Závažná alergická reakce: Jak rozpoznat anafylaktický šok a jak poskytnout první pomoc?

alergická reakce

Alergie nebo alergická reakce představuje nepřiměřenou a přehnanou reakci imunitního systému organismu na nějakou látku, se kterou přijde do kontaktu v prostředí. Takové látky nazýváme alergeny. Ty jsou za běžných okolností pro člověka neškodné, ale v těle alergika vlivem alergenů dochází k nesprávné aktivaci protilátek a rozvoji přehnané obranné reakce, tedy alergické reakce, projevující se různorodými příznaky.

Za ty jsou zodpovědné různé chemické látky, včetně histaminu, které jsou v těle uvolňovány poté, co alergen vstoupí do krevního řečiště. Projevy alergie mohou být jen mírné, ale stejně tak velmi závažné. V nejzávažnějších případech může dokonce dojít k rozvoji takzvaného anafylaktického šoku. Jde o život ohrožující stav, proto bychom o něm měli vědět alespoň nejdůležitější informace. Jak rozpoznat anafylaktický šok a jak poskytnout první pomoc?

Co je anafylaktický šok?

Anafylaktický šok představuje nejtěžší formu anafylaktické reakce, respektive anafylaxie. Pod pojmem anafylaxie rozumíme těžkou, generalizovanou nebo systémovou hypersenzitivní (přecitlivělou) reakci organismu na alergen, která může být doprovázena život ohrožujícími problémy s dýcháním, jako i změnami na kůži a sliznicích. Tato reakce může progredovat až do šokového stavu, při kterém dochází k vážné poruše cirkulačních poměrů v krevním oběhu.  

Co se děje v těle při anafylaktickém šoku?

Anafylaktický šok, jako nejtěžší forma anafylaxie, představuje alergickou reakci celého organismu, neprojevuje se jen na místě, kde došlo ke kontaktu s alergenem. Při rozvoji šoku dochází k rozšíření cév, snížení krevního tlaku a snížení prokrvení orgánů, což má negativní vliv na okysličování jednotlivých tkání. 

Také dochází k poruše buněčného metabolismu. Pokud stav dále progreduje a postiženému není poskytnuta pomoc, vede k poškození a selhání životně důležitých orgánů a smrti.

alergie
Depositphotos

Nejčastější příčiny anafylaktického šoku

Obecně souvisí rozvoj alergie u jedince v mnoha případech s genetickou predispozicí, ale vliv na rozvoj onemocnění mohou mít i některé faktory okolního prostředí. Při kontaktu alergika s konkrétním alergenem následně dochází k rozvoji běžné alergické reakce doprovázené slabšími obtížemi, které jsou přítomny hlavně v místě průniku alergenu do organismu. 

Avšak ne každá taková reakce musí vést až k anafylaxii a anafylaktickému šoku. Vlivem různých faktorů (vyšší riziko je např. pozorováno u astmatiků), ale někdy i z nejasných příčin, může docházet až k nejtěžší formě alergické reakce, tedy anafylaktickému šoku. 

Například u dětí se anafylaktický šok nejčastěji rozvíjí po bodnutí hmyzem nebo po konzumaci některých potravin, na které je jedinec alergický, u dospělých bývá spouštěčem nejen bodnutí hmyzem, ale častým alergenem jsou i některé léky.

Mezi alergeny vedoucí k rozvoji anafylaktického šoku řadíme hlavně:

  • potraviny – arašídy, ořechy, mořské plody (například měkkýši), jahody, vejce, citrusy,
  • léky – antibiotika, aspirin, transfúze, kontrastní látky, léky proti bolesti, vakcíny,
  • hmyzí jed – bodnutí včelou, vosou či sršněm,
  • latex.

Rizikové skupiny pro vznik anafylaktického šoku zahrnují:

  • osoby s alergií na potraviny, léky, hmyzí jed nebo latex,
  • astmatici, hlavně pokud mají těžkou formu onemocnění,
  • lidé s vícenásobnými alergiemi,
  • osoby s předchozí anafylaktickou reakcí,
  • děti a dospělí s rodinnou anamnézou alergií.

Jaké jsou charakteristické příznaky anafylaktického šoku?

