Lidský organismus potřebuje pro správnou funkci celou řadu minerálních látek a stopových prvků. I když je zdaleka nepotřebujeme v takovém množství jako třeba bílkoviny, stále jsou pro nás nesmírně důležité. Jejich nedostatek může narušit mnoho procesů v našem těle. Důležitý je pro nás například draslík, železo, zinek, vápník či fosfor. Nedostatek železa patří k nejčastějším příčinám anémie, tedy chudokrevnosti, a bez dostatku vápníku trpí naše kosti a zuby.
Nelze zapomínat ani na magnesium, respektive hořčík. Jde o jeden z důležitých biogenních prvků pro člověka, který je součástí prakticky každé buňky lidského těla. Jeho latinský název Magnesium je odvozen od názvu oblasti Magnesia v Řecku, která byla v minulosti známá nalezišti magnetických rud.
Proč vlastně magnesium potřebujeme a co se může stát při jeho nadbytku? Může mít magnesium vedlejší účinky? Jaká denní dávka hořčíku je potřebná?
Optimální hladina hořčíku je důležitá, protože:
- je vázán v našich kostech a také svalech, dalších měkkých tkáních a tělesných tekutinách,
- podílí se na svalových kontrakcích ve svalech, včetně srdečního svalu,
- je nezbytný pro činnost nervů, čímž napomáhá zajišťovat výměnu informací mezi nervovými buňkami,
- má význam při metabolických procesech, například při energetickém metabolismu, metabolismu bílkovin nebo vápníku,
- ovlivňuje správnou činnost střev,
- podporuje hormonální funkce těla,
- ovlivňuje hladinu krevního tlaku,
- napomáhá opravovat DNA a RNA,
- podporuje fyzický výkon,
- přispívá k dobrému psychickému stavu,
- přispívá k úlevě od stresu, napětí,
- má vliv na stavbu kostí a zubů,
- pomáhá zmírňovat svalové křeče nebo migrény.
Doporučujeme: Jaké jsou nejčastější příčiny zalehnutí uší? Může to být vážné?
Depositphotos
Denní dávka hořčíku
Magnesium bychom měli mít v těle v optimálním množství. Průměrně by dospělý jedinec měl přijímat kolem 350 mg hořčíku, u těhotných žen či fyzicky aktivních mužů se doporučuje příjem 400 až 450 mg denně.
Koho může postihnout hypermagnezémie?
Pokud koncentrace hořčíku v těle dosáhne hodnot vyšších než 1,1 mmol/l, hovoříme o takzvané hypermagnezémii. Jedná se o poruchu elektrolytů doprovázenou abnormálně zvýšenou hladinou magnesia v krvi. Nejde o častý jev, právě naopak.
Výrazný nadbytek hořčíku je poměrně vzácný, protože ledviny se za normálních okolností dokážou dobře zbavit nadbytečného hořčíku. Nepotřebné množství tohoto minerálu se z těla vyloučí močí (hořčík se v jisté míře vylučuje také stolicí). V některých případech však může dojít k tomu, že jsou hladiny hořčíku v těle zvýšené.
Hypermagnezémie se nejčastěji vyskytuje u jedinců s nějakou poruchou ledvin. Špatná funkce ledvin je nejvýznamnějším rizikovým faktorem. Například při selhávání ledvin nebo některých onemocněních ledvin či nadledvin může nastat porucha vylučování magnesia do moči.
Jak může dojít k předávkování hořčíkem?
Rizikem je i nadměrné užívání léčiv obsahujících magnesium, což je ještě vyšší právě u lidí s nedostatečnou funkcí ledvin. Další možnou příčinou nadbytku tohoto minerálu je rozpad buněk v těle, např. při hemolýze nebo rozpadu nádorů, kdy se z rozpadlých buněk uvolňuje do krve magnesium.
Hypermagnezémie se dále může objevit u novorozenců, jejichž matky byly před porodem léčeny solemi hořčíku kvůli eklampsii. Pokud člověku správně fungují ledviny, obvykle není možné dosáhnout nadbytečných hladin magnesia v těle v důsledku nadměrné konzumace potravin s vysokým obsahem tohoto minerálu.
Vedlejší účinky nadbytku magnesia
Příznaky nadbytku hořčíku se obvykle objevují až tehdy, když jsou hladiny tohoto minerálu opravdu extrémně zvýšené (mnohem vyšší než zmíněná hranice 1,1 mmol/l). Avšak u lidí užívajících doplňky stravy s magnesiem se mohou objevit některé vedlejší účinky, buď z důvodu citlivějšího trávicího traktu, ale hlavně kvůli užívání vyšších dávek.
