Mikrobiom mění jídlo v lék, ale i jed: Zjistěte, co za tím stojí a vyhněte se častým chybám

jak podpořit střevo

Každý z nás denně přemýšlí nad tím, co jíst, abychom se cítili lépe. Jen málokdo si uvědomuje, že o tom, zda se z potravin stanou živiny, léčivé látky, nebo naopak toxické spouštěče, nerozhoduje jen jejich složení, ale také náš mikrobiom. Tento fascinující ekosystém, tvořený triliony bakterií, virů, kvasinek a dalších mikroorganismů, je dnes považován za jeden z nejdůležitějších orgánů těla. Nejenže ovlivňuje trávení, vstřebávání živin a imunitu, ale zásadně mění i způsob, jakým tělo reaguje na jídlo, stres či léky.

Zní to přehnaně? Ne, pokud si uvědomíme, že až 70 % imunitního systému sídlí právě ve střevech a že mikrobiom má přímý dialog s mozkem, játry, hormony i nervovou soustavou.

Reklama

Střevo jako řídící centrum těla 

V lidském střevě se nachází více než 100 bilionů mikroorganismů. Jejich genetická výbava, tzv. mikrobiomický profil, je dokonce stokrát bohatší než lidská DNA. To znamená, že naše zdraví je do velké míry závislé na rovnováze mezi dobrými a špatnými bakteriemi.

Vyvážený mikrobiom pomáhá zpracovávat potravu, produkuje vitamíny skupiny B a K, posiluje střevní bariéru a chrání tělo před patogeny. Naopak, pokud dojde k tzv. dysbióze, tedy narušení rovnováhy mikroflóry, může to spustit celý řetězec problémů od trávicích potíží, intolerancí a únavy, až po zánětlivá a autoimunitní onemocnění.

Odborníci dnes popisují mikrobiom jako neviditelný orgán, který přes signální molekuly, neurotransmitery a metabolity neustále komunikuje s mozkem, ledvinami i imunitou. Střevo tak není jen trávicí orgán, ale propracované řídící centrum celého těla.

rovnováha mikrobiomu
Depositphotos

Když se jídlo mění na lék

Pokud je mikrobiom v rovnováze, chová se jako náš spojenec. Doslova přeměňuje jídlo na látky, které podporují regeneraci, imunitu a psychickou pohodu.

Fermentace vlákniny

Zdravé střevo miluje vlákninu. Ačkoli ji naše tělo nedokáže strávit, bakterie v tlustém střevě ji využívají jako potravu. Během fermentace vznikají krátkořetězcové mastné kyseliny (SCFA), jako je butyrát, propionát či acetát. Tyto látky zlepšují funkci střevní bariéry, snižují zánět, podporují metabolismus a chrání buňky před poškozením. Butyrát dokonce slouží jako hlavní zdroj energie pro buňky střevní stěny a podle výzkumů dokáže snižovat riziko kolorektálního karcinomu.

Přeměna polyfenolů

Polyfenoly, které přijímáme z potravin jako bobulovité ovoce, zelený čaj, kakao či olivový olej, mají samy o sobě omezenou biologickou dostupnost. Díky mikrobiální aktivitě se však přeměňují na aktivní metabolity, které mají ještě silnější antioxidační a protizánětlivý účinek. Zahraniční studie poukazují na to, že právě mikrobiom rozhoduje, zda bude sklenice červeného vína zdrojem resveratrolu, nebo jen alkoholem, který zatíží játra.

Tryptofan - spojení mezi střevem a náladou

Tryptofan, aminokyselina nacházející se v ořeších, vejcích či banánech, je základem pro tvorbu serotoninu - hormonu dobré nálady. Ale není to jen o mozku. Bakterie ve střevě přeměňují tryptofan na indoly, které pomáhají regulovat imunitní rovnováhu, snižují propustnost střeva a tlumí zánětlivé reakce. Když je mikrobiom v rovnováze, serotoninový systém funguje hladce, což se odráží i na psychické stabilitě. Není náhodou, že se dnes hovoří o střevě jako o druhém mozku.

Reklama

Když se jídlo mění na jed

Pokud se rovnováha v mikrobiomu naruší, potraviny, které by za běžných okolností tělu prospívaly, mohou začít působit opačně.

Rozklad cholinu a L-karnitinu

Některé druhy střevních bakterií dokáží z látek jako cholin (nachází se ve vejcích a mase) či L-karnitin (v červeném mase) produkovat trimetylamin (TMA). Ten se v játrech přeměňuje na TMAO (trimetylamin-N-oxid) - látku, která je spojena se zvýšeným rizikem aterosklerózy a kardiovaskulárních onemocnění.

Nadměrná fermentace sacharidů

Při poruchách, jako je SIBO, se bakterie z tlustého střeva přesouvají tam, kde nemají být - do tenkého střeva. Tam začnou fermentovat nestrávené sacharidy, čímž vznikají plyny, nadýmání, křeče či zánět. Mnozí pacienti s IBS nebo SIBO popisují, že i některé zdravé potraviny (např. luštěniny, jablka, cibule) jim způsobují potíže. Problém však není v potravině, ale v mikrobiální nerovnováze.

