Genitální opar je jednou z nejčastějších pohlavně přenosných infekcí, kterou způsobuje herpes simplex virus (HSV). Může se přenášet i bez viditelných příznaků, proto si mnoho lidí neuvědomuje, že jsou nakaženi.
I když herpes není život ohrožující onemocnění, může způsobovat fyzické nepohodlí, emoční zátěž a opakované vzplanutí. Jak se přenáší, jaké jsou jeho příznaky a možnosti léčby? Zjistěte vše, co potřebujete vědět.
Co je genitální opar?
Genitální herpes (genitální opar) je pohlavně přenosná virová infekce, kterou způsobuje herpes simplex virus (HSV). Existují dva hlavní typy tohoto viru – HSV-1 a HSV-2. HSV-1 je běžnější u oparů na rtech, ale může způsobit i genitální infekci, pokud dojde k přenosu orálním sexem. HSV-2 je považován za hlavního původce genitálního herpesu a přenáší se téměř výhradně pohlavním stykem.
Po infekci může virus zůstat v těle v nečinném stavu (latentní) a opakovaně se aktivovat, což způsobuje návrat příznaků v podobě bolestivých puchýřků a vředů v oblasti genitálií. Ačkoli se genitální herpes nepovažuje za život ohrožující onemocnění, může způsobit nepříjemné příznaky, fyzické nepohodlí a psychickou zátěž.
Jak se přenáší genitální opar?
Genitální herpes se šíří hlavně přímým kontaktem s infikovanou osobou, přičemž nákaza může proběhnout i tehdy, když infikovaný nemá viditelné příznaky. Virus se přenáší přes kožní kontakt, sliznice a tělesné tekutiny, přičemž riziko infekce se zvyšuje při nechráněném pohlavním styku.
Cesty přenosu genitálního herpesu:
- Nechráněný vaginální, orální nebo anální sex – HSV-2 se nejčastěji přenáší pohlavním stykem, ale i HSV-1 může způsobit genitální herpes při orálním kontaktu.
- Kožní kontakt s infikovanými oblastmi – virus může být přítomen i na místech, která kondom nepokrývá.
- Přenos z oparu na ústech na genitálie – pokud má osoba aktivní herpes na rtech (HSV-1) a provádí orální sex, může přenést infekci na genitálie partnera.
- Kontakt s tělesnými tekutinami – ačkoli se virus nešíří přes krev, může být přítomen ve slinách, vaginálním sekretu nebo ejakulátu.
- Přenos z matky na dítě během porodu – pokud má matka aktivní genitální herpes v čase porodu, může se infekce přenést na novorozence, což může být vážné.
Příznaky genitálního herpesu
Příznaky genitálního herpesu se mohou u jednotlivců výrazně lišit. Někteří lidé nemají žádné viditelné symptomy, zatímco jiní zažívají bolestivé puchýřky, svědění či celkové nepohodlí. První infekce bývá obvykle nejintenzivnější, přičemž se mohou objevit i celkové příznaky jako horečka či únava. Při opakovaných vzplanutích jsou symptomy mírnější a často trvají kratší dobu.
Typické příznaky genitálního herpesu:
- svědění, pálení v oblasti genitálií,
- puchýřky nebo vředy, které se mohou změnit na bolestivé rány,
- bolestivé močení,
- oteklé lymfatické uzliny v tříslech,
- horečka, bolesti těla při první infekci.
Faktory podporující opětovné propuknutí genitálního herpesu
Genitální herpes může po první infekci zůstat v těle v nečinném stavu, ale při určitých podmínkách se může znovu aktivovat. Opakované vzplanutí mohou být vyvolány různými faktory, které oslabují imunitní systém nebo dráždí nervová zakončení, kde virus přetrvává. Nejčastější spouštěče opětovného propuknutí jsou následující:
- stres a psychická zátěž – nadměrné napětí může oslabit imunitu a aktivovat virus,
- oslabená imunita – nemoci, nedostatek spánku či nesprávná životospráva mohou zvýšit riziko vzplanutí,
- hormonální změny – u žen může být herpes častější během menstruace, těhotenství či hormonálních výkyvů,
- fyzické vyčerpání – nadměrná únava a přepracovanost mohou přispět k aktivaci viru,
- sluneční záření – dlouhé vystavení slunci nebo UV záření může u některých lidí vyvolat opakované vzplanutí,
- jiné infekce nebo horečka – onemocnění jako chřipka nebo nachlazení mohou oslabit organismus a podpořit reaktivaci viru,
- podráždění pokožky v intimní oblasti – mechanické dráždění, jako je těsné oblečení, depilace nebo častý pohlavní styk, může způsobit návrat příznaků.
