Ženské intimní zdraví je křehká oblast, která vyžaduje pozornost a péči. Mnohé ženy během života zažijí různé nepříjemnosti „tam dole“ – od častých kvasinkových infekcí, přes pálení, svědění až po bolesti, které mohou výrazně znepříjemnit běžný den. Intimní problémy přitom často přicházejí nečekaně, někdy po změně kosmetiky, jindy po antibiotikách či v období hormonálních výkyvů.
I když se o takovýchto obtížích nemluví lehce, netřeba je podceňovat. Každý nepříjemný pocit či opakující se problém může signalizovat, že něco není v pořádku. Jedním z onemocnění, které mohou stát za podobnými příznaky, je i vulvitida. Co se pod tímto názvem skrývá, jaké má příčiny a jak se dá léčit, se dozvíte v následujících řádcích.
Co je vulvitida?
Vulvitida je zánětlivé onemocnění, které zasahuje vnější ženské pohlavní orgány. Postihuje zejména stydké pysky, oblast poševního vchodu a někdy i přilehlou kůži okolí. Objevit se může v kterémkoli věku a patří mezi nejčastější gynekologické problémy, které se projevují na úrovni vulvy. Jde o stav, který se považuje spíše za projev nebo důsledek jiných faktorů, než za samostatné onemocnění.
Rozdíl mezi vulvitidou a vaginitidou
I když se tyto dva pojmy často zaměňují, nejde o totéž onemocnění. Vulvitida postihuje vnější pohlavní orgány, tedy oblast vulvy, zatímco vaginitida je zánět sliznice uvnitř pochvy (tedy ve vagíně). Zatímco při vulvitidě se příznaky projevují zejména na povrchu (svědění, zarudnutí, pálení), při vaginitidě bývá typickým znakem výtok a vnitřní diskomfort. V praxi se však tyto stavy mohou i kombinovat.
Příčiny vzniku vulvitidy
Vulvitida může vzniknout z různých důvodů a často jde o kombinaci více faktorů. Důležité je znát nejčastější příčiny, protože právě jejich odstranění nebo léčba jsou základem úspěšného zvládnutí onemocnění.
Infekce
Jednou z nejčastějších příčin vulvitidy jsou infekce – bakteriální, kvasinkové nebo virové. Mikroorganismy naruší přirozené prostředí vulvy, což vede k zánětlivé reakci. K infekci může dojít po pohlavním styku, při oslabené imunitě nebo po užívání antibiotik, které mění rovnováhu vaginální mikroflóry.
Mechanické podráždění
K zánětu může přispět i dlouhodobé nebo opakované mechanické podráždění. Těsná spodní prádlo, tření při sportu či časté holení v intimní oblasti mohou vést k poškození jemné pokožky a následně k zánětu. V takových případech se stav zhoršuje zejména při dlouhodobém nošení nevhodného oblečení nebo při nadměrném pocení.
Alergické reakce
Některé ženy reagují přecitlivěle na parfémované hygienické vložky, prací prostředky, kondomy či kosmetiku. Alergická reakce se projevuje zánětem, který může být zaměňován za infekci. Rozpoznání této příčiny je důležité, protože vyloučením alergenu se obtíže často rychle upraví.
Hormonální změny
Vulvitida se často objevuje i v souvislosti s hormonálními výkyvy. Typické je to u malých dívek, které ještě nemají dostatečně vyvinutou sliznici, nebo u žen po menopauze, kdy klesá hladina estrogenu. Nedostatek hormonů způsobuje suchost a křehkost tkáně, která je náchylnější na zánětlivé změny.
Nedostatečná nebo nevhodná hygiena
Rizikovým faktorem může být i nedostatečná intimní hygiena, která umožní přemnožení bakterií, nebo naopak přehnaná hygiena se silnými mýdly a gely. Takové přípravky narušují přirozenou rovnováhu prostředí, čímž se zvyšuje náchylnost na podráždění a zánět.
Depositphotos
Příznaky vulvitidy
Vulvitida se projevuje zejména nepříjemnými pocity v oblasti vnějších pohlavních orgánů, které mohou výrazně snížit komfort každodenního života. Typické projevy se mohou objevovat samostatně nebo ve vzájemné kombinaci a jejich intenzita bývá u každé ženy jiná.
Mezi nejčastější příznaky patří:
zarudnutí a otok vulvy,
svědění a pálení v intimní oblasti,
bolestivost při dotyku, chůzi nebo sezení,
pocit pálení při močení,
výtok nebo nepříjemný zápach (při infekční příčině),
diskomfort nebo bolest při pohlavním styku.
Možné komplikace vulvitidy
Pokud se vulvitida neléčí nebo se opakovaně vrací, může vést k dalším zdravotním obtížím:
rozšíření zánětu na pochvu (vaginitida) nebo močové cesty,
chronické opakování zánětu s dlouhodobým diskomfortem,
zjizvení nebo zhrubnutí tkáně při neléčených stavech,
negativní vliv na intimní život a psychickou pohodu ženy.
