Bizarní nebo geniální? V Japonsku si můžeš pronajmout muže, který tě nechá vyplakat se

pláč na pronájem

V moderní době, kdy je péče o duševní zdraví na vzestupu, se objevují čím dál kreativnější způsoby, jak ulevit přetížené mysli. V Japonsku, zemi technologií, rituálů a citlivé estetiky, vznikl koncept, který zní jako scénář z romantického filmu - akorát je úplně skutečný. 

Služba Ikemeso Danshi nabízí ženám možnost pronajmout si přitažlivého muže, který jim dělá společnost při sledování smutných filmů a jemně jim utírá slzy. Zní to zvláštně, možná až bizarně, ale má to své opodstatnění. Japonci věří v katarzi skrze pláč, a tato služba se stala odpovědí na narůstající hlad po emocionálním uvolnění.

Dnes se svět stále více otevírá myšlenkám, které v sobě spojují netradiční péči, emocionální blízkost a společenskou úlevu. To, co jsme kdysi považovali za intimní a soukromé, dnes dostává prostor i v organizovaných formách. Služba Ikemeso Danshi je toho živým příkladem - není to rande, ani psychoterapie. Je to prostor, kde je smutek vítán a kde slzy nejsou známkou slabosti, ale přirozené potřeby těla a duše.

Reklama

Rui-katsu: Trend vědomé emoční očisty

Fenomén pláče jako terapeutického nástroje nezůstal jen u jedné služby. Postupně se stal součástí širšího trendu, známého jako rui-katsu - v překladu to znamená hledání slz. Rui-katsu je aktivita, při které lidé záměrně vyhledávají momenty vyvolávající pláč. Nejčastěji skrze filmy, hudbu, poezii či vzpomínky. Jeho cíl je jednoduchý, a to ulevit od emočného napětí, prožít vlastní vnitřní svět a pak se uvolněný vrátit zpět do každodennosti.

Psychologové upozorňují, že pláč má silný biochemický účinek. Během emocionálního pláče se uvolňují hormony a neurotransmitery - například oxytocin a endorfiny, které přinášejí pocit úlevy a blízkosti. Zároveň klesá hladina kortizolu, hormonu stresu.

Není proto překvapením, že rui-katsu má v Japonsku úspěch. Tradiční kultura upřednostňuje zdrženlivost, slušnost a kontrolu nad emocemi. Pláč v bezpečném prostředí, navíc po boku empatické osoby, působí jako ventil, který pomáhá zvládnout tlak společenských očekávání.

Zajímavé je i to, že rui-katsu nezažívá rozmach jen v Japonsku. Ve městech jako Soul, Taipei, New York či Londýn vznikají crying rooms (relaxační místnosti na vyplakání), filmové večery na uvolnění a dokonce i skupinová setkání zaměřená na emocionální katarzi. Jde proto o výrazně rostoucí trend v rámci mikro-wellnessu.

pláč jako terapie
Depositphotos

Proč ženy hledají prostor pro slzy?

Pandemie, sociální izolace, tlak na výkon, péče o rodinu, nejistota v práci - všechny tyto faktory sehrály za poslední roky obrovskou roli v tom, že ženy stále častěji hledají prostory, kde mohou být emočně autentické. Zatímco jóga, meditace či terapie zůstávají velmi oblíbené, mnozí hledají doplňkový způsob zvládání emocí, který působí přirozeně a jednoduše.

Pláč se změnil z něčeho, co se snažíme potlačit, na nástroj, který umíme vědomě využít. Výzkumy potvrzují, že emocionální pláč přináší nejen okamžitou úlevu, ale může dlouhodobě podporovat i psychickou rovnováhu.

Sezení probíhá v klidné atmosféře. Klientka si sama zvolí film nebo žánr, který v ní přirozeně vyvolá emoce - obvykle romantické nebo rodinné dramata. K dispozici má kapesníky, teplý nápoj a společnost průvodce, jehož úkolem je zachovat bezpečné prostředí bez posuzování či zásahů.

Ženy, které služby využívají, mluví zejména o pocitu bezpečí a přijetí. O tom, že se konečně mohou uvolnit, nehrát žádnou roli, přestat být silné či stále usměvavé. Mnohé popisují zkušenost jako možnost na chvíli odložit všechno, co se hromadí uvnitř - nároky, zklamání, smutky - a nechat je vyplavit skrze slzy.

Jak vznikla japonská touha po citlivosti?

Abychom pochopili popularitu Ikemeso Danshi a rui-katsu, musíme se vrátit k japonské kultuře. Japonsko je země kontrastů. Moderní, technologicky nejvyspělejší města na světě žijí rychle, intenzivně a s důrazem na možnost nepřetržité práce. Zároveň je to země pořádku, společenské harmonie a snahy nezatěžovat druhé.