Vážné zdravotní komplikace při genitálním oparu
Ačkoli genitální herpes sám o sobě nepředstavuje život ohrožující onemocnění, může vést k vážným komplikacím, zejména pokud je neléčený nebo se vyskytuje u osob s oslabenou imunitou. Opakovaná vzplanutí mohou způsobovat chronické bolesti, nepříjemné vředy a vyšší riziko bakteriálních infekcí.
Infekce také zvyšuje riziko nákazy HIV, protože poškozená kůže a sliznice jsou náchylnější na vstup viru. U některých lidí může HSV způsobit zánět mozkových blan (herpetickou encefalitidu) nebo infekci očí, což může vést k poškození zraku.
Genitální herpes v těhotenství
Pokud se genitální herpes vyskytne během těhotenství, může představovat riziko pro plod i novorozence. Největší nebezpečí nastává v případě první infekce těsně před porodem, protože novorozenec se může infikovat při průchodu porodními cestami.
Novorozenecký herpes (neonatální herpes) je vážný stav, který může vést k zánětu mozku, problémům s dýcháním či dokonce ohrožení života dítěte. Proto se při aktivní infekci během porodu často doporučuje císařský řez. Těhotné ženy s herpesem by měly být pod pečlivým dohledem lékaře, aby se minimalizovala rizika pro dítě.
Diagnostika genitálního herpesu
Diagnózu genitálního herpesu stanovuje lékař na základě klinického vyšetření a laboratorních testů. Pokud jsou přítomny typické příznaky, jako jsou puchýřky nebo vředy v oblasti genitálií, lékař může odebrat vzorek z postiženého místa a provést PCR test na potvrzení přítomnosti herpes simplex viru (HSV).
V případech, kdy se příznaky neobjeví nebo jsou nejednoznačné, může pomoci krevní test na protilátky, který určí, zda již došlo k nákaze HSV-1 nebo HSV-2 v minulosti. Včasná diagnostika je důležitá, protože umožňuje správné nasazení léčby a snižuje riziko přenosu na sexuálního partnera.
Léčba genitálního herpesu
Genitální herpes je virová infekce, kterou není možné zcela vyléčit, ale existují způsoby, jak zmírnit příznaky a zkrátit trvání vzplanutí. Léčba se zaměřuje na potlačení viru, zmírnění nepohodlí a prevenci dalších opakovaných vzplanutí.
Antivirotika na genitální herpes
Hlavní formou léčby genitálního herpesu jsou antivirové léky, jako acyklovir, valacyklovir a famciklovir. Volně prodejné přípravky se zpravidla aplikují lokálně ve formě mastí a roztoků. Tato léčiva pomáhají snížit intenzitu a trvání příznaků, zejména pokud se užijí při prvních příznacích vzplanutí. Při opakovaných epizodách nebo častých výsevech může lékař doporučit dlouhodobou supresivní léčbu, která snižuje počet vzplanutí a snižuje riziko přenosu na partnera.
Symptomatická léčba genitálního oparu
Kromě antivirotik je důležitá i léčba průvodních příznaků, která pomáhá zmírnit bolest a nepohodlí. Lokální anestetika (např. lidokainový gel) mohou pomoci při bolestivých vředech, zatímco užívání volně prodejných analgetik (např. ibuprofen, paracetamol) pomáhá zmírnit bolest a horečku. Doporučuje se udržovat postiženou oblast čistou a suchou, nosit volné oblečení a vyhýbat se dráždivým produktům, jako jsou parfémovaná mýdla nebo pleťové vody.
Jak předejít genitálnímu herpesu?
Prevence genitálního herpesu spočívá především v zodpovědném sexuálním chování a posilování imunity. Nejúčinnější ochranou je používání kondomů a bariérové ochrany, ačkoli virus se může přenést i kontaktem s oblastmi, které kondom nepokrývá.
Důležité je vyhýbat se pohlavnímu styku během aktivního výsevu, kdy je virus nejvíce nakažlivý. Významnou roli hraje i posilování imunitního systému – vyvážená strava, dostatek spánku a minimalizace stresu mohou snížit riziko vzplanutí infekce. Otevřená komunikace s partnerem o možných rizicích a ochraně je klíčová, protože informovanost a vzájemná důvěra mohou pomoci minimalizovat přenos viru a udržet zdravý partnerský vztah.
Zdroj úvodnej fotky: Freepik
