější podněty:
- nedostatek spánku,
- dlouhodobý stres,
- vynechávání jídel nebo hladovění,
- drastické diety a nízkokalorické režimy,
- chronický nedostatek bílkovin ve výživě,
- poruchy příjmu potravy (např. anorexie),
- některé metabolické a hormonální poruchy.
Ghrelin a spánek – proč málo spánku zvyšuje hlad
Nedostatek spánku má prokazatelný vliv na hladinu hormonů, které regulují apetit – zvyšuje se ghrelin a zároveň klesá leptin. Výsledkem je intenzivnější pocit hladu, častější chutě a snížená schopnost ovládnout se při výběru jídla. Už jedna probdělá noc může zvýšit hladinu ghrelinu natolik, že tělo bude vyžadovat více kalorií, než skutečně potřebuje.
Z dlouhodobého hlediska vede chronický spánkový deficit k narušení hormonální rovnováhy, což zvyšuje riziko přibírání a inzulínové rezistence. Kvalitní spánek je proto nejen důležitý pro regeneraci těla a mozku, ale i klíčový nástroj při kontrole apetitu a prevenci obezity.
Ghrelin v souvislosti s poruchami příjmu potravy
Poruchy příjmu potravy, jako je anorexie nervóza či bulimie, výrazně narušují hormonální rovnováhu – včetně hladiny ghrelinu. U lidí trpících anorexií bývá paradoxně hladina ghrelinu velmi vysoká, protože tělo dlouhodobě hladoví. Přesto však postižený člověk nevnímá přirozené signály hladu nebo je vědomě potlačuje.
U osob s bulimií nebo záchvatovitým přejídáním se mohou ghrelinové výkyvy podílet na náhlé touze po jídle, a tím podporovat vznik záchvatů. Léčba poruch příjmu potravy si proto vyžaduje nejen psychologickou a nutriční podporu, ale i práci s hormonálními a tělesnými reakcemi na hlad, sytosti a stres.
Následky zvýšené hladiny ghrelinu
Pokud je ghrelin v těle trvale zvýšený, může to vést k přejídání, narušení metabolismu a přibírání na váze. Zároveň se zvyšuje chuť na sladké a tučná jídla, což přispívá k vzniku inzulínové rezistence, zánětům v těle a celkové hormonální nerovnováze.
Tento stav může výrazně snižovat kvalitu života a ovlivnit i psychickou pohodu. Dlouhodobé působení vysokých hladin ghrelinu se spojuje i s vyšším rizikem vzniku obezity, cukrovky 2. typu či poruch nálady. U některých osob může spustit cyklus neustálého hladu a záchvatového přejídání.
Ghrelin a emoční jedení – existuje souvislost?
Emoční jedení často vzniká jako reakce na stres, úzkost nebo nudu – a právě tu může sehrát ghrelin svou roli. Tento hormon neovlivňuje jen chuť k jídlu, ale i náladu a mozková centra odměňování. Když se cítíme pod tlakem nebo smutní, zvýšená hladina ghrelinu může vést k touze po „pohodlném jídle“, často s vysokým obsahem kalorií, cukru a tuku.
Zároveň se ukazuje, že hladina ghrelinu se může zvyšovat nejen při fyzickém hladu, ale i jako odpověď na psychickou nepohodu. Emoční jedení tak může vytvořit začarovaný kruh – čím více stresu a výkyvů nálad, tím více touhy po jídle, a tím větší problém s regulací hmotnosti i psychickou pohodou.
Depositphotos
Jak zjistit, že mám zvýšenou hladinu ghrelinu?
Zvýšenou hladinu ghrelinu není možné diagnostikovat jen na základě pocitů, ale tělo nám často vysílá signály, které mohou naznačovat, že něco není v rovnováze. Mezi typické projevy patří:
- neustálý hlad, i krátce po jídle,
- výrazné chutě na sladká a mastná jídla,
- náhlé přejídání,
- problém se stabilizací hmotnosti,
- podrážděnost, únava nebo snížená soustředěnost v důsledku kolísání hladiny cukru v krvi.
Pro přesnou diagnostiku se mohou provést hormonální krevní testy, které hodnotí hladinu ghrelinu (zejména ve výzkumných nebo specializovaných pracovištích). V praxi se však častěji hodnotí symptomy a stravovací návyky. Pokud máte podezření na hormonální nerovnováhu, konzultace s endokrinologem, výživovým poradcem nebo lékařem je vždy dobrým prvním krokem.
Jak přirozeně ovlivnit hladinu ghrelinu?
Pokud vás trápí častý hlad, chutě na sladké nebo obtíže s regulací hmotnosti, může být na vině i hormonální nerovnováha, konkrétně zvýšená hladina ghrelinu. Dobrou zprávou je, že tento hormon můžeme do velké míry ovlivnit sami – a to přirozeně, bez léků či extrémních zásahů.
Stačí upravit několik základních návyků v denním režimu a vaše tělo se vám odvděčí vyrovnanějším apetitem a větší spokojeností.
Zde jsou tipy, jak na to:
- dopřejte si kvalitní spánek alespoň 7–8 hodin denně,
- jezte pravidelně, s důrazem na snídani,
- zařaďte do stravy dostatek bílkovin a vlákniny,
- vyhýbejte se prázdným kaloriím a dlouhým pauzám mezi jídly,
- věnujte se pohybu a aktivnímu odpočinku,
- naučte se pracovat se stresem pomocí relaxačních technik.
Potraviny, které ovlivňují hladinu ghrelinu
Strava má výrazný vliv na to, jak se ghrelin v těle chová. Potraviny bohaté na bílkoviny, zdravé tuky a vlákninu pomáhají udržet jeho hladinu pod kontrolou a prodloužit pocit sytosti. Naopak, vysoký příjem cukrů a zpracovaných potravin může hladinu ghrelinu nepříznivě rozkolísať. Mezi potraviny, které pomáhají přirozeně regulovat ghrelin, patří:
- vejce,
- luštěniny (čočka, cizrna, fazole),
- ovesné vločky,
- libové maso a ryby,
- řecký jogurt,
- zelenina bohatá na vlákninu (brokolice, špenát, kapusta),
- ořechy a semínka,
- avokádo,
- celozrnné produkty.
Ghrelin je důležitým hormonem, který řídí naši chuť k jídlu, ovlivňuje metabolismus, náladu i spánek. Jeho rovnováha je klíčem k udržení zdravé hmotnosti a správnému vztahu k jídlu. Porozumění jeho funkcím nám může pomoci nejen při hubnutí, ale i při budování vědomějších stravovacích návyků a celkové pohody.
Zdroj úvodnej fotky: Freepik.com
