Elektrokardiografie, nebo zkráceně EKG, představuje vyšetřovací metodu, která je založena na principu snímání elektrických potenciálů generovaných srdečním svalem při jeho činnosti. Na podobném principu funguje i vyšetření EEG, nebo jinak elektroencefalografie.
V případě této vyšetřovací a diagnostické metody je však snímána elektrická aktivita, která vzniká při činnosti mozku. Co všechno bychom o EEG vyšetření měli vědět? Jak probíhá EEG vyšetření? Má vyšetření EEG rizika? Jaké jsou výhody vyšetření?
Tip pro vás: Nejčastější signály nemocné játry – těchto 7 příznaků neignorujte!
EEG vyšetření mozku – jak funguje?
Elektroencefalografie, označovaná také zkratkou EEG, je významná neurologická vyšetřovací metoda. Slouží ke sledování a zaznamenávání aktivity mozku, respektive mozkových funkcí, a to s cílem zpravidla odhalit změny v normální činnosti mozku. Během EEG dochází k vytváření elektroencefalogramu, který představuje zápis synaptických potenciálů nervových buněk mozku.
Elektrické potenciály vznikají jako důsledek přirozené elektrické aktivity mozku, respektive vzájemné komunikace nervových buněk, přičemž během EEG vyšetření jsou snímány pomocí různých elektrod. Známe různé druhy snímacích elektrod, některé úplně neinvazivní, jiné invazivnější. Při běžném ambulantním EEG vyšetření se využívají neinvazivní elektrody umístěné na povrchu kůže hlavy.
Kromě toho se ve speciálních případech uplatňují i hloubkové elektrody (např. při operacích), či elektrody, které jsou v kontaktu s mozkovou kůrou. Za vynálezce elektroencefalografie je považován německý psychiatr Hans Berger, který první lidský EEG záznam vytvořil v roce 1924.
Doporučujeme: Dračí krev: Jeden z nejsilnějších očistných prostředků
Depositphotos
Kdy je provádění vyšetření EEG nutné?
EEG vyšetření obecně napomáhá diagnostikovat, upřesňovat a hodnotit různé formy poškození mozku či různé mozkové poruchy a onemocnění centrálního nervového systému. Celková analýza elektrické aktivity mozku má v medicíně nenahraditelné místo, zejména v neurologii.
EEG se využívá při:
- poruchách spánku,
- nádorech nebo zánětech v mozku,
- funkčních mozkových poruchách (např. tetanie, neurózy),
- dlouhodobých bolestech hlavy a migrénách,
- některých neurodegenerativních onemocněních,
- diagnostice epilepsie,
- odhalování následků cévních mozkových příhod,
- po operacích mozku,
- v případě bezvědomí nebo kómatu po vážných úrazech,
- stanovení mozkové smrti.
Výsledný EEG obraz
Výsledky vyšetření informují lékaře o funkcích mozku pacienta a ukazují na nejrůznější odchylky od normy. Při vyšetření zmíněné elektrody zaznamenávají elektrické signály, přístroj je následně zesílí a převede do grafického znázornění, tedy do podoby křivky.
Tvar a charakter této křivky přímo ovlivňuje aktuální aktivita mozku. Křivka je jiná během spánku, jiná během bdění. V případě poškození některé oblasti mozku se na záznamu EEG objeví odlišnosti mezi pravou a levou stranou mozku. Ve výsledném záznamu se mohou objevit velmi pomalé vlny, dokonce ploché linie, což zpravidla ukazuje na poškozenou část mozku, která již nevykazuje žádnou aktivitu.
EEG vyšetření u dětí a v těhotenství
Pokud lékař nestanoví jinak, EEG vyšetření je obecně bezpečné pro všechny věkové kategorie i osoby s různým zdravotním stavem. Elektroencefalografie se používá i u malých dětí a je zpravidla zcela vhodná i pro těhotné ženy. Kontraindikací obvykle není ani kardiostimulátor pacienta. Složit nebo znemožnit EEG vyšetření může především nespolupráce pacienta.
Příprava na EEG vyšetření – co dělat a nedělat před vyšetřením?
Elektroencefalografie si zpravidla nevyžaduje žádnou speciální přípravu. Pokud lékař neurčí jinak, není nutná úprava stravy ani užívaných léků. Někdy může lékař nařídit úpravu užívání léků ovlivňujících pozornost. Pacient by měl přijít především s čistými umytými vlasy bez zbytků gelu, laku či jiných produktů na vlasy. Není nutné přijít nalačno.
Doporučujeme: TOP 4 potraviny, které pomohou vyčistit tlusté střevo
Depositphotos
Průběh EEG vyšetření
EEG vyšetření obvykle provádí specializovaný zdravotnický personál a jeho délka je v běžných případech 20 až 30 minut. Personál umístí na hlavu vyšetřovaného pacienta elektrody, které bývají obvykle zabudované v jakési čepici či kukle. Na pokožku v místech okolo elektrod bývá pro lepší kontakt nanášeno menší množství průhledného gelu.
Vyšetření následně po nastavení probíhá v sedě nebo vleže. Pacient může být během vyšetření personálem požádán o zavření nebo otevření očí, vykonání nějakého pohybu i změnu dýchání. Snímací elektrody celou dobu zaznamenávají elektrické potenciály vznikající v mozku (činnost lidského mozku) a EEG přístroj na základě získaných informací vytváří EEG záznam v podobě křivky.
Vyhotovený záznam následně hodnotí zkušený lékař. Výsledky jsou také zaslány lékaři, který EEG vyšetření nařídil. Na základě výsledků může lékař doporučit vhodnou léčbu či stanovit prognózy dalšího vývoje choroby pacienta. Pacient může po vyšetření obvykle bez omezení odejít domů.
Možná rizika EEG vyšetření – existují nějaká?
Klasické ambulantní EEG vyšetření je obecně bezpečné, neinvazivní a bezbolestné. Pacient není vystaven žádné radiační zátěži, jako je tomu v případě mnoha jiných diagnostických metod. Velkou výhodou neurologického vyšetření je obvykle rychlost a nenáročnost jeho provedení.
Navíc k EEG vyšetření, které dokáže lékaře informovat o procesech v lidském mozku, ani není dostupná dostatečná alternativa. Nevýhodou vyšetření je naopak vysoká náročnost vyhodnocení získaného EEG záznamu, k čemuž je nezbytný zkušený lékař.
