Různé druhy vyšetření jsou pro lékaře nápomocné při diagnostice mnoha zdravotních problémů. Naprosto běžný je například odběr a následná analýza krve. Z naší krve totiž dokáží lékaři zjistit o našem zdravotním stavu opravdu hodně. Některá vyšetření jsou neinvazivní, jsou provedena poměrně rychle a lidé s nimi nemají větší problém.
Jiná však často vyvolávají i hrůzu nebo strach. Částečně obávaným vyšetřením je i takzvaná gastroskopie, a to zejména z důvodu, že nejde o velmi příjemný zážitek. I toto vyšetření je však nenahraditelné při diagnostice mnoha onemocnění. Zjistěte, co je to gastroskopie, proč člověk musí podstoupit gastroskopii, jak dlouho samotné vyšetření trvá a jaká je příprava a průběh vyšetření.
Tip pro vás: Toto jsou potraviny, které škodí játrům. Máš je také ráda?
Co je gastroskopie?
Gastroskopii řadíme mezi endoskopické vyšetřovací metody, které umožňují vyšetřovat duté orgány a tělní dutiny. Pod pojmem gastroskopie, také esofagogastroduodenoskopie, přitom rozumíme endoskopii horní části trávicího systému.
Při této diagnostické metodě je možné vyšetření jícnu, lékař také sleduje žaludek a dvanáctník, tedy horní část tenkého střeva. Toto vyšetření se provádí pomocí ohebného přístroje zvaného gastrofibroskop (gastroskop), který je vybavený světlem a kamerou, díky čemuž může lékař během vyšetření sledovat vnitřek trávicího traktu.
Tato metoda na vyšetření horního trávicího traktu má významnou funkci při diagnostice onemocnění trávicího traktu (nádory jícnu nebo žaludku, záněty žaludku, peptické vředy a další onemocnění slinivky břišní, žaludku a dvanáctníku).
Doporučujeme: Nejčastější signály nemocné játry – těchto 7 příznaků neignorujte!
Depositphotos
Kdy je nutná gastroskopie?
A kdy je gastro vyšetření potřebné a obvykle prováděné? Toto vyšetření se obvykle doporučuje podstoupit zejména při dlouhodobých poruchách trávení, zejména v případech, kdy pacienta trápí zvracení, bolesti žaludku nebo nechutenství nebo nevysvětlitelné hubnutí. Další případy, kdy se provádí gastroskopie:
- stále se opakující pálení žáhy s říháním,
- bolesti při polykání a poruchy polykání,
- v rámci prevence z důvodu výskytu zhoubného nádoru žaludku v rodině,
- při podezření na vředy,
- při podezření na krvácení z trávicího traktu (např. z peptických vředů),
- při podezření na celiakii,
- při vážné anémii neznámého původu (když její příčinou může být i chronický zánět žaludku).
Jak se připravit na gastroskopii?
Na gastrologické vyšetření trávicího traktu musí být pacient především dostatečně připraven. Toto vyšetření se provádí nalačno, přičemž lékař upozorní jedince na to, kolik hodin před vyšetřením by už neměl jíst, pít či kouřit a podobně.
Obvykle jde alespoň o 6 a více hodin. Zbytky potravy by totiž bránily důkladnému prohlížení sliznice trávicího traktu. Příprava na vyšetření také může zahrnovat vysazení některých léků, pokud to lékař nařídí.
Průběh vyšetření žaludku a horní části trávicího traktu
Přímo před zavedením přístroje do trávicí trubice se obvykle pacientovi ještě aplikuje do úst lokální anestezie pro znecitlivění ústní dutiny a horní části hltanu. Ulehčuje to zavedení přístroje zejména v případech, kdy jedince trápí dávivý reflex. U malých dětí se gastroskopie (gastrofibroskopie) provádí v celkové narkóze. Pacient je během celého vyšetření ležmo na levém boku.
Při samotném vyšetření přes ústní dutinu, ve které má pacient vložený ochranný plastový náustek, zavede lékař zmíněný hadicový přístroj endoskop. Pomocí ovládacího zařízení je možné přístroj ovládat, otáčet a ohýbat. Gastrofibroskop zhotovuje obraz a ten je přenášen na obrazovku. Lékař si tak může důkladně prohlédnout sliznici trávicího traktu, včetně celé stěny žaludku.
Přes přístroj, respektive jeho kanálek, je možné během samotného vyšetření zavádět i další nástroje. Ty slouží například pro odběr vzorku sliznice pro další vyšetření (např. histologické vyšetření vzorky). Z ní je možné zjistit přítomnost bakterie Helicobacter pylori či nádorové změny.
Toto vyšetření však není určeno jen na diagnostiku, pomocí gastroskopu lze vykonávat diagnostické a léčebné výkony. Lékař totiž během něj může například i přímo zastavit krvácení ze žaludečního vředu, také odstranit polknuté předměty, řešit zúžení v horní části trávicího traktu a podobně. Z diagnostického zákroku se tedy může stát v případě potřeby i léčebný.
Doporučujeme: Zánět sedacího nervu: Jak si ulevit od bolesti?
Depositphotos
Co dělat nebo nedělat po gastroskopii?
Gastroenterologické vyšetření trvá průměrně asi 10 minut, není bolestivé a je bezpečné. Pokud jde o klasické vyšetření bez vážnějších zákroků, pacient prakticky po vyšetření odchází domů, případně může počkat na výsledky vyšetření odebrané vzorky.
Obvykle pacient po gastroskopii není zvlášť omezen v nějakých běžných činnostech. Pokud mu však například byla podána znecitlivující látka, obvykle se nedoporučuje alespoň hodinu jíst nebo pít, protože hrozí vdechnutí potravy nebo tekutiny. Vhodné je po vyšetření také vynechat příliš horké nebo dráždivé nápoje. Vždy je však důležité hlavně dodržovat pokyny lékaře.
Možné komplikace po gastroskopii
Komplikace při tomto vyšetření jsou skutečně vzácné, ale i přesto je dobré je znát. Informovat by o nich měl i samotný lékař.
- Běžně se objevuje například pocit škrábání v krku, případně mírné pobolívání v břišní dutině.
- Jako následek utlumující injekce, pokud je podána, se může objevit točení hlavy, alergická reakce či poruchy srdečního rytmu.
- Samotné vyšetření gastrofibroskopem může způsobit poškození stěny hltanu, výjimečně dochází k vdechnutí žaludečního obsahu či protržení trávicího traktu, a to zejména v případě přítomnosti nějakého chorobného procesu v trávicím systému.
Kdy není možné gastroskopii provést?
V některých případech gastroskopii není možné podstoupit. Neprovádí se při selhání srdce a krevního oběhu nebo u pacientů v bezvědomí a riziku vdechnutí zbytků potravy nebo zvratků. Také se nedoporučuje, pokud u konkrétního pacienta hrozí, že se trávicí trubice protrhne. Gastroskopie se rovněž neprovádí u nespolupracujících a bránících se jedinců.
Toto vyšetření může být velmi nápomocné při brzké diagnostice i vážného zdravotního problému, proto je vhodné jeho podstoupení i přes obavy dobře zvážit. V případě jakýchkoliv otázek se neváhejte obrátit přímo na lékaře, který vám o vyšetření poskytne všechny potřebné informace.
