Slunce konečně zahřívá ulice, všechno kvete a vzduch voní jarem. Jenže pro miliony lidí znamená toto krásné období také začátek ne zcela romantické kapitoly – sezónních alergií. Rýma, svědění očí, kýchání v tom nejnevhodnějším okamžiku...
A někdy v tom má prsty nejen pyl, ale i talíř před námi. Některé potraviny totiž dokážou nenápadně přiživovat alergické reakce. Jak? A co s tím?
Alergie není rozmar – je to propracovaný chaos imunity
Na první pohled se může zdát, že jde o banální nepříjemnost. Ale alergie je ve skutečnosti komplexní reakce imunitního systému, který nesprávně vyhodnotí neškodnou látku (například pyl) jako hrozbu a spustí proti ní útok. Výsledkem je lavina histaminu, látky, která vyvolává otoky, zarudnutí, svědění a zvýšenou tvorbu hlenu.
Tělo bojuje – jenže bojuje proti nesprávnému nepříteli.
To, co mnozí netuší, je, že stejnou histaminovou odpověď může vyvolat i jídlo. Nebo ještě přesněji: určité bílkoviny a látky v potravinách, které si imunitní systém plete s alergenem. Tento fenomén se nazývá křížová reaktivita – a v případě pylových alergií bývá mimořádně častý.
Co je orální alergický syndrom (OAS)?
Někteří lidé si možná všimli, že je po snědení jablka začne svědit patro, otoknou rty nebo se dostaví zvláštní pocit „mravenčení“ v krku. Tento jev se nazývá orální alergický syndrom a je častým průvodním znakem sezónních alergií – zejména u lidí alergických na pyl břízy, trav či ambrózie.
OAS vzniká tehdy, když imunitní systém zaregistruje v jídle bílkovinu, která se nápadně podobá na pylový alergen. Následkem je spuštění mírné alergické reakce v ústní dutině a hltanu. Dobrou zprávou je, že příznaky bývají obvykle mírné a zřídka přecházejí do vážnějších forem.
Tepelnou úpravou potraviny se alergenní bílkoviny často rozloží – proto například pečené jablko či dušená zelenina už reakci nevyvolají.
Depositphotos
Potraviny, které mohou alergie zhoršit – a proč to dělají
1. Jablka: Nevinné ovoce s dvojí tváří
Jablko je symbol zdraví. Ale pro alergiky – zejména na pyl břízy – může být tichým sabotérem. Obsahuje bílkoviny podobné těm, které jsou přítomné v pylu. Když tělo rozpozná tuto podobnost, může reagovat podrážděně: otok rtů, svědění jazyka, píchání v krku, v horším případě i pocit dušení.
Zajímavostí je, že vařené jablko (například v kompotu nebo koláči) bývá často dobře tolerované. Teplem se totiž struktura alergenních bílkovin mění a imunitní systém je přestane „rozpoznávat“. To samé platí i pro jiné druhy ovoce s podobným účinkem.
2. Lískové ořechy: Malí, ale silní provokatéři
Lískové ořechy patří mezi nejčastější viníky křížových reakcí u alergiků na břízu. Reakce může být podobná jako u jablek, ale může mít i vážnější průběh – od svědění až po anafylaxi. Ořechy jsou silným zdrojem histaminu, což znamená, že u citlivých jedinců mohou zvýšit hladinu této látky v těle i bez křížové reakce.
Při mírných obtížích může pomoci alespoň jejich omezení během hlavní sezóny. V případě silných alergií je lepší se jim úplně vyhnout – a otestovat se u alergologa.
3. Rajčata: Rajčinové pokušení s rizikem
Také rajčata mohou být křížově reaktivní – zejména u alergiků na pyl trav. Obsahují i přirozeně se vyskytující salicyláty a histamin, které mohou dráždit sliznice a zvyšovat zánět. Výsledek? Více hlenu, více kýchání, více únavy.
Čerstvá rajčata jsou častějším spouštěčem než tepelně upravená. Pokud se tedy alergie ozve po čerstvém salátu, může být rozumnější dát přednost omáčce nebo protlaku – alespoň v nejhorších dnech.
4. Banány: Tropický přítel, který někdy kouše
Banán patří do skupiny ovoce, které může křížově reagovat s alergeny ambrózie nebo trav. A nejen to – obsahuje i tyramin, který stimuluje uvolňování histaminu. Reakce sice nebývá silná, ale zato nepříjemná – jemné mravenčení, pocit sucha v ústech či diskomfort v krku.