Anafylaktický šok se rozvíjí náhle a velmi rychle, zpravidla v průběhu 10 až 60 minut po setkání s alergenem. Charakteristické příznaky vznikají zpravidla v důsledku působení imunitní reakce a chemických látek, které jsou během anafylaktické reakce uvolňovány do těla. 

Konkrétní projevy mohou záviset na typu alergenu, místě a způsobu jeho průniku do organismu, jako i stupni citlivosti organismu. Při anafylaxii a anafylaktickém šoku se neobjevují pouze lokální projevy, jako v případě běžné alergické reakce, ale i celkové. Zasaženy jsou totiž různé orgány a tělesné systémy, včetně kardiovaskulárního či respiračního systému. 

Pro anafylaktický šok jsou charakteristické následující příznaky:

  • kožní projevy – pálení kůže, zarudnutí, otok, bledost kůže, kožní vyrážka, pocení, 
  • dýchací potíže – projevy rýmy, ztížené dýchání až dušení, kašel, kýchání, otok dýchacích cest, chrčení, škrábání v krku,
  • problémy se srdečně-cévním systémem – zrychlení srdeční frekvence, nízký tlak, mdloby, slabost, těžko hmatný puls, 
  • problémy s očima – slzení, otok očního okolí,
  • příznaky týkající se nervového systému – zmatenost, pocity úzkosti, bolest hlavy, neklid, 
  • příznaky týkající se trávicího systému – otok rtů a svědění, otok hltanu, nevolnost, zvracení,
  • další možné doprovodné příznaky – návaly tepla nebo pocity chladu, třes.

Co je bifázická anafylaxe? 

Bifázická anafylaxe je stav, při kterém se příznaky anafylaktické reakce vrátí po počátečním zlepšení, a to obvykle v průběhu 1 až 72 hodin (nejčastěji do 12 hodin) po první fázi. Tato druhá vlna příznaků může být stejně závažná jako původní reakce, a proto je důležité, aby byl pacient po překonání anafylaktického šoku vždy sledován lékaři, ideálně na jednotce intenzivní péče, minimálně 24 hodin.

anafylaktický šok léčba
Freepik.com

Jak poskytnout první pomoc při anafylaktickém šoku?

Při výskytu anafylaktického šoku je nezbytné postiženému rychle poskytnout pomoc. Jak jsme zmínili výše, jde o život ohrožující stav, který může být doprovázen bezvědomím a ztížením dýchání v důsledku otoku hrtanu či stažení dýchacích cest. Anafylaktický šok může vést až k smrti pacienta, často v důsledku zástavy dýchání či selhání srdce

Při rozvoji anafylaktického šoku rozhoduje každá minuta, je nezbytné v první řadě přivolat lékařskou pomoc (číslo 155). Důležité je také zabránit dalšímu pronikání alergenu do těla, v případě bodnutí hmyzem podle potřeby velmi opatrně odstranit žihadlo. 

Postiženého uložte do vodorovné polohy, ideálně je, pokud končetiny podložíte – měly by být výše než trup a hlava. Hlavu mírně zakloňte, čím se trochu uvolní dýchací cesty. 

Osoby s anafylaxií mívají u sebe adrenalinovou injekci, respektive pero s epinefrinem (EpiPen). V případě rozvoje šoku, ale i podezření na anafylaktický šok, je vhodné ho použít a aplikovat do oblasti stehna, v případě nouze i přes oblečení. 

Co dělat při zástavě dýchání?

Při zástavě dýchání a srdce je třeba přistoupit k resuscitaci, která sestává z 30 stlačení hrudníku, které střídají 2 vdechy. Podle potřeby je nezbytné pokračovat v resuscitaci až do příjezdu lékařské pomoci

Další léčba anafylaktického šoku nařízená lékařem zpravidla zahrnuje podávání adrenalinu, antihistaminik, kortikosteroidů, infuzních roztoků či léků na rozšíření dýchacích cest. Po převozu do nemocnice je pacient obvykle sledován na jednotce intenzivní péče.

Zdroj úvodnej fotky: Depositphotos

0 komentárov

autor komentu

Vaše meno:

Z NÁŠHO YOUTUBE