Po čtyřicátém pátém roce života se ženské tělo mění – často nenápadně, ale o to zásadněji. Hormonální výkyvy, pomalejší metabolismus a přirozený úbytek estrogenu ovlivňují nejen pokožku či energii, ale i vnitřní zdraví. Tělo reaguje jinak na stres, stravu i pohyb a některé choroby se začínají hlásit častěji než dříve.
Právě proto je po čtyřiceti pěti důležité znát své tělo a věnovat více pozornosti prevenci. Mnohé problémy se dají odhalit včas – pokud víme, co si všímat a kdy zbystřit pozornost. Tento článek přináší přehled nemocí, které se u žen v tomto věku objevují nejčastěji, a důvody, proč k tomu dochází.
8 nemocí, které hrozí ženám po čtyřiceti pěti:
1. Osteoporóza
Osteoporóza patří mezi nejčastější choroby, které se začínají projevovat po čtyřicátém pátém roce života. Hormonální změny, především pokles estrogenu, vedou k postupnému řídnutí kostní hmoty. Kosti ztrácejí pevnost a stávají se křehkými – proto i menší pád nebo nešikovný pohyb může způsobit zlomeninu. Nejčastěji se vyskytují zlomeniny kyčle, zápěstí či obratlů, které mohou výrazně omezit pohyb i kvalitu života.
Prevence osteoporózy by měla začít ještě před jejím vznikem. Klíčová je pestrá strava bohatá na vápník, hořčík a vitamín D, který napomáhá vstřebávání minerálů do kostí. Důležitý je i pravidelný pohyb – zejména chůze, plavání či lehké posilování, které udržuje kosti a svaly v dobré kondici. Vyhnout by se ženy měly kouření, nadměrnému pití kávy a alkoholu, které zhoršují vstřebávání vápníku a oslabují kostní strukturu.
2. Infarkt myokardu
Riziko infarktu myokardu po 45. roce života u žen výrazně stoupá. Důvodem je úbytek estrogenu, který do té doby chránil srdce a cévy. K tomu se často přidává vyšší krevní tlak, zvýšený cholesterol či nadváha. Problémem bývá i to, že ženský infarkt se projevuje jinak než u mužů – místo silné bolesti na hrudníku se mohou objevit jen dušnost, tlak v zádech, únava nebo nevolnost, což vede k opožděné reakci.
Prevence spočívá v kontrole rizikových faktorů a pravidelných lékařských prohlídkách. Udržování zdravé hmotnosti, pohyb alespoň 30 minut denně a omezení stresu mají zásadní význam. Důležité je také sledovat hladinu cholesterolu, cukru v krvi a krevní tlak. I drobné změny – více zeleniny, méně soli, kvalitní spánek – dokážou výrazně snížit riziko srdečních chorob a chránit zdraví srdce i ve vyšším věku.
3. Cukrovka 2. typu
Cukrvka 2. typu patří mezi civilizační choroby, které se po čtyřicátém pátém roce života objevují stále častěji. Příčinou je kombinace genetických predispozic, hormonálních změn a snížené citlivosti buněk na inzulín. Tělo sice inzulín produkuje, ale buňky na něj reagují pomaleji, což vede ke zvýšené hladině cukru v krvi. K rozvoji cukrovky přispívá i sedavý způsob života, nadváha, stres a nesprávné stravovací návyky.
Typické příznaky bývají nenápadné – častější žízeň, únava, zhoršené hojení ran či časté močení. Prevence spočívá v aktivním životním stylu, omezení jednoduchých cukrů, dostatku vlákniny a pravidelném pohybu. Ženy po 45 by si měly dát alespoň jednou ročně zkontrolovat hladinu glukózy v krvi, zejména pokud mají nadváhu nebo rodinnou predispozici. Včasné zachycení choroby dokáže její průběh výrazně zpomalit a předejít vážným komplikacím, jako jsou choroby srdce či ledvin.
4. Rakovina prsu
Rakovina prsu je nejčastějším zhoubným nádorem u žen a její výskyt stoupá s věkem, zejména po 45. roce života. Vliv mají hormonální změny, genetické faktory, dlouhodobé působení estrogenu, ale i životní styl – nadváha, nedostatek pohybu a nadměrná konzumace alkoholu. Choroba se může zpočátku projevovat jen nenápadnou hrudkou, změnou tvaru prsu nebo výtokem z bradavky, proto je důležité pravidelné samovyšetření.
Prevence rakoviny prsu spočívá ve včasné diagnostice. Ženy po 45 by měly pravidelně absolvovat mamografické vyšetření, které dokáže odhalit změny v tkáni ještě předtím, než se objeví viditelné příznaky. Kromě toho pomáhá udržování zdravé hmotnosti, pohyb a vyvážená strava s dostatkem antioxidantů. Péče o prsa by měla být součástí každodenní rutiny – nejen kvůli zdraví, ale i kvůli vlastnímu pocitu jistoty a klidu.
Depositphotos
5. Rakovina děložního čípku nebo endometria
Rakovina děložního čípku i endometria patří mezi nejčastější gynekologické nádory, které se začínají objevovat zejména po čtyřicátém pátém roce života. V případě rakoviny děložního čípku bývá hlavním rizikovým faktorem dlouhodobá přítomnost HPV viru, který může poškozovat buňky čípku.
Rakovina endometria, tedy výstelky dělohy, je zase spojena s hormonální nerovnováhou – zejména s převahou estrogenu po menopauze. K rizikovým faktorům patří i obezita, cukrovka a vysoký krevní tlak.
Prevence těchto nemocí spočívá především v pravidelných gynekologických prohlídkách. Cytologické vyšetření, ultrazvuk a testy na HPV virus umožňují odhalit změny v raném stádiu, kdy je léčba velmi úspěšná. V případě rakoviny endometria je důležité nepodceňovat jakékoli krvácení po menopauze. Zdravá hmotnost, pohyb a hormonální rovnováha jsou klíčem k prevenci těchto nemocí.
6. Rakovina vaječníků
Rakovina vaječníků bývá považována za jedno z nejzrádnějších ženských onemocnění, protože se dlouho neprojevuje výraznými příznaky. Její výskyt stoupá zejména po 45. roce života a ovlivňují ho genetické dispozice, pozdní těhotenství, neplodnost či dlouhodobá hormonální léčba. Protože vaječníky leží hluboko v pánvi, nádor se často zjistí až v pokročilejším stádiu.
Mezi nenápadné signály, které si ženy často nevšimnou, patří nadýmání, tlak v podbřišku, ztráta chuti k jídlu nebo nevolnost. Prevencí je pravidelné gynekologické vyšetření, ultrazvuk a v rizikových případech i genetické testování na mutace BRCA1 a BRCA2. Včasné odhalení nádoru výrazně zvyšuje šance na úspěšnou léčbu, proto je důležité věnovat pozornost i malým změnám v těle, které se opakují bez zjevné příčiny.
7. Hypotyreóza
Hypotyreóza, tedy snížená činnost štítné žlázy, je onemocnění, které se u žen po 45. roce života vyskytuje podstatně častěji než u mužů. Důvodem je přirozené zpomalení metabolismu i hormonální změny po menopauze, které ovlivňují tvorbu hormonů štítné žlázy.
Když tělo produkuje těchto hormonů nedostatek, dochází k celkovému útlumu organismu – zpomalení látkové výměny, únavě či citlivosti na chlad. Onemocnění se často rozvíjí nenápadně. Mezi varovné signály patří přibírání i při běžné stravě, suchá pokožka, lámavé nehty či vypadávání vlasů.
Hypotyreóza se léčí podáváním hormonů, které chybějí, přičemž léčba bývá dlouhodobá, ale velmi účinná. Klíčové je pravidelné sledování hladiny hormonů (TSH, T3 a T4) a včasná diagnostika, která zabrání rozvoji únavového syndromu či srdečních komplikací.
8. Deprese
Deprese po čtyřicátém pátém roce života je častější, než by se mohlo zdát. Mnohé ženy procházejí hormonálními změnami, které ovlivňují náladu a rovnováhu neurotransmiterů v mozku. Přidává se i únava z dlouholetých povinností, pocity prázdnoty po odchodu dětí z domu či zdravotní potíže. Deprese v tomto věku nemá vždy dramatickou podobu – často se projevuje jako dlouhodobá ztráta zájmu, apatie nebo poruchy spánku.
Léčba deprese závisí na její příčině a závažnosti – od psychoterapie, přes úpravu životního stylu, až po antidepresiva. Pomáhá i pravidelný pohyb, pobyt na čerstvém vzduchu a otevřená komunikace o pocitech. Důležité je nepodceňovat první varovné signály – deprese není slabost, ale onemocnění, které si zaslouží stejnou pozornost jako fyzické problémy.
45 jako nová kapitola péče o sebe
Ženské tělo po čtyřiceti pěti prochází přirozenými změnami, které si zaslouží více pozornosti, ale ne strach. Mnohé z onemocnění, které se v tomto věku objevují častěji, se dají při správné životosprávě a pravidelných preventivních prohlídkách odhalit či zcela předejít. Důležité je poslouchat své tělo, nepodceňovat signály únavy, hormonálních změn či bolesti a dopřát si rovnováhu mezi prací, odpočinkem a péčí o zdraví.
Péče po čtyřicítce není jen o prevenci nemocí, ale o tom, aby se žena cítila silná, zdravá a spokojená ve vlastním těle – protože právě v tomto období začíná nová, zralejší fáze života, ve které se zdraví stává tou nejcennější hodnotou.
Zdroj úvodnej fotky: Freepik
