Pulz nebo tep je něco, čeho si mnozí z nás všimnou jen občas – při sportu, stresu nebo když nás překvapí rychlé bušení srdce. Ale srdeční frekvence je mnohem víc než jen momentální číslo na displeji hodinek. Je to tichý, ale přesný ukazatel toho, jak se náš organismus cítí, v jaké je kondici a zda se v těle neděje něco, co by si zasloužilo pozornost.
V článku se podíváme na to, jak si tep správně změřit, jaké jsou jeho normální hodnoty, co může signalizovat vysoký či nízký tep a jak ho ovlivňují stres, pohyb i zdravotní stav. Nechybí ani rady, kdy zpozornět a vyhledat lékaře.
Co je tep nebo tepová frekvence?
Tepová frekvence, známá také jako srdeční frekvence nebo jednoduše „tep“, označuje počet úderů srdce za minutu. Jde o důležitý ukazatel činnosti srdečního svalu, který nám dokáže hodně napovědět o kondici organismu, zdraví srdce či celkovém fungování těla. Ovlivňují ji různé faktory – věk, fyzická zátěž, emocionální stav, zdravotní stav, ale také hydratace či užívání léků.
Zajímavosti o srdeční frekvenci
Srdce zdravého člověka udeří průměrně 100 000krát za den.
Ženy mívají o něco vyšší klidový tep než muži – v průměru o 3–7 bpm.
Nejnižší naměřený tep u zdravého člověka byl 27 úderů/min – u cyklisty Miguela Induraina.
Srdce novorozence bije rychlostí až 140 úderů/min, což je více než dvojnásobek dospělého.
Káva, dehydratace či nedostatek spánku mohou dočasně zvýšit tep, aniž by signalizovaly nemoc.
Jak si změřit tep doma
Tep si lze jednoduše změřit i bez speciálního přístroje. Stačí si položit ukazovák a prostředník na místo, kde dobře cítíte pulz – nejčastěji na zápěstí nebo krční tepnu. Počítáme počet úderů během 60 sekund (nebo 30 sekund a vynásobíme dvěma). Měření je nejpřesnější v klidu – ideálně ráno, ještě předtím, než vstanete z postele.
Pomoci si lze i moderními technologiemi – například chytrými hodinkami nebo fitness náramkem, které měří tep automaticky během dne i spánku. Přesnost se může lišit podle modelu, ale při pravidelném sledování umožní dobře pozorovat trendy a změny.
Depositphotos
Hodnoty tepové frekvence
Za normální klidovou tepovou frekvenci u zdravého dospělého člověka se považuje 60 až 100 úderů za minutu (bpm). Trénovaní sportovci mohou mít tep i nižší – kolem 40–50 bpm – což neznamená problém, ale naopak výbornou fyzickou kondici.
Hodnoty mimo tohoto rozsahu mohou signalizovat různé stavy. Nízký tep pod 50 bpm (u běžného člověka) může naznačovat poruchy vedení impulzů v srdci, zatímco vysoký tep nad 100 bpm v klidu může souviset se stresem, horečkou, úzkostí, ale i kardiovaskulárním onemocněním. Vždy je důležité posuzovat tep v kontextu s dalšími příznaky.
Co může tepová frekvence prozradit o vašem zdraví?
Tepová frekvence je jedním z nejjednodušších a nejdostupnějších ukazatelů zdravotního stavu. Změny v tepu mohou signalizovat fyzickou zátěž, stres, hormonální nerovnováhu, ale i vážnější onemocnění srdce nebo štítné žlázy. Právě proto je důležité všímat si svůj klidový i námahový tep a nevnímat ho jen jako číslo na hodinkách.
Normální tepová frekvence
Za normální klidovou tepovou frekvenci se u dospělého člověka považuje rozsah od 60 do 100 úderů za minutu. V tomto rozmezí je srdce považováno za rytmicky stabilní a efektivně pumpující krev do celého těla. U dětí a teenagerů mohou být hodnoty přirozeně vyšší, zatímco u seniorů může být normální tep mírně nižší.
Sportovci nebo fyzicky velmi aktivní lidé často dosahují tep kolem 40–50 úderů za minutu i v úplném klidu. V jejich případě jde o známku silného a efektivního srdečního svalu, který zvládá práci s menší frekvencí. Důležité je, aby se normální frekvence neměnila náhle a nevznikaly doprovodné potíže jako únava, závratě nebo nepravidelnost.
Nízký tep
Bradykardie, tedy zpomalený srdeční rytmus, se nejčastěji definuje jako tep pod 60 úderů za minutu. U zdravého, trénovaného člověka to nemusí být problém, ale u běžné populace by měl být nízký tep důvodem k ostražitosti – zejména pokud ho doprovází slabost, únava nebo časté točení hlavy.
