Téma videoher a jejich vliv na vyvíjející se mozek dětí již dlouho zajímá nejen rodiče, ale i psychology. Bude mít PlayStation nebo jiné videohry vliv na vývoj vašeho dítěte? Pokud ano – pozitivní nebo negativní?
Další otázky, které si rodiče mohou klást, jsou – kdy by se měl Xbox už opravdu odpojit? Udělají z mých dětí druhy násilných her monstra?
Dobrá zpráva je, že vědecká komunita již videohry nepovažuje za kořen všeho zla. Nedávný výzkum naznačuje, že hraní videoher může být pro děti ve skutečnosti prospěšné. POZOR, vše má ale své jak pozitivní, tak i negativní stránky! Na co všechno si je třeba dávat pozor při hraní videoher?
Podívej také: Jak si v životě vytvářet hojnost? Mohou nám pomoci i léčivé drahé kameny?
Videohry pro děti = online zábava
Jedna věc, kterou nikdo nebude zpochybňovat, je, že videohry jsou opravdu zábavné. A pro to existuje dokonce i neurologické vysvětlení – videohry aktivují dráhy odměňování, které uvolňují dopamin a další chemikálie navozující dobrý pocit v mozku.
Cítit se dobře však nemusí nutně znamenat jen to nejlepší. Experti uvádějí tuto mozkovou aktivitu jako jeden z hlavních faktorů, které přispívají k závislosti na videohrách – „závislost na chování, která má velký vliv na mládež této generace“.
- Primárním problémem je, že samotná hra ve virtuálním světě je jedním ze chování, které se posiluje – což může vést k závislosti, a to zejména mezi teenagery, jejichž mozky jsou pevně nastavené na uspokojení, ale nedostatečně rozvinuté v oblastech zodpovědných za kontrolu impulsů.
- Videohry přinášejí tolik potěšení, že bez omezení hracího času jsou děti vystaveny riziku, že se zachytí do dopaminového návalu, který jim může poskytnout jen málo jiných aktivit.
Doporučujeme: Jaké léčivé účinky má mrkvová šťáva? Budeš překvapená!
Depositphotos
Kognitivní schopnosti
Když se videohry hrají s mírou, mohou se "chlubit" některými výhodami pro posílení mozku a jeho činnosti.
Pravidelné hraní je spojeno s vynikajícím kognitivním výkonem v oblastech, jako je:
- kontrola impulzů,
- multitasking,
- paměť.
Videohry zapojují prefrontální kortex - výkonné centrum fungování mozku, způsobem, který je zvláště kognitivně náročný a méně specifický pro daný úkol.
Konečným výsledkem je kognitivní tréninkové cvičení, které současně zdokonaluje více dovedností, včetně zpracování informací a vizuálních schopností.
Přesto je důležité mít na paměti, že některé herní žánry jsou rozhodně méně prospěšné než jiné a opět, čas strávený hraním má zásadní vliv na to, zda převažují výhody nad nevýhodami.
Hraní her versus spánek dětí
Děti, které nadměrně hrají videohry, často trpí nespavostí a špatnou kvalitou spánku, a to v důsledku zvýšeného vystavení modrému světlu a vysoké úrovně stimulace.
Věda potvrzuje, že vystavení modrému světlu vede k zpožděnému uvolňování melatoninu v mozku, což ztěžuje usínání pro děti a dospívající.
- Dodatečná stimulace poskytovaná videohrami má také velký vliv na usínání a kvalitu spánku.
- Prodloužené a/nebo večerní vystavení se videohrám může způsobit zkrácení celkového času spánku, zvýšení latence nástupu spánku a modifikace cyklů REM spánku.
Všechno toto souvisí s únavou a krátkodobými kognitivními poruchami v důsledku nekvalitního spánku.
Hraní her versus pozornost u dětí
Všimli jste si někdy, že vaše dítě dokáže celé hodiny věnovat plnou pozornost videohře, ale nedokáže pět minut klidně sedět, když je čas na domácí úkoly?
Jak již bylo zmíněno, videohry střílí do prefrontálního kortexu, což způsobuje všechny výše uvedené kognitivní výhody.
- Nevýhodou však je, že děti si na takovou úroveň smyslového vstupu mohou tak zvyknout, že ho začnou vyžadovat.
- Jinými slovy, hraní je kognitivní tréninkové cvičení, které podporuje multitasking, ale to znamená, že pro děti, které se zapojují do nadměrného hraní akčních her, může být těžké fungovat, když daný úkol vyžaduje soustředění.
Doporučujeme: Co bychom neměli jíst k snídani? Tímto si nevědomky škodíme!
Depositphotos
Hry pro děti online - agresivní chování a úzkost
Projevy agrese a úzkosti mohou mít mnoho společného s typem hry, kterou vaše dítě hraje, stejně jako s typem dítěte.
Avšak vědecké studie dlouhodobě nenachází žádnou statisticky významnou souvislost mezi samotným hraním a agresí. ALE!
- Děti, které mají agresivní povahy, však mohou mít tyto své sklony posíleny násilnými hrami stejným mechanismem (tj. systémem odměňování v mozku a všemi těmi dopaminy), které jsou zodpovědné za posílení návykového chování.
- Pouhých 10 až 20 minut násilného hraní může způsobit nárůst agresivních myšlenek.
- Mnohé psychologické studie dospěly k závěru, že zejména násilné videohry spouštějí v mozku reakci „boj nebo útěk" - stav nadměrného vzrušení, který může vést k chronickému stresu.
Jakmile se objeví chronický stres, proud krve je směrován pryč z vyšších myšlenkových částí mozku (čelní lalok) do primitivnějších, hlubších oblastí potřebných k přežití, což způsobuje zhoršení fungování.
Tato reakce „bojuj nebo utíkej" alespoň zkracuje mozek a téměř ničí „výhody" předního laloku. Když se to stane chronickým problémem, může následovat úzkost, emoční dysregulace a problémy se chováním včetně agrese.
