Rakovina plic — už jen ta dvě slova mohou v člověku vyvolat směs strachu, nejistoty a otázek. Často si ji spojujeme s kuřáky nebo se staršími lidmi. Jenže pravda je, že rakovina plic nezná „vhodný čas“ ani „správnou oběť“. Může se týkat nás, našich blízkých, známých, sousedů — nebo jen člověka, kterého jednou potkáme v čekárně. A proto má smysl jí porozumět.
Jak často se s rakovinou plic setkáváme? Čísla, která nelžou
Rakovina plic je jednou z nejčastějších a zároveň nejnebezpečnějších forem rakoviny. V České republice ročně přibude více než 2 000 nových případů a, bohužel, stále patří mezi onemocnění s vysokou úmrtností. Nejčastěji postihuje muže, ale v posledních letech roste i počet případů u žen. Důvod? Změny životního stylu, kouření, znečištěné ovzduší, ale i genetické predispozice.
Přestože statistika je smutná, platí i druhá strana mince — čím dříve se rakovina odhalí, tím vyšší je šance na úspěšnou léčbu. A právě proto má smysl o ní mluvit.
Proč rakovina plic vzniká? Může za to kouření, geny i vzduch, který dýcháme
Nejznámější a nejvýznamnější rizikový faktor je kouření. A to nejen aktivní, ale i pasivní. Cigarety obsahují více než 60 známých karcinogenů, které narušují buňky v plicích a z dlouhodobého hlediska mohou způsobit jejich nekontrolovatelné dělení – tedy rakovinu. Není překvapením, že kuřáci mají až 20krát vyšší riziko vzniku rakoviny plic než nekuřáci.
Ale není to jen o cigaretách. Vliv má i špatná kvalita ovzduší, vdechování azbestu, radonu či jiných toxických látek. U některých lidí hrají roli i genetické mutace, které se mohou aktivovat bez zjevné vnější příčiny. A pak jsou tu případy, které se zkrátka „stanou“ — bez kouření, bez zamořeného prostředí. Proto není fér házet vinu, ale hledat cestu.
Depositphotos
Jak se projevuje rakovina plic?
To nejzrádnější na tomto onemocnění je, že může dlouho probíhat bez příznaků. Často se odhalí až v pozdějších stádiích, kdy už jsou přítomné obtíže. Mezi nejčastější projevy patří:
- přetrvávající kašel, který se nezlepšuje,
- vykašlávání krve,
- bolesti na hrudi,
- dušnost,
- chronická únava,
- náhlý úbytek hmotnosti,
- opakované záněty plic.
Ne každý kašel znamená rakovinu, ale kašel, který trvá déle než 3 – 4 týdny, si zaslouží pozornost. Stejně tak i změny hlasu, pískání při dýchání či opakované infekce. Včasná reakce může znamenat rozdíl mezi léčitelným a pozdním stádiem.
Diagnostika rakoviny plic
Pokud má lékař podezření na nádor v plicích, následuje série vyšetření: rentgen hrudníku, CT plic, někdy i PET vyšetření či bronchoskopie – tedy zavedení tenké kamery do dýchacích cest. K potvrzení diagnózy je často nutné odebrat vzorek tkáně (biopsii), který se analyzuje pod mikroskopem.
Důležité je také určit typ rakoviny – ne všechny nádory v plicích jsou stejné. Některé rostou pomalu, jiné jsou agresivní. A od typu závisí i léčba.
Jaké možnosti léčby existují?
Léčba rakoviny plic je dnes čím dál více „šitá na míru“. Neexistuje jedna univerzální cesta – vše závisí na typu nádoru, jeho stádiu, celkovém zdravotním stavu pacienta a také na přítomnosti specifických genetických mutací. Onkologové dnes pracují v multidisciplinárních týmech, aby pro každého pacienta sestavili co nejefektivnější plán. A dobrá zpráva? Moderní medicína má dnes v rukou více možností než kdykoli předtím.
Chirurgická léčba rakoviny plic
Pokud je nádor lokalizovaný a pacient má dostatečnou fyzickou kapacitu, je možné ho chirurgicky odstranit. Může jít o odstranění části plic (lobektomie) nebo celého plicního laloku. Cílem je zbavit se nádoru v co největší míře. Zákrok probíhá často s pomocí minimálně invazivních technik (např. VATS – video-asistovaná torakoskopie), což znamená kratší rekonvalescenci a menší zátěž pro tělo.
