Líčení je zábava, sebevyjádření i malý každodenní rituál. Ale ruku na srdce – každá z nás si někdy prošla fází „příliš mnoho“, „příliš málo“ nebo „co jsem to, proboha, udělala?“. Vždyť kdo z nás nezažil éru oranžového make-upu, obočí jako z katalogu na tetování či rtěnky, která se po kávě tajemně vypařila… jen ne z kontur rtů?
Tento článek není o tom, jak být dokonalá. Je o tom, jak se vyhnout nejčastějším make-up přešlapům, které dokáží pokazit i jinak krásné líčení. A možná se při tom trochu zasmějete – nebo poznáte vlastní líčící minulé já. Nechť se líbí, 10 věcí, na které si (s úsměvem) dávat pozor!
1. Nesprávný odstín make-upu
Znáte to… tvář jako broskev, krk jako sněhulák. Vybrat si špatný odstín make-upu je jako obléci si tričko jiné barvy než kalhoty a tvářit se, že je to kostým. Odstín „oranžová cihla“, když máte studený podtón, vám možná sluší na pláži, ale v běžné úterý v kanceláři působí spíše jako záhadný experiment.
Make-up má být nenápadný pomocník, ne samostatná entita. Pokud si nejste jisté, vezměte si raději světlejší odstín – ten se ztratí snáze než tmavší, který si jde vlastním životem. A hlavně: zkoušejte odstíny při denním světle. Fluorescenční osvětlení v drogerii klame více než někteří ex.
2. „Maska“ místo přirozeného vzhledu
Ano, všichni chceme občas zakrýt realitu. Ale nanášet make-up ve třech vrstvách, které by obstály i při výbuchu konfet, není řešení. Pleť není stěna, kterou je třeba vystěrkovat. A pokud make-up praská při smíchu, asi je čas přehodnotit nánosy.
Přirozený vzhled je momentálně sexy. Ano, i s jedním pupínkem a kruhy pod očima – alespoň vypadáte jako živý člověk, ne figurína z výlohy. Nechte pokožku dýchat. A pokud máte potřebu zakrýt vše, možná potřebujete ne nový make-up, ale nový pohled na sebe.
Depositphotos3. Špatně rozetřený make-up na krku a čelisti
Tvář je namalovaná, tváře září… a pak přijde čelist. Ostrá hranice mezi make-upem a realitou je viditelná i z ISS. A krk? Ten chudák úplně zapomenutý. A přitom nic nekřičí „amatér“ tak jako špatně rozetřený make-up.
Zlaté pravidlo? Protáhnout make-up i níže – na čelist, krk a klidně i na dekolt, pokud jdete na ples a máte velký výstřih. Je to jako když si dáváte samoopalovací krém – nezastavíte se na půl cesty! A pokud se bojíte obarvit si tričko, investujte do fixačního spreje. Nebo do šálu.
4. Tmavé a hrubé obočí bez respektu k přirozenému tvaru
Obočí má rámovat tvář, ne na ní křičet jako výkřik do tmy. Když sáhneme po příliš tmavé tužce nebo gelu a začneme malovat úplně nový tvar, výsledek často nepůsobí ani stylově, ani přirozeně. Přísné úhlové linie a „blokové“ obočí mohou na pohled zestáršovat, ba dokonce měnit výraz tváře až k nepoznání.
Místo snahy o úplně nové obočí zkuste vycházet z toho, co vám nadělila příroda – jemně ho zvýraznit, vyplnit drobné mezery a respektovat jeho přirozený oblouk. A pokud si nejste jisté tvarem či barvou, není hanba svěřit se do rukou odborníka. Lepší než riskovat vzhled na styl „načerno zrekonstruovaného zábradlí“.
5. Přehnané konturování
Někdy se to začíná nevinnou linií pod lícní kostí... a skončíme jako bojovnice z historického eposu, připravená do stínové války. Konturování má tvář opticky tvarovat, ne měnit na plastový model. Příliš tmavé nebo špatně rozetřené kontury mohou působit tvrdým, neharmonickým dojmem – zejména při denním světle.
Stačí jemný stín, který podtrhne, co je na vaší tváři přirozeně krásné. Kontury mají pomoci, ne za každou cenu změnit identitu. Méně je v tomto případě mnohem více.
6. Přehnané rozjasnění
A když už se rozběhnete s konturami, přichází další protivník – přehnaný rozjasňovač. Trochu lesku na lícní kosti je fajn, ale pokud se člověk třpytí jako diskokoule ještě předtím, než přijde na party, něco je špatně. Lesklý efekt má působit svěže, ne mastně či nepřirozeně.
Pokud se vám zdá, že byste v té zářivosti mohli osvětlit malý prostorový event, zřejmě to chce ubrat na intenzitě. Prstem nebo houbičkou jemně rozklepávat do ztracena – to je mantra každého rozumného rozjasnění.
7. Přehnaná tvářenka
A do třetice – přehnaná tvářenka. Tvůj tváře zabarvené jako čerstvě zamilovaná červená řepa mohou být roztomilé... v omalovánce. Ve skutečnosti by tvářenka měla působit, jako byste se právě vrátili z procházky na čerstvém vzduchu – ne z rychlokurzu clown make-upu. Problém bývá často v nepředpokládané pigmentaci nebo v použití nesprávného štětce.
Raději vrstvit po troškách než to vzít jedním tahem a pak marně blendit. I tady platí zlaté pravidlo: pokud si nejste jisté, raději krok zpět a kontrola v denním světle.
Depositphotos8. Hrudky po řasence
Řasenka umí oči krásně otevřít... ale když místo řas vznikne něco, co připomíná pavoučí nožičky, už to není ani dramatické, ani sexy. Hrudky se objevují zejména tehdy, když procházíme přes řasy několikrát, nebo používáme zaschlý produkt.
Základem je kvalitní řasenka a kartáček bez přebytečného produktu. A ano, občas pomohou i klasické staré triky – jako přejít čistým kartáčkem pro oddělení. Protože shluknuté řasy jsou jako nezpracovaný vztah – zbytečně zatěžují pohled.
9. Rtěnka mimo kontur rtů
Rty by měly být svůdné, ne zmatené. Když se rtěnka ocitne až kdesi při nosoretní rýze, působí to jako pokus o umění moderního expresionismu. Jasné, rtěnka umí být potvora – rozmazává se, leze do vrásek a žije si vlastním životem.
Řešení? Konturka. Ta stará dobrá klasika, která udrží barvu tam, kde má být. A pokud ještě přidáte špetku trpělivosti při aplikaci a zkontrolujete výsledek před odchodem z domu – vyhráli jste.
10. Oční stíny podle barvy oblečení
Sladit oční stíny s outfitem může fungovat – ale jen pokud se to dělá promyšleně. Kombinace modrého trička a sytě modrého stínu však často připomíná vizuál školského karnevalu. Oční stíny by měly ladit především s očima, tónem pleti a celkovým stylem – ne jen s blůzkou, kterou jste si dali náhodou.
Pokud toužíte po barevném experimentu, zvolte jemnější odstín nebo kontrastní akcent, ne stejnou barvu do posledního pigmentu. Jinak místo wow efektu může vzniknout jen velké proč.
Zdroj úvodnej fotky: Freepik