Plánujete vytouženou dovolenou, ale vaše střeva mají jiné plány? Cestovatelský průjem dokáže proměnit slunečný ráj na peklo s výhledem na toaletu. Patří mezi nejčastější zdravotní problémy, které postihují turisty v zahraničí, a ač se může zdát jako banální problém, dokáže výrazně ovlivnit váš komfort, náladu i zdravotní stav.
Nejde jen o chvílovou nevolnost z exotického jídla – někdy postačí kostka ledu v drinku, špatně umytý talíř či ovoce opláchnuté kohoutkovou vodou. Právě proto je dobré vědět, jak se nákaze vyhnout, jak rozpoznat první příznaky a co si sbalit s sebou, abyste byli na všechno připraveni. Tento článek vám prozradí vše důležité!
Co je cestovatelský průjem?
Cestovatelský průjem je jedním z nejčastějších zdravotních problémů, s nimiž se lidé setkávají během dovolených či služebních cest do zahraničí. Nejde přitom jen o banální nevolnost – při nesprávném zacházení může výrazně ovlivnit průběh dovolené, způsobit dehydrataci a v některých případech si dokonce vyžádat lékařský zásah.
Z medicínského hlediska jde o akutní střevní infekci způsobenou kontaminací potravin nebo vody. Nejčastěji ji vyvolávají bakterie (např. Escherichia coli, Shigella, Salmonella nebo Campylobacter), ale výjimečně mohou být původcem i viry (noroviry, rotaviry) nebo paraziti (Giardia lamblia).
Obávaným jevem zejména v Egyptě je tzv. faraonova pomsta – náhlá, intenzivní střevní infekce, kterou často vyvolávají neznámé bakterie v místní vodě nebo syrové stravě, na které organismus Evropanů není zvyklý.
Charakteristické příznaky cestovatelského průjmu
Cestovatelský průjem obvykle propukne náhle, během prvních dní pobytu v zahraničí. Charakteristické je časté a řídké vyprazdňování, ale často se přidružují i další doprovodné potíže, které mohou cestovateli