Čas od času se pravděpodobně nikdo nevyhne užívání nějakých léků. Pokud si člověk nepamatuje, kdy naposledy užíval nějaký lék kvůli zdravotním potížím, má opravdu velké štěstí, resp. pevné zdraví. Mezi nejčastěji užívané medikamenty patří volně prodejné nesteroidní protizánětlivé léky (označované zkratkou NSAID), které se používají k tlumení běžných horečnatých stavů i různých druhů bolestí, jako je bolest hlavy, bolest zubů či menstruační bolesti.
K často užívaným lékům lze zařadit například i léky na kašel, rýmu, bolest krku či trávicí potíže. Někdy se však člověk nevyhne ani lékům na předpis při různých akutních nebo chronických zdravotních problémech, jako jsou například antibiotika, léky na cholesterol, léky na vysoký krevní tlak, antidepresiva, antidiabetika a různé další.
Vraťme se však ještě k výše zmíněným nesteroidním protizánětlivým lékům, které jsou v mnoha případech dostupné v lékárně bez předpisu. Oproti NSAID existují také steroidní protizánětlivé léky, které běžně nazýváme také kortikoidy (kortikosteroidy). Tyto léky mají různorodé účinky a využívají se při mnoha onemocněních a zdravotních problémech. Co o nich třeba vědět? Jaké jsou indikace a kontraindikace pro užívání kortikosteroidů? Jaké jsou možné nežádoucí účinky a vedlejší účinky kortikosteroidů?
Doporučujeme: Co je katechin a jaké jsou jeho účinky? Objevte jeho sílu!
Depositphotos
Co jsou kortikoidy nebo kortikosteroidy?
Pod pojmem kortikoidy nebo kortikosteroidy rozumíme v první řadě skupinu steroidních hormonů, které v lidském těle přirozeně vytváří kůra nadledvin. Tyto hormony ovlivňují více fyziologických systémů, včetně imunitní stresové odpovědi, metabolismu cukrů i hladiny elektrolytů v krvi. K dvěma hlavním zástupcům steroidních hormonů v lidském těle, patřícím mezi kortikoidy, řadíme:
kortizol patřící mezi glukokortikoidy,
aldosteron patřící mezi mineralokortikoidy.
Jako kortikoidy, steroidy či kortikosteroidy jsou v běžné praxi označovány i syntetické léky s kortikoidními účinky (obvykle dostupné jen na předpis od lékaře), které se využívají při léčbě různorodých patologických stavů. Jde o nejběžněji používané imunomodulační látky, což znamená, že napomáhají upravovat imunologickou odpověď organismu. Využívají se proto při různých stavech, při kterých je potřebné tlumit nežádoucí aktivitu vlastního imunitního systému.
Nejčastěji používané steroidní protizánětlivé léky obsahují syntetické kortikoidy, jako je například dexametazon, hydrokortizon, prednizolon, flutikazon, triamcinolon a další. Mohou mít odlišnou formu a používají se při jiných typech zdravotních potíží.
Jaké mají kortikoidy účinky?
Kortikoidní léky jsou v medicíně využívány pro své různorodé účinky. Už výše jsme zmínili, že jde o imunomodulační látky. Mají imunosupresivní účinek, což znamená, že potlačují abnormální funkci imunitního systému. Jde zároveň o protizánětlivé léky, což znamená, že napomáhají tlumit zánětlivou reakci v místě postižení a jsou užitečné při různých zánětlivých stavech.
Dále je jim přisuzován antialergický účinek. Při závažných alergických reakcích je podání kortikoidů často život zachraňující. Kromě toho mají steroidní protizánětlivé léky také antiproliferativní účinek, což znamená, že zabraňují množení buněk. Také napomáhají snižovat propustnost a stabilizovat membrány a sekundárně působí i analgeticky, tedy proti bolesti.
