Přiznejme si to - většina z nás tráví pracovní dny více v sedě než na nohou. Osm hodin u počítače je dnes vlastně standard. Ale když k tomu připočítáme ještě čas u večeře, Netflixu a scrollování Instagramu, klidně se dostaneme na 10-12 hodin denně. Uf!
A tady přichází ta studená sprcha: Britští vědci zjistili, že dlouhodobé sezení může výrazně zvýšit riziko vzniku demence. I když se po práci vydáme na hodinu do fitka, škody způsobené nekonečným sezením se úplně nevymažou.
Jak spolu souvisí sedavé zaměstnání a demence?
Šokující výsledky studie
Výzkum publikovaný v prestižním JAMA Network analyzoval údaje více než 50 000 lidí starších než 60 let, kteří nosili speciální trackery pohybu. Vědci pečlivě sledovali jejich každodenní aktivity a hledali souvislosti mezi časem stráveným v sedě a výskytem demence.
Výsledek? Zajímavý! Ti, kteří seděli 10 hodin denně, měli o 8 % vyšší riziko rozvoje demence. A pokud si myslíte, že 12 hodin u počítače je jen trochu přehnané, vědci vám tuto iluzi rádi zboří. V takovém případě jde o šokující 63 % zvýšené riziko demence v průběhu sedmi let! To už není jen problém, to je tikající bomba.
Depositphotos
Demence: Co to vlastně je?
Vyskočila vám při slově demence husí kůže? Demence není obyčejné zapomínání, které si ospravedlníte tím, že máte toho hodně. Jde o opravdu vážné zhoršení kognitivních funkcí: ztráta paměti, problém s vykonáváním každodenních úkolů, zmatenost v čase a prostoru, změny nálad a osobnosti.
Na začátku jsou příznaky celkem nenápadné - zapomenete na schůzku, ztrácíte nit v rozhovoru, případně vás něco, co jste běžně zvládali, najednou úplně vyvede z míry. A když se tyto varovné signály včas nezachytí, může z toho být problém, který nezmizí jen tak mávnutím kouzelného proutku.
Pohyb nestačí
Proč je dlouhé sezení vlastně takový problém? Tady přichází další rána: vědci zjistili, že ani pravidelné cvičení nemusí zvrátit negativní dopady dlouhodobého sezení. To znamená, že i když se večer potíte na spinningu nebo dáváte kardio, pokud předtím prosedíte deset hodin v kuse, riziko demence je stále vysoké.
Proč je to tak? Jde o stav zamrzlého nervového systému. Jednoduše, když jste dlouhodobě vystaveni stresu, únavě, nebo pokud se cítíte emocionálně "vypnutí", pohyb se pro vaše tělo stává spíše hrozbou než příjemnou aktivitou. A v takovém stavu ani fitko neodvrátí to, co se děje hluboko uvnitř vašeho těla.
Skrytý nepřítel: trauma, špatné stravování a izolace
Jak se ukazuje, chronický zánět, metabolické problémy, sociální izolace, nekvalitní strava a špatné spánkové návyky jsou faktory, které dále zvyšují riziko demence. Mnohé z těchto problémů mají společného jmenovatele - nevyřešené emoce a stres.
Lidé, kteří museli během života potlačovat vlastní autenticitu, například aby se přizpůsobili okolí, mohou být i po desítkách let zamrzlí - nejen v těle, ale i v myšlení. A když tělo upadne do nehybnosti, mozek ztrácí svou pružnost. A tam už demence opravdu klepe na dveře.
Depositphotos
Proč mozek miluje pohyb?
Mozek a tělo nejsou oddělené entity. Jsou propojené na všech úrovních. To dnes vědí nejen psychologové, ale i neurovědci.
Pohyb není jen o kaloriích, ale i o regulaci emocí a zpracování stresu. Aktivuje stejné části mozku, které nám pomáhají zvládat náročné emoce. To znamená, že krátká procházka po náročném dni není jen něco, co vám někdo poradil. Je to doslova biologická potřeba. Tělo se přes pohyb uzdravuje - a s ním i vaše mysl.
Žít, hýbat se a... opět žít
Ne, nemyslíme tím, že byste měli hned opouštět své zaměstnání. Stačí si uvědomit, že pohyb by měl být přirozenou součástí každého dne, ne jen něco, co si odkroutíte v posilovně. Krátké procházky, aktivní přestávky, fitko, kolo, tanec v kuchyni - každý malý pohyb se počítá a může vás to doslova zachránit. Pohyb je už dávno více než jen spalování kalorií.
Zdroj úvodnej fotky: Freepik
