Kojení je přirozené, ale to neznamená, že přichází automaticky. Každá maminka – ať už prvorodička nebo zkušená matka – může během kojení narazit na situace, které jsou náročné, matoucí nebo frustrující. Nejste v tom samy – nejistota, otázky a obavy jsou součástí této cesty.
V tomto článku se podíváme na nejčastější chyby, se kterými se ženy při kojení setkávají. Nejde o kritiku, ale o podporu – abyste se cítili jistěji, mohli se včas vyhnout problémům a prožili toto citlivé období s klidem, důvěrou a láskou k sobě i svému dítěti.
10 nejčastějších chyb při kojení:
1. Chybí kontakt kůže na kůži
Bezprostředně po porodu je kontakt kůže na kůži jedním z nejdůležitějších kroků, který podporuje přirozený reflex přisátí miminka a spouští tvorbu mateřského mléka. Když dítě leží nahé (nebo jen s plenou) na nahém hrudníku matky, aktivuje se celá řada hormonů, které podporují laktaci, snižují stres a pomáhají miminku stabilizovat teplotu, dýchání i tep.
Pokud tento kontakt chybí nebo je přerušen, může se narušit přirozený start kojení. Miminko se může přisávat hůře, matka cítit nejistotu a celý proces se stává náročnějším. I proto je důležité vědět, že „kůže na kůži“ má význam nejen po porodu, ale také kdykoli později – během prvních dní, týdnů či měsíců může pomoci obnovit spojení a zlepšit kojení i v případě, že na začátku nešlo vše podle plánu.
2. Nedostatečná frekvence kojení
Jednou z nejčastějších chyb, která se často děje pod vlivem starších rad nebo nesprávných informací, je kojení „podle hodin“ místo „na požádání“. Novorozenci mají malé žaludky a potřebují jíst často – klidně i každou hodinu až dvě. Pokud je kojení omezeno jen na několik krát denně, může to vést k nedostatečnému přísunu mléka a snížení jeho tvorby.
Tělo matky funguje na principu poptávky a nabídky – čím častěji miminko pije, tím více mléka se tvoří. Pokud je frekvence kojení nízká, může se stát, že se dítě nepřisává správně, je hladové nebo nespokojené a matka nabude dojmu, že má „slabé mléko“. Časté kojení nejenže podporuje laktaci, ale také posiluje vztah mezi matkou a miminkem.
Depositphotos
3. Příliš brzké vzdání kojení
Mnohé maminky se ocitnou na začátku kojení ve složité situaci – bolestivé přisátí, únava, nejistota, tlak okolí či pláč miminka mohou způsobit, že s kojením skončí dříve, než se proces stihne ustálit. První dny a týdny bývají často nejnáročnější a mnoho žen si myslí, že když to nejde hned přirozeně, tak „to není pro ně“.
Pravda je však taková, že kojení se učí obě strany – matka i miminko. Potřebují čas, podporu a klid. Brzké vzdání se kojení bývá často důsledkem nedostatku informací nebo podpory. Někdy pomůže jednoduchá změna polohy, jindy rozhovor s laktační poradkyní. Klíčové je nezůstat na to sama a vědět, že pomoc existuje.
4. Špatná technika přisátí
Jedním z nejčastějších důvodů bolestivého kojení, nízkého přísunu mléka nebo neklidného miminka je nesprávná technika přisátí. Pokud se dítě přisaje jen na bradavku místo celého dvorce, může kojení způsobovat bolest, podráždění a zároveň dochází k neefektivnímu sání.
Správné přisátí znamená, že miminko má široce otevřená ústa, spodní ret směřuje ven, jeho brada se dotýká prsu a většinu dvorce má v ústech. V této poloze je sání účinné, mléko teče dobře a matka necítí bolest. Pokud máte pochybnosti, neváhejte se obrátit na laktační poradkyni – často jde jen o drobnou úpravu, která udělá obrovský rozdíl.
5. Nesprávné střídání prsou
Při kojení je důležité umožnit dítěti dostatečně se napít z jednoho prsu, než mu nabídnete druhý. Automatické střídání po několika minutách může způsobit, že miminko nebude efektivně vyprazdňovat prs, což může vést k nižší tvorbě mléka nebo nepohodlí na straně matky.
I když se často hovoří o „předním“ a „zadním“ mléku, ve skutečnosti jde o plynulou změnu složení mléka během jednoho kojení. Mléko se přirozeně mění – nejprve má vyšší obsah vody, později přibývá obsah tuku. Proto je ideální nechat dítě dopít z jednoho prsu do sytosti a až poté mu nabídnout druhý. Tak se zajistí dostatečný příjem výživných látek a zároveň se prs lépe vyprázdní, což pomáhá předcházet problémům jako zánět či ucpání mlékovodů.