Někteří alergici banán tolerují bez problémů, jiní ne. Stojí za to si všímat vlastní reakci – a zkusit ho vyloučit alespoň během nejkritičtějšího období.
5. Alkohol: Histaminový detonátor
Víno, pivo či prosecco – pro mnohé symbol odpočinku. Pro alergiky však často i rozbuška příznaků. Alkohol (zejména červené víno a tmavá piva) obsahuje histaminy a sulfity, které mohou výrazně zhoršit alergické reakce, včetně migrén, rýmy, otoků a svědění kůže.
Kromě toho alkohol rozšiřuje cévy a oslabuje činnost jaterních enzymů, které mají za úkol odbourávat histamin. Výsledek? Tělo je zaplaveno reakcemi a brání se z posledních sil.
6. Mléko a mléčné výrobky: Hlenotvorní pomocníci
Ne, mléko sice nezpůsobuje alergii na pyl, ale zvyšuje tvorbu hlenu a může zhoršit ucpání nosu a pocit zahlcení. A právě to je často nejnepříjemnější příznak sezónní alergie. Mastnější sýry navíc mohou obsahovat vyšší množství histaminu – zejména dlouho zrající druhy jako ementál, parmezán či camembert.
Doporučení? Pokud se v období alergií tělo zahlcuje rychleji než obvykle, vyplatí se na pár týdnů přejít na rostlinné alternativy nebo lehčí formy mléčných produktů.
7. Polotovary a umělé přísady: Tiché spouštěče alergických reakcí
Zpracované potraviny často obsahují glutamáty, konzervanty a barviva, které mohou u citlivých lidí stimulovat uvolňování histaminu. Nejsou přímým alergenem, ale v kombinaci s přetíženou imunitou mohou působit jako jiskra v suchém lese. Pokud tělo vnímá vše okolo jako hrozbu, rozhodně mu nepomůže večeře uvařená v mikrovlnce plná éček.
Jak může strava alergikům pomoci
Špatná zpráva je, že úplně se pylu vyhnout nedá. Dobrá zpráva je, že stravou můžeme imunitní systém podpořit tak, aby nevzplanul při každé první bříze.
- Protizánětlivé potraviny – losos, chia semínka, kurkuma, zázvor, zelený čaj.
- Potraviny bohaté na quercetin – cibule, brokolice, kapary. Quercetin má antihistaminový účinek.
- Vitamín C a zinek – přirozeně tlumí imunitní výkyvy. Najdeme je v citrusech, jahodách, dýňových semínkách.
- Dostatečný pitný režim – voda pomáhá tělu ředit hleny a lépe odbourávat histamin.
- Fermentované potraviny s mírou – kefír, kimchi či kombucha mohou podpořit střevní mikroflóru, která hraje důležitou roli v regulaci imunitní odpovědi.
Poznáváte svého „nepřítele“? Kdy je čas zajít k alergologovi
Sezónní rýma, svědění očí, neustálé kýchání – a přitom žádná chřipka na dohled? Pokud se tyto příznaky každoročně opakují, je velmi pravděpodobné, že jde o alergickou reakci. I když se to může zdát jako zvládnutelný diskomfort, neléčená alergie může přejít do astmatu nebo způsobit dlouhodobé podráždění sliznic.
Návštěva alergologa může být užitečná nejen pro potvrzení diagnózy, ale zejména pro identifikaci konkrétního alergenu. Lékař může doporučit i vyšetření na křížové reakce, které pomůže upravit stravu tak, aby zbytečně nezatěžovala imunitní systém. Včasně nastavená léčba dokáže výrazně zmírnit průběh celé sezóny.
Sezónní alergie nejsou jen o pylu
Některé věci ovlivnit nemůžeme – jako je vítr či kvetoucí louky. Ale to, co si dáváme na talíř, už v našich rukou je. Strava může být tichý spojenec nebo potměšilý sabotér. Poslouchejme, co nám říká vlastní tělo. A pokud se této sezony začne znovu se slzavým maratonem, možná postačí i malá změna v jídelníčku, aby se vše dalo alespoň o kousek snadněji zvládnout.
Zdroj úvodnej fotky: Freepik