To v praxi znamená, že lidé často prožívají stres v tichosti. Pracovní kultura je náročná - mnoho Japonců tráví v práci dlouhé hodiny, domů se vracejí pozdě a na osobní vztahy zůstává málo času. Sociální vazby se oslabují, vzniká osamělost, dokonce i u lidí, kteří žijí obklopeni jinými.

Ne náhodou se právě v Japonsku objevila slova jako karoshi, smrt z přepracování, a zároveň koncepty, které mají pomoci udržet duševní rovnováhu - Hygge, wabi-sabi nebo kintsugi.

Rui-katsu je dalším z těchto konceptů, ale více orientovaným na emoce. Z pohledu společenského nastavení je revoluční, protože zve lidi, aby vyjádřili to, co bylo dlouho potlačováno. Japonci tak paradoxně vytvořili prostor, kde můžete plakat v přítomnosti cizího člověka, a cítit se při tom méně sami, méně zvláštní a více lidští.

Reklama

Psychologie pláče: Proč slzy léčí?

Pláč je jedinečný lidský mechanismus, prostřednictvím kterého zpracováváme emoce. Jako jediný živočišný druh vytváříme emocionální slzy - ty, které vznikají, když nás zasáhne smutek či přetlak pocitů. Podle výzkumů emocionální pláč snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu, uvolňuje oxytocin a endorfiny, které podporují pocit bezpečí, úlevy a propojení s ostatními. Slzy zároveň dokáží zlepšit spánek a pomáhají tělu vrátit se do rovnováhy po intenzivním stresu.

Nejsilnější účinky pláče se podle vědců objevují tehdy, když má člověk pocit podpory a bezpečí - ať už fyzické, nebo emocionální. Proto je pro mnohé mnohem jednodušší uvolnit emoce v přítomnosti člověka, kterému důvěřují. Právě na tomto principu je postavena i služba Ikemeso Danshi. 

Dokáže vytvořit prostor, kde nemusíme nic vysvětlovat ani se ospravedlňovat za své pocity. Stačí být a plakat. Pomáhá to uzavřít stresový cyklus a přináší pocit lehkosti, jako by se v těle po dlouhé době opět uvolnil přebytečný tlak.

Ikemeso Danshi
Depositphotos

Je to terapie?

Ačkoliv se služba Ikemeso Danshi na první pohled může zdát jako forma alternativní psychologické pomoci, ve skutečnosti jí není. Nenahrazuje odbornou terapii, diagnostiku ani léčbu psychických obtíží. Sama společnost to otevřeně komunikuje - jde o doplňkový emoční zážitek, nikoli terapeutický zásah.

Smyslem služby je vytvořit prostor, kde může člověk bezpečně prožít emoce - bez hodnocení, bez vysvětlování, bez povinnosti mít vše pod kontrolou. Mnozí lidé, zejména ženy, jsou v každodenním životě vystaveni obrovské emocionální zátěži. Často si ani nedovolí prožívat smutek nebo frustraci, protože na to není čas.

Právě proto může být jednoduchý akt sdílení smutného filmu a následného bezpečného pláče v přítomnosti jiného člověka mimořádně osvěžující. Můžeme se odpojit od povinností a dovolit si cítit.

Není to terapeutický proces v profesionálním smyslu. Nikdo neanalyzuje dětství, vztahy ani hluboké příčiny smutku. Nejde o léčbu, ale o podporu. Z psychologického pohledu může taková forma emocionálního uvolnění doplňovat tradiční formy péče o duševní zdraví - podobně jako meditace, jóga či pobyt v přírodě. Je to taková novodobá verze wellness. Ne pro tělo, ale pro vnitřní svět.

Reklama

Ačkoliv se může zdát zvláštní plakat po boku krásného cizího muže, koncept Ikemeso Danshi v sobě spojuje něco více. Ne každý však tento koncept vnímá pozitivně. Kritici upozorňují, že pronajímání lidské empatie může vést k odcizení. Pokud se emocionální podpora stane zbožím, co to říká o společnosti?

Je důležité si však uvědomit, že Ikemeso Danshi není psychologická služba, ale spíše zážitek. Nenabízí řešení hlubokých traumat, ale poskytuje prostor pro emoční úlevu. Při vážnějších problémech je odborná pomoc nezbytná. Přesto trend roste. V roce 2025 se totiž pozornost přesouvá od statické self-care (koupel, film či domácí relax) k interaktivní emocionalitě - k lidskému kontaktu, který je bezpečný a dostupný. A tak se zdá, že budoucnost patří emocionalitě. Trend Ikemeso Danshi nám ukazuje, že i slzy mohou být součástí wellnessu a uzdravení.

Zdroj úvodnej fotky: Freepik

0/5 - 0 hlasov

0 komentárov

autor komentu

Vaše meno:

ČO ČÍTAJÚ OSTATNÍ

Z NÁŠHO YOUTUBE