Vulvitida u dívek a starších žen
U malých dívek se vulvitida vyskytuje poměrně často, protože jejich sliznice a kůže v oblasti vulvy ještě nejsou dostatečně vyvinuté a chybí jim ochranný účinek estrogenů. Snadněji dochází k podráždění nebo k přenosu infekce, a to například i při nedokonalé hygieně nebo nošení nevhodného spodního prádla. Správná péče a jemné hygienické návyky jsou proto u dívek klíčové.
U starších žen, zejména po menopauze, se vulvitida objevuje v důsledku poklesu hladiny estrogenu. Sliznice se ztenčuje, stává se sušší a citlivější, což ji činí náchylnější na záněty či mechanická poškození. V tomto období mohou pomoci speciální přípravky na zvlhčení sliznic nebo lokální hormonální terapie doporučená lékařem.
Kdy navštívit lékaře?
Pokud se příznaky vulvitidy objeví opakovaně, nezlepšují se ani po domácí péči nebo se dokonce zhoršují, je třeba vyhledat gynekologa. Lékařskou pomoc je třeba vyhledat i tehdy, když se přidá nezvyklý výtok, výrazná bolest, krvácení či pocit pálení při močení. Stejně platí, že při prvních projevech u dívek nebo u žen po menopauze je lepší nečekat, protože správná diagnostika a cílená léčba dokážou předejít komplikacím a dlouhodobým obtížím.
Depositphotos
Diagnostika vulvitidy
Při podezření na vulvitidu je důležité navštívit gynekologa, který se zeptá na příznaky a jejich trvání a provede gynekologické vyšetření. Už samotný klinický obraz často nasměruje lékaře k správné diagnóze.
Na potvrzení příčiny se využívají stěry z postižené oblasti, které se následně laboratorně vyšetří. Díky tomu je možné rozlišit, zda jde o bakteriální, kvasinkovou, virovou nebo jinou formu vulvitidy a nastavit správnou léčbu.
Léčba vulvitidy
Cílem léčby je odstranit příčinu zánětu a zároveň zmírnit nepříjemné projevy, které ženu omezují v každodenním životě. Postup se liší podle toho, co vulvitidu vyvolalo – může jít o symptomatickou péči, lokální přípravky nebo cílenou farmakologickou terapii.
Lokální a symptomatická léčba vulvitidy
Na úlevu od nepříjemných příznaků se používají speciální krémy, masti nebo sedací koupele, které zklidňují podrážděnou pokožku a zmírňují svědění či pálení. Důležitou roli hraje i šetrná hygiena a nošení bavlněného, prodyšného spodního prádla.
Cílená léčba vulvitidy podle příčiny
Pokud je příčinou zánětu infekce, lékař předepíše léky podle původce – antimykotika při kvasinkové infekci, antibiotika při bakteriální nebo antivirotika při virové. Při alergickém původu se využívají antihistaminika a při hormonálním nedostatku mohou pomoci lokální estrogenové přípravky. Takto cílená léčba odstraňuje samotnou příčinu a minimalizuje riziko opakovaného návratu onemocnění.
Domácí péče a prevence
Při vulvitidě hraje velkou roli i domácí péče, která může urychlit hojení a předejít opakovaným obtížím. Základem je šetrná hygiena, vhodné prádlo a omezení dráždivých faktorů, které by mohly pokožku ještě více podráždit. Prevence je přitom často jednoduchá a spočívá v drobných každodenních zvycích.
Doporučení pro ženy:
používat jemné prostředky určené na intimní hygienu,
vyhnout se parfémovaným vložkám, mýdlům a sprchovým gelům,
nosit bavlněné a prodyšné spodní prádlo.
omezit dlouhodobé nošení těsného oblečení,
po plavání či cvičení převléknout mokré nebo zpocené oblečení,
podporovat imunitu vyváženou stravou a probiotiky.
Vulvitidu netřeba podceňovat
Vulvitida sice nepatří mezi život ohrožující onemocnění, ale dokáže ženám výrazně znepříjemnit každodenní život a narušit intimní pohodu. Její projevy jsou nepříjemné a často nepříjemně zasahují i do psychiky. Dobrou zprávou však je, že pokud se zachytí včas a léčí správně, většinou se dá úspěšně zvládnout.
Nejdůležitějším krokem je nebát se vyhledat odbornou pomoc a neignorovat varovné signály, které tělo vysílá. Péče o intimní zdraví by měla být stejně přirozená jako péče o jakoukoli jinou část těla. Prevence, otevřený přístup a důsledná léčba pomáhají ženám udržet si komfort, sebevědomí a plnohodnotný život bez zbytečných omezení.
Zdroj úvodnej fotky: Freepik
