Vajíčko naměkko, tatarský biftek jako z Paříže, čerstvé kozí mléko... Mňam, že? Ale i tyto dobroty umí skrývat něco mnohem méně chutného – parazita. Podívejme se na to s úsměvem, ale i s respektem k mikrosvětu, který nám umí pořádně zamávat s trávením.
Kde se berou parazité v potravinách?
Parazité jsou živé organismy, které pro svůj život potřebují hostitele – v tomto případě často člověka. Do našeho těla se mohou dostat různými cestami:
- přes kontaminované potraviny,
- syrové nebo málo propečené maso,
- syrové ryby,
- neumyté ovoce a zeleninu,
- nebo přes nepasterizované mléčné výrobky.
Problém není jen v samotné přítomnosti parazita, ale v tom, že se v těle může množit, stěhovat se do různých orgánů, vyvolávat záněty, poruchy trávení, únavu či dokonce neurologické příznaky. Zjednodušeně řečeno – co volným okem nevidíme, může nás nečekaně potrápit. A to i po romantické večeři při sushi.
Nejčastější parazité v potravinách u nás
I když se u nás nebojíme malárie či střevních červů z tropických řek, několik druhů parazitů si tu žije docela pohodlně. Tady jsou nejznámější „nájemníci“ našeho trávicího systému:
Toxoplazma obyčejná (Toxoplasma gondii)
Tento jednobuněčný parazit je známý hlavně ve spojitosti s kočkami, které jsou jeho hlavním hostitelem. Ale k člověku se dostává přes syrové nebo nedostatečně tepelně upravené maso, hlavně jehněčí a vepřové. U zdravých lidí může proběhnout bez příznaků, ale v případě těhotných žen může vážně ohrozit plod.
Tasemnice (Taenia)
Tento dlouhý „obyvatel“ střev se dostává do těla přes špatně propečené hovězí nebo vepřové maso. Tasemnice se může dožít několika let a klidně dorůst i do délky několika metrů. Není divu, že se jí přirozeně chceme vyhnout.
Hlístice (škrkavky, mrle)
Typické hlavně u dětí, které zapomenou na pravidlo „před jídlem si umyj ruce“. Hlístice se šíří fekálně-orální cestou – tedy z nedostatečně umytých rukou, jídla či kontaminovaných předmětů. Nejčastějším příznakem je svědění v okolí konečníku, hlavně večer.
Giardie (Giardia lamblia)
Tyto mikroskopické potvůrky pocházejí hlavně z kontaminované vody nebo neumytých plodů. Infekce způsobuje chronické průjmy, plynatost a vyčerpanost. V extrémních případech vede k podvýživě.
Svalovec (Trichinella)
Známý hlavně u milovníků zvěřiny. Larvy se mohou nacházet v mase divočáka, medvěda či jiných volně žijících zvířat. V žaludku se aktivují a pronikají do svalstva. Příznaky jsou velmi nepříjemné – bolesti svalů, otoky očí, horečka, někdy až smrtelné komplikace.
Depositphotos
Jídla, která si žádají opatrnost
Není cílem vzít vám chuť na život – nebo na pořádný biftek. Ale některá jídla si opravdu zaslouží více respektu než jen mořskou sůl a trochu koření.
Tatarský biftek
Lahůdka pro gurmány i odvážlivce. Syrové hovězí maso však může být nositelem tasemnice nebo bakterií. Aby byl biftek bezpečný, musí být buď hluboce zmrazený (alespoň na –20 °C po dobu několika dní), nebo z velmi důvěryhodného zdroje, kde se kontroluje každé kilo masa.
Sushi
Ano, i v Japonsku to řeší mražením. Syrové ryby mohou obsahovat larvy střevních parazitů, například Anisakis. Ty mohou vyvolat bolesti břicha, zvracení, ale i alergickou reakci. V EU platí nařízení, že ryby určené ke konzumaci za syrova musí být předtím zmrazené minimálně na –20 °C po dobu 7 dní.
Nepasterizované mléko a výrobky z něj
Domácí mléčko z farmy, čerstvá brynza či sýr, který „ví, kde vyrostl“. Problém je, že i mléko může obsahovat giardie, listerii nebo jiné mikroorganismy. Pasterizace je přitom jednoduchý a účinný způsob, jak tato rizika eliminovat.
Vejce naměkko nebo domácí majonézy
Szrová vejce jsou výborným médiem nejen pro parazity, ale hlavně pro bakterie jako salmonela. Riziko je vyšší u domácích vajíček, která neprošla hygienickou kontrolou.