6. Zbytečný stres z množství mléka
Jednou z nejčastějších obav čerstvých maminek je, zda mají dost mléka. Realita je taková, že tělo ženy se velmi šikovně přizpůsobuje potřebám miminka. Množství mléka se reguluje zejména přes poptávku – čím více se dítě kojí, tím více mléka se tvoří. Pocit „měkkých prsou“ nebo že neodstříkáte mnoho mléka ještě neznamená, že ho máte málo.
Zbytečný stres a neustálé sledování množství mléka mohou spíše způsobit opak – hormonální zablokování toku mléka, protože tvorba mléka je citlivá na psychickou pohodu. Je dobré sledovat signály od dítěte (např. počet pomočených plen, přibývání), a ne neustále zpochybňovat své tělo. Důvěra v sebe a v miminko je základem úspěšného kojení.
7. Ignorování bolesti při kojení
Bolest při kojení není normou, ačkoli se často za ni považuje. Krátkodobě citlivé bradavky v prvních dnech mohou být běžné, ale silná, trvající bolest, krvácení, trhlinky či pocit pálení signalizují problém – často nesprávnou techniku přisátí, ploché bradavky, zánět nebo například i kandidózu.
Ignorování bolesti může vést k odmítání kojení, zánětům nebo snížené tvorbě mléka. Pokud kojení bolí, vždy má smysl vyhledat pomoc – laktační poradkyně, porodní asistentky či gynekologa. Včasné řešení problému může zabránit větším komplikacím a zároveň zachránit kojení jako přirozený a krásný proces.
Depositphotos
8. Nedostatek podpory a informací
Kojení je sice přirozený proces, ale to neznamená, že je vždy jednoduchý. Mnohé ženy čelí hned v začátcích problémům, které by se daly vyřešit s pomocí správných informací či odborné podpory – ale tu často nedostanou. Internetové mýty, nepřesné rady od okolí nebo dokonce protichůdná doporučení mohou situaci jen zhoršit.
Podpora od partnera, rodiny, porodní asistentky či laktační poradkyně může být klíčová. Místo souzení či nevyžádaných rad ženy potřebují empatii, povzbuzení a konkrétní pomoc. Díky tomu si mohou najít vlastní rytmus a způsob kojení, který jim bude vyhovovat.
9. Zanedbání vlastního pitného režimu a výživy
Tělo kojící ženy spotřebuje denně více energie a tekutin, než si mnohé uvědomují. Pokud maminka zapomíná na pití nebo se nestíhá dobře najíst, může to ovlivnit její energii, náladu i samotnou tvorbu mléka. Ačkoli nemusí jíst „za dva“, měla by dbát na pestrou, výživnou stravu a dostatečný příjem tekutin.
Nejlepší je mít vždy po ruce láhev s vodou a něco malého k jídlu, zejména během nočního kojení či dne plného péče o miminko. Vyživené a hydratované tělo se snadněji stará nejen o tvorbu mléka, ale i o celkové zotavení po porodu.
10. Perfekcionismus a tlak na „ideální kojení“
Některé maminky se snaží vše dělat „podle příručky“ – přesně na minuty, podle doporučených poloh a bez jakékoli chyby. Ale kojení není výkonnostní disciplína. Každé dítě je jiné, každé tělo reaguje jinak a realita je často daleko od toho, co ukazují sociální sítě.
Tlak na dokonalost může způsobit zklamání, únavu a pocity selhání. Přitom právě laskavý přístup k sobě, přijetí nedokonalostí a otevřenost vůči vlastní cestě jsou to, co vede k úspěšnému a radostnému kojení. I pokud není vše podle plánu, stále to může být krásné a dostatečně dobré.
Mluvme o kojení bez tlaku
Kojení miminka je výjimečný způsob, jak být v kontaktu se svým potomkem – fyzicky, emocionálně i hormonálně. Zároveň však může být plné otázek, nejistoty či dokonce bolesti. Netlačte se do dokonalosti. Pokud něco nejde, není to vaše chyba – možná jen chybí správná informace nebo podpora.
Pokud se setkáváte s obtížemi, hledejte pomoc. Laktační poradkyně, porodní asistentky či komunity maminek jsou tu pro vás. Nikdo by neměl kojit se slzami v očích. Dopřejte si čas, důvěřujte svému tělu a připomeňte si: dobrá matka není ta, co dělá vše dokonale, ale ta, co dělá věci s láskou.
Zdroj úvodnej fotky: Freepik