Chemoterapie a rakovina plic
Chemoterapie je klasická, ale stále důležitá zbraň v onkologii. Jde o léčbu cytostatiky, které zastavují růst a dělení rakovinných buněk. Může být podána před operací (neoadjuvantně), aby se zmenšil nádor, nebo po ní (adjuvantně) na zničení zbylých rakovinných buněk. Někdy je chemoterapie hlavní formou léčby – zejména v pokročilejších stádiích, kdy chirurgický zákrok již není možný.
Vedlejší účinky mohou být nepříjemné – nevolnost, vypadávání vlasů, únava – ale dnes již existují podpůrné léky, které tyto obtíže výrazně zmírňují. Čím dál více pacientů říká, že se dá „žít i během léčby“.
Rakovina plic a radioterapie
Radioterapie využívá cílené ozařování k zničení nádorových buněk. Často se kombinuje s chemoterapií nebo se používá u pacientů, kteří nemohou podstoupit operaci. Moderní přístroje umožňují precizně zaměřit nádor a šetřit zdravé tkáně kolem, což snižuje riziko vedlejších účinků. V některých případech může jít o tzv. stereotaktickou radioterapii – velmi přesné a intenzivní ozařování menšího nádoru s velkým efektem.
Cílená léčba rakoviny plic
V posledních letech zažívá medicína revoluci v podobě cílené léčby. Ta se zaměřuje na konkrétní genetické mutace nebo specifické molekuly v nádorových buňkách. Funguje tedy jako precizní šíp místo kulometu.
Lék cílí pouze na rakovinné buňky, nepoškozuje zdravou tkáň a má často mírnější vedlejší účinky než chemoterapie. Tyto léky se podávají nejčastěji ve formě tablet a mohou významně prodloužit život, dokonce i při pokročilých stádiích.
Rakovina plic a imunoterapie
Jednou z nejvýznamnějších novinek je imunoterapie. Tato léčba pomáhá vlastnímu imunitnímu systému rozpoznat a zničit rakovinné buňky, které se do té doby před obranou těla „maskovaly“. Využívá se zejména při nemalobuněčné rakovině plic, pokud pacient splňuje určité kritéria (např. hladina PD-L1 proteinů).
Účinek může být velmi silný, ale někdy nastupuje pomaleji. Výhodou je, že imunoterapie bývá dobře snášena a může přinést dlouhodobou kontrolu nad onemocněním – v některých případech i dlouholetou remisi.
Klinické studie a rakovina plic
Pro některé pacienty, zejména v pokročilých stádiích, mohou být nadějí i klinické studie nových léků a kombinací. Česká republika se čím dál častěji zapojuje do mezinárodních výzkumů a lékaři mohou pacientovi nabídnout přístup k inovativní léčbě, která ještě není běžně dostupná.
Depositphotos
Život po léčbě rakoviny plic: Co dál?
Mnozí pacienti po léčbě mluví o znovuzrození. Ale také o strachu z návratu, o únavě, o potřebě měnit tempo života. Rekonvalescence po léčbě může být náročná – tělo se léčí, imunita se obnovuje, některé vedlejší účinky (např. dušnost) mohou přetrvávat.
Zásadní je i psychická obnova. Mnozí lidé potřebují podporu – rodinu, psychologa, skupiny pro onkologické pacienty. A v tom je síla – že v tom nikdo nemusí být sám. Rakovina plic už není nevyhnutelný rozsudek. S pokrokem medicíny přicházejí skutečné příběhy naděje a návratů.
Prevence rakoviny plic
Ne všemu můžeme zabránit. Ale mnoho můžeme ovlivnit:
- nekouřit (a nevystavovat se pasivnímu kouření),
- vyhýbat se znečištěnému prostředí a toxickým látkám,
- zdravý životní styl – pohyb, strava, psychická pohoda,
- pravidelné prohlídky u lékaře, zejména pokud patříme do rizikové skupiny.
Dnes už existují i screeningové programy, které mohou odhalit rakovinu v raném stádiu – zejména u silných kuřáků nad 50 let. Prevence není o strachu. Je to forma péče. O sebe i o ty, co nás mají rádi.
Rakovina plic není jen diagnóza. Je to cesta – těžká, nevyzpytatelná, ale mnohdy i obdivuhodně silná. Je to boj, který může začít jedním zakašláním, ale skončit dnem, kdy si znovu obujeme turistické boty nebo se nadechneme rána bez strachu. A i když neznáme všechny odpovědi, jedno je jisté – čím více o ní víme, tím méně se jí musíme bát.
Zdroj úvodnej fotky: Freepik