Zelenina ze zahrady
Parazité milují i plody z našich zahrad – hlavně pokud byly zalévány kontaminovanou vodou nebo hnojeny maštalním hnojem. Mytí pod tekoucí vodou by mělo být samozřejmostí. Ne, krátké „opláchnutí“ se nepočítá.
Jak poznat, že máme v těle parazita z potravin
Příznaky parazitární infekce mohou být velmi rozmanité – od nenápadného škrabání v konečníku až po vážnější stavy:
- dlouhodobé trávicí potíže (průjmy, nadýmání, křeče),
- hubnutí bez příčiny,
- únava a podrážděnost,
- nechutenství nebo naopak vlčí hlad,
- svědění v okolí konečníku (hlavně večer – klasika při mrlicích),
- poruchy spánku.
Máte podezření na parazita? Jednejte co nejdříve
Máte divné trávení, bolesti břicha, zvláštní pocity nebo nepříjemné svědění v určitých partiích? Nezavírejte před tím oči – parazité nezmizí, když si jich přestaneme všímat. Právě naopak.
- Neignorujte příznaky. Pokud se vám cokoli nezdá – ať už jde o dlouhodobý průjem, únavu bez zjevné příčiny nebo „noční svědění“ – raději se poraďte s lékařem. I „nevinné“ mrle u dětí mohou způsobit nespavost, nervozitu či nechutenství. Není hanba hledat pomoc, hanba je trápit se zbytečně.
- Vyšetření stolice. Zní to možná trochu nekomfortně, ale jde o úplně běžný diagnostický nástroj. Lékař vás odešle na vyšetření stolice na parazity, případně i na krevní testy. Některé parazity totiž zanechávají stopy i v protilátkách.
- Léčba antiparazitiky. Dnešní medicína má v rukávu několik účinných zbraní – antiparazitika v podobě tabletek nebo sirupů, které si poradí s většinou nevítaných návštěvníků. Důležité je léčbu dokončit podle doporučení lékaře, i když se už cítíte lépe.
- Prevence pro celou domácnost. Parazité se často šíří velmi jednoduše – hlavně v rodinách s dětmi. Proto se při potvrzení infekce často doporučuje přeléčit všechny členy domácnosti najednou. Jinak se může začít nekonečný koloběh „kdo od koho“ a zpět. A umýt hračky? Taky dobrý nápad.
Chraňte se před parazity v potravinách
Parazité se mohou skrývat v chutných, čerstvých i domácích potravinách. Prevence však není žádná věda – jen zdravý rozum, trochu trpělivosti a dobré návyky.
Vařte, pečte a mrazte suroviny pořádně
Nedopečený steak sice působí luxusně, ale může být rizikový. Dostatečná tepelná úprava (nad 70 °C) zničí většinu parazitů. Pokud se chystáte konzumovat syrové ryby nebo tatarský biftek, je bezpečné potraviny zmrazit při –20 °C po dobu minimálně 7 dní.
Umývejte si ruce – stále a hlavně před jídlem
Zní to jako klišé z reklamy na mýdlo, ale je to tak. Umývání rukou je nejlevnější a nejúčinnější ochrana před parazity. A platí to nejen pro děti po pískovišti, ale i pro dospělé po manipulaci s masem.
Zeleninu umývejte v čisté vodě
I bio ředkvička ze zahrady může skrývat překvapení, pokud se zalévala ze sudu plného bakterií. Tekoucí voda a případně jemný kartáček mohou udělat velký rozdíl. Na dovolené v zahraničí používejte balenou nebo převařenou vodu.
Nezapomínejte na hygienu při práci s masem
Desky na krájení, nože, kuchyňské utěrky – vše, co přišlo do kontaktu se syrovým masem, by mělo jít do myčky nebo pod horkou vodu s čistícím prostředkem. Krájení zeleniny hned po mase na téže desce? Nezkoušejte to, prosím.
Tatarský biftek? Jen s rozumem
Tatarský biftek může být výjimečným zážitkem – ale jen pokud máte jistotu původu masa a jeho předchozího zpracování. Vyhněte se tataráku z masa, které stálo dva dny v lednici, nebo ho připravil kamarád „na pohodu“ někde na chatě.
Jíst bychom měli s radostí, ale i s jistou dávkou respektu. Parazité jsou sice maličcí, ale důsledky mohou být velké. Neznamená to, že si nemůžeme vychutnat sushi či domácí sýr – stačí vědět, kdy a jak na to bezpečně. A hlavně: když si příště budete dělat tatarák, dejte si k němu i přípitek... na střevní pohodu!
Zdroj úvodnej fotky: Freepik