Lipopolysacharidy – tiší zánětliví sabotéři

Pokud ve střevě převládnou patogenní bakterie, produkují lipopolysacharidy (LPS) - látky, které pronikají do krve a vyvolávají systémový zánět. Dlouhodobě zvýšené hladiny LPS jsou spojeny s chronickou únavou, inzulínovou rezistencí, úzkostmi a autoimunitními onemocněními.

Histaminová intolerance a přecitlivělost

Při dysbióze se mění i schopnost těla rozkládat histamin, přirozenou součást mnoha potravin (rajčata, sýr, víno a další). Nadbytek histaminu způsobuje bolesti hlavy, návaly horka, svědění kůže či trávicí problémy. I proto se říká, že nejste to, co jíte, ale to, co vaše střevo dokáže zpracovat.

Proč se vyplatí zaměřit na personalizovanou terapii mikrobiomu

Všeobecné rady typu „jezte více vlákniny“ už dávno nepostačují. Mikrobiom je totiž stejně jedinečný jako otisk prstu. I proto se pozornost v moderní výživě přesouvá k personalizovanému přístupu - výživě přizpůsobené konkrétnímu člověku. Díky mikrobiomickým DNA testům dnes lze přesně zjistit, které bakterie ve vašem střevě dominují, které chybí a jak ovlivňují vaše zdraví. Na základě těchto údajů se pak cíleně upravuje strava, doplňují probiotika, prebiotika či postbiotika a vytváří plán, který respektuje individuální biologii těla.

Například:

  • Pokud dominuje nedostatek bakterií produkujících butyrát, doporučuje se zvýšit příjem rozpustné vlákniny (ovesné vločky, proso, banány).
  • Pokud převládají bakterie spojené s TMAO, je vhodné omezit červené maso a podpořit růst druhů jako Akkermansia muciniphila – například přes granátové jablko, zelený čaj a fermentované potraviny.

Personalizovaná terapie tak dokáže proměnit reaktivní přístup (řešení symptomů) na preventivní a léčebný systém, který pracuje v souladu s vaší biologií.

Mikrobiom, imunita a psychika

Není náhoda, že většina chronických zánětů začíná ve střevě. Když střevní bariéra oslabne, škodlivé látky pronikají do krevního oběhu a imunitní systém je nucen reagovat. Tento neustálý nízkostupňový zánět může přispívat k únavě, hormonální nerovnováze, problémům s pokožkou či psychickému vyčerpání.

Čím dál více výzkumů potvrzuje i propojení mezi mikrobiomem a mozkem - tzv. osa střevo-mozek. Bakterie ovlivňují produkci serotoninu, dopaminu a GABA, neurotransmiterů, které řídí náladu, spánek a zvládání stresu. Pokud je mikrobiom narušený, může se to projevit úzkostí, podrážděností či depresí.

Zajímavým zjištěním je i to, že některé probiotické druhy, například Lactobacillus rhamnosus či Bifidobacterium longum, mají anxiolytický účinek, tedy pomáhají snižovat stres a napětí. Používáme pro ně termín psychobiotika.

osa střevo-mozek
Depositphotos

Jak podpořit svůj mikrobiom v každodenním životě

Obnova střevní mikroflóry nevyžaduje drastická opatření. Malé, ale důsledné kroky mají často větší efekt než přísné diety:

  • Jezte pestře a sezónně: Čím rozmanitější strava, tím rozmanitější mikrobiom.
  • Zařaďte fermentované potraviny: Kysané zelí, kefír, kimchi, tempeh či kombucha obsahují přírodní probiotika.
  • Dopřejte si vlákninu: Ideálně 25-35 g denně - z ovoce, zeleniny, semínek a celozrnných produktů.
  • Hydratujte: Voda pomáhá vláknině plnit její funkci a podporuje peristaltiku.
  • Dopřejte si odpočinek: Mikrobiom do velké míry reaguje na stres - kvalitní spánek je klíčový pro jeho rovnováhu.
  • Pravidelně se hýbejte: Pohyb zlepšuje průtok krve ve střevě a stimuluje růst dobrých bakterií.
  • Zvažte antibiotika: Jejich nadužívání může mikrobiom vážně narušit. Po léčbě vždy zvažte regeneraci pomocí probiotik.
Reklama

Náš mikrobiom je jako zahrada. Pokud ji zaléváte správnou výživou, zdraví roste. Ale pokud ji zanedbáte, přeroste plevelem. To, co jíte, je důležité, ale ještě důležitější je, co z toho dokáže vaše tělo zpracovat. Mikrobiom přeměňuje jídlo na lék, ale pouze tehdy, když mu dáte správné podmínky. Péče o střeva je tak základní pilíř prevence chronických onemocnění, vitality i psychické rovnováhy.

Proto se vyplatí naslouchat svému tělu, všímat si signálů, které vám posílá, a v případě dlouhodobých potíží se obrátit na odborníka - lékaře nebo nutričního specialistu, který vám pomůže obnovit rovnováhu tohoto neviditelného, ale mimořádně mocného orgánu.

Zdroj úvodnej fotky: Freepik

0/5 - 0 hlasov

0 komentárov

autor komentu

Vaše meno:

ČO ČÍTAJÚ OSTATNÍ

Z NÁŠHO YOUTUBE