Tehdy může dojít k řidší stolici až průjmu, nevolnostem, zvracení, břišním křečím či zvýšené únavě. Proto je důležité při užívání jakýchkoli doplňků stravy dodržovat doporučené dávkování. Tyto vedlejší účinky jsou zpravidla dočasné a po snížení dávkování by měly ustoupit.
V případě extrémně zvýšených hladin hořčíku v těle, například při vážném předávkování či v důsledku onemocnění ledvin, se mohou objevit i závažnější zdravotní komplikace, například:
- pokles krevního tlaku,
- zmatenost,
- letargie,
- závratě,
- problémy s dýcháním,
- svalová slabost,
- zadržování moči,
- poruchy srdeční činnosti až zástava srdce.
Ty nejzávažnější zdravotní potíže z důvodu nadbytku magnesia se vyskytují ve velmi vzácných případech. Jsou k tomu obvykle potřeba dlouhodobě vysoké hladiny hořčíku v těle. Nejohroženější jsou právě osoby s poruchou funkce ledvin.
Na magnesium ve formě doplňků stravy by si však měli dávat pozor i lidé užívající diuretika, léky na srdce nebo antibiotika, stejně tak osoby s diabetem, chronickými střevními nemocemi nebo srdečními chorobami. V případě užívání nějakých léčiv nebo chronických onemocnění se před užíváním magnesia poraďte s lékařem.
Doporučujeme: Používání koloidního stříbra vnitřně: Je to bezpečné? Jaká jsou rizika?
Depositphotos
Pozor také na nedostatek hořčíku!
Častější než hypermagnezémie je hypomagnezémie, tedy nedostatek hořčíku v těle. Proč dochází k nedostatku hořčíku? Tento stav může nastat z mnoha různorodých příčin. Rizikovým faktorem jsou například průjmy, zejména pokud jde o dlouhodobý problém. S chronickými průjmy, vedoucími k nadměrným ztrátám magnesia stolicí, často bojují například osoby s Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou (záněty střev).
Dalšími rizikovými faktory jsou nadměrná konzumace alkoholu (zejména při alkoholismu), užívání diuretik, cukrovka, nadváha, kouření, vyšší věk, těhotenství, chronický stres, hypertenze či nesprávná výživa. K typickým příznakům nedostatku hořčíku v těle patří svalové křeče a pocity mravenčení v končetinách. Mohou se objevovat nejen příznaky související s nervy a svalstvem, ale také s kostrou, trávením a zejména se srdcem.
Možné doprovodné potíže hypomagnezémie:
- srdeční arytmie,
- bušení srdce,
- nedostatek vápníku,
- problémy se spánkem,
- náladovost,
- zhoršená koncentrace,
- citlivost na stres,
- podrážděnost,
- zažívací potíže,
- problémy s kostmi,
- zvýšená kazivost zubů,
- nedostatek energie.
Které potraviny obsahují vyšší dávky hořčíku?
Hladiny magnesia je možné zvýšit pestrou stravou. Ve větší míře se nachází především v potravinách rostlinného původu. K nejlepším zdrojům hořčíku patří banány, maliny, ananas, fíky, tmavá listová zelenina, artyčoky, brokolice či dýně. Kromě zeleniny a ovoce si magnesium můžeme doplnit luštěninami, hnědou rýží, ovesnými vločkami, celozrnnými potravinami, arašídy, ořechy, čokoládou a kakaem a některými minerálními vodami.
Mají i jiné minerály vedlejší účinky?
Není třeba si dávat pozor jen na nadbytek magnesia, ale také na nadbytek dalších důležitých minerálních látek a stopových prvků.
- Velmi nebezpečný je nadbytek manganu, protože má toxický vliv na nervový systém a může způsobit třes, křeče či problémy s pamětí.
- Předcházet je nutné také nadbytku železa, protože může poškozovat játra, srdce, slinivku břišní a další důležité orgány.
- Nadbytek draslíku se může projevovat mravenčením končetin, slabostí, poklesem krevního tlaku a bušením srdce.
- Nadbytek sodíku vyvolává nadměrnou žízeň, zadržování tekutin v těle, vysoký krevní tlak, otoky končetin a problémy s ledvinami. V extrémních případech může způsobit kóma a smrt.
- Při nadbytku vápníku se často tvoří ledvinové kameny a může dojít k vápenatění měkkých tkání a poruchám vstřebávání jiných minerálů.
- Velmi nebezpečný je nadbytek mědi, který v nejvážnějších případech vede k poškození jater až k smrti.
- Nadbytek jódu se projevuje zvětšením štítné žlázy, vypadáváním vlasů, nespavostí či afty v ústech.
- Při nadbytku selenu se objevují zažívací potíže, záněty kloubů a česnekový zápach z úst.
- Nadbytek zinku je spíše vzácný, ale může narušit vstřebávání mědi a způsobit křeče v břiše.