Doporučujeme: Vliv sedavého zaměstnání na zdraví: Změňte pracovní návyky, předejdete problémům
Formy kortikoidních léků
Pod pojmem steroidní protizánětlivé léky nebo léky s kortikoidními účinky si nelze představit jen tablety, které se užívají perorálně, tedy ústy. Kortikoidy jsou dostupné v několika formách (konkrétní kortikoid může mít i různé formy) a pacientovi se podávají různými způsoby. Nejčastěji se můžeme setkat s těmito formami kortikoidních léků:
- steroidní tablety – podávané perorálně (např. prednizolon),
- steroidní injekce – podávané intravenózně, tedy do krve, také do svalu, kloubu nebo páteře (např. hydrokortizon),
- steroidní nosní spreje – podávané intranazálně, tedy do nosu (např. beklometazon),
- steroidní inhalátory – podávané inhalačně, tedy vdechnutím (např. mometazon),
- steroidní masti, krémy nebo gely – aplikované lokálně na postižené místo (např. hydrokortizon).
Kdy lékař doporučuje užívat kortikosteroidy?
Jak jsme již zmínili, kortikoidy se využívají při léčbě různorodých zdravotních potíží, zejména pokud jde o zánětlivé stavy nebo stavy, při kterých je potřebné zmírnit nežádoucí aktivitu imunitního systému. Kortikoidy neslouží k kauzální léčbě, tedy neodstraňují příčinu zdravotního problému. Jsou určeny hlavně k tlumení doprovodných potíží, tedy k symptomatické léčbě a prevenci potíží.
S kortikoidy se setkáváme v gastroenterologii, endokrinologii, imunoalergologii či dermatovenerologii. Pro různé medicínské obory může být příznačné využívání různých forem kortikoidů. Zatímco klasické tablety s kortikoidním účinkem se využívají obvykle napříč všemi medicínskými odvětvími, například s lokální aplikací kortikoidů na kůži se setkáváme hlavně v dermatovenerologii. Aplikace kortikoidů injekčně do kloubů se zase uplatňuje v ortopedii a pro pneumologii a imunoalergologii jsou nápomocné steroidní inhalační a nosní spreje.
Různé druhy kortikoidů se využívají například k tlumení příznaků těchto onemocnění a zdravotních potíží:
- kožní onemocnění – dermatitidy, ekzémy, psoriáza,
- bolesti kloubů různého druhu a zánětlivá onemocnění kloubů – artritida,
- alergické reakce,
- senná rýma a astma,
- chronická obstrukční plicní nemoc,
- nealergická rinitida,
- nosní polypy,
- sinusitida (zánětlivé onemocnění sliznice vedlejších nosních dutin),
- ischias (zánět sedacího nervu),
- zánětlivá onemocnění střev – Crohnova choroba, ulcerózní kolitida,
- zánětlivá onemocnění očí,
- systémový lupus erythematosus,
- nedostatečnost nadledvin (adrenální insuficience),
- sarkoidóza,
- Cushingův syndrom.
Doporučujeme: Tipy, jak zvládat bolesti hlavy způsobené změnami počasí
Depositphotos
Možné nežádoucí účinky léčby kortikoidy
Užívání prakticky jakéhokoliv léku se spojuje také s rizikem výskytu nežádoucích vedlejších účinků. Kortikoidní léky jsou známy poměrně výraznými nežádoucími účinky, avšak jejich výskyt závisí na mnoha faktorech. Závisí to například na konkrétním druhu léku a formě podávání (perorálně, injekčně, topicky), dávce léku a délce trvání léčby. Například lokálně aplikované kortikoidy na kůži mají oproti orálně užívaným tabletám nesrovnatelně menší nežádoucí účinky.
Také platí, že při krátkodobé léčbě je obvykle nižší riziko výskytu nežádoucích účinků, než při léčbě kortikoidy, která trvá delší čas. Dlouhodobá léčba kortikoidy se však využívá jen ve skutečně závažných případech, přičemž pacient musí být pod pravidelným lékařským dohledem. Vyšší riziko nežádoucích účinků také může být přítomné u pacientů, kteří porušují pravidla užívání léků stanovená lékařem.