Nízká frekvence srdce může signalizovat poruchu vedení vzruchu v srdci, nedostatečnou činnost štítné žlázy (hypotyreózu) nebo vedlejší účinek některých léků, zejména betablokátorů. V extrémních případech může vést ke ztrátě vědomí nebo potřebě implantovat kardiostimulátor.
Vysoký tep
Tachykardie, tedy zvýšený srdeční tep nad 100 úderů za minutu v klidu, může mít různé příčiny. Krátkodobě se vyskytuje při stresu, fyzické aktivitě, horečce nebo po vypití kávy. Pokud se však vyskytuje často, bez jasné příčiny a v klidu, může naznačovat zdravotní problém.
Chronicky vysoký tep může souviset s anémií, dehydratací, onemocněními srdce nebo nadměrnou činností štítné žlázy (hypertyreózou). Důležité je sledovat i doprovodné příznaky jako bušení srdce, pocení, nespavost či úzkost.
Nepravidelný tep
Nepravidelnost srdečního rytmu – arytmie – může být náhodná a neškodná, ale stejně tak i prvním příznakem závažnějšího onemocnění. Mnohé arytmie jsou pociťovány jako přeskakování srdce, kolísání pulzu nebo bušení srdce bez zjevného důvodu.
Jednou z nejčastějších forem je fibrilace síní, při které srdce bije nepravidelně a často velmi rychle. Tento stav zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin a mozkové příhody. Pokud pociťujete pravidelně nepravidelný tep, je vhodné navštívit lékaře a absolvovat EKG vyšetření.
Jak ovlivňuje tep stres, strava a životní styl?
Stres patří mezi nejvýznamnější faktory, které mohou zvyšovat tepovou frekvenci. Při psychické zátěži se v těle uvolňují stresové hormony jako adrenalin a kortizol, které srdce nutí bít rychleji. Dlouhodobý chronický stres tak může vést k přetrvávajícímu zvýšení pulzu, vyššímu krevnímu tlaku a v konečném důsledku i k většímu opotřebení srdce.
Kromě psychiky hraje důležitou roli i životní styl – zejména strava, spánek a fyzická aktivita. Kofein, alkohol, dehydratace či nadměrné solení mohou dočasně zrychlit srdeční činnost. Naopak, vyvážená strava bohatá na draslík, hořčík a omega-3 mastné kyseliny spolu s pravidelným pohybem a kvalitním spánkem podporují optimální tep a zdravou činnost srdce.
Depositphotos
Tepová frekvence při sportování – co je ideální?
Při fyzické aktivitě je přirozené, že srdce pracuje intenzivněji, aby zásobovalo svaly kyslíkem. Ideální sportovní tep se odvíjí od věku a úrovně kondice. Pro výpočet maximální tepové frekvence se používá orientační vzorec: 220 mínus váš věk. Aerobní zóna, ve které by se měl pohybovat tep při kardioaktivitě (např. běh, cyklistika), je obvykle 60 – 80 % z této maximální hodnoty.
Pravidelný trénink vede k tomu, že srdce časem pracuje efektivněji – sníží se klidový tep a zároveň se zlepší zotavení po zátěži. Pokud se tep příliš rychle zvyšuje už při mírné námaze, nebo pokud se po cvičení velmi pomalu vrací k normálu, může to být známka slabé kondice, přetrénování nebo i zdravotního problému. Proto se vyplatí vnímat signály těla a sportovat rozumně.
Kdy zpozornět a navštívit lékaře?
Tepová frekvence může být citlivým ukazatelem zdravotního stavu, a proto by se její výraznější odchylky neměly podceňovat. Pokud si všimnete neobvyklé změny v pulzu – zejména v klidu – nebo se objeví doprovodné potíže, je vhodné vyhledat odborné vyšetření. Preventivní vyšetření může včas odhalit problémy se srdcem, štítnou žlázou či oběhovým systémem.
Navštivte lékaře, pokud:
váš klidový tep dlouhodobě přesahuje 100 úderů/min bez fyzické zátěže,
máte tep pod 50 úderů/min a zároveň se cítíte slabí nebo omámení,
pulz je nepravidelný, vynechává nebo střídá rytmus,
se u vás objevuje bušení srdce, závratě či bolesti na hrudi,
se pulz velmi pomalu vrací k normálu po mírné aktivitě.
Všímejte si rytmus svého těla
Tepová frekvence je nenápadný, ale mimořádně důležitý ukazatel zdraví. Pomáhá nám pochopit, jak reaguje tělo na zátěž, odhaluje možné problémy ještě předtím, než se naplno projeví, a motivuje nás k zdravějším návykům. Naučit se vnímat svůj pulz, rozumět mu a pravidelně ho sledovat může být prvním krokem k dlouhodobé péči o srdce i celkovou vitalitu.
Zdroj úvodnej fotky: Freepik