Vedlejší účinky kortikosteroidů:
- zvýšená chuť k jídlu,
- zadržování vody a sodíku v těle a vznik otoků,
- hypokalémie (nízká hladina draslíku v krvi),
- porucha glukózové tolerance,
- zvýšený krevní tlak,
- podráždění kůže,
- problémy s pigmentací, kožní atrofie,
- poruchy imunity,
- snížení mineralizace kostí,
- poškození zažívacího ústrojí (např. akutní zánět slinivky břišní),
- změny psychiky,
- náladovost,
- porucha lipidového metabolismu,
- glaukom (vysoký nitrooční tlak),
- zvýšená/snížená hladina bílých krvinek,
- strie,
- nadměrná únava a mnohé další.
Topické kortikosteroidy – jaké vedlejší účinky mohou mít?
Topické kortikosteroidy, které se nanášejí na pokožku, jsou účinné při léčbě zánětlivých kožních onemocnění, ale při dlouhodobém nebo nesprávném používání mohou způsobit vedlejší účinky. Mezi nejčastější patří:
- Stenčení kůže – Kůže se může zeslabit, stát se křehkou a snadno zranitelnou.
- Strie – Při používání na větších plochách nebo na tenké pokožce mohou vzniknout strie.
- Vyšší riziko infekcí – Kortikosteroidy mohou snížit obranyschopnost kůže, což zvyšuje riziko infekcí.
- Vyrážky a akné – Mohou zhoršit stav akné nebo způsobit vyrážky, zejména na tváři.
- Změna barvy pokožky – Kůže v místě aplikace může ztmavnout nebo vyblednout.
- Viditelné červené žilky – Na pokožce se mohou objevit malé červené žilky.
Doporučujeme: Dostatek bílkovin i bez masa? Zde jsou alternativy!
Spůsobují kortikoidy nárůst hmotnosti?
Kortikoidy mohou způsobit nárůst hmotnosti, zejména při dlouhodobém používání nebo při vyšších dávkách, ačkoliv se to častěji týká kortikoidů užívaných perorálně (tablety) nebo injekčně než těch aplikovaných lokálně na kůži. Kortikoidy mohou zvyšovat chuť k jídlu a zpomalovat metabolismus, což vede k přibírání. Kromě toho mohou způsobovat zadržování vody a soli v těle, což přispívá k otokům a zvýšení hmotnosti.
Setkali jste se s kortikofobií?
Výše uvedený seznam vedlejších účinků ani zdaleka není konečný. Vedlejší účinky u steroidních protizánětlivých léků mohou být skutečně různorodé (obvykle však bývají krátkodobé a po vysazení léků ustupují). Mnozí mají přitom velké obavy z užívání kortikoidů, právě pro jejich časté a výrazné vedlejší účinky. Odmítají léčbu kortikoidy, i když jde o lokální steroidní přípravky, které se s častými nebo výraznými nežádoucími účinky nespojují. Bojíte se užívat kortikosteroidy? V tomto případě hovoříme o takzvané kortikofobii.
Lékař obvykle navrhuje použití kortikoidů jen v případech, kdy si to zdravotní stav pacienta vyžaduje a přínosy těchto léků převyšují možné riziko vedlejších účinků. U mnoha chronických zdravotních problémů, které jsou nevyléčitelné a provázejí pacienta během celého života, jsou léky s kortikoidními účinky velmi nápomocné – dokáží potlačit doprovodné potíže onemocnění a zlepšit tak kvalitu života jedince.
Pokud lékař nařídí léčbu kortikoidy, měl by pacienta informovat o možných vedlejších účincích léků a kontraindikacích s jinými léky, obeznámit ho s pravidly správného užívání léků, případně ho informovat o možných režimových opatřeních, která pomohou snížit riziko výskytu vedlejších účinků léků.
Pacient by při léčbě kortikoidy měl dodržovat stanovené dávkování a intervaly mezi užitím jednotlivých dávek. Důležité je hlavně nevysazovat léky bez vědomí lékaře, a to zejména při dlouhodobé léčbě! Může to totiž vést k prudké změně hladin hormonů, což může ohrožovat zdraví člověka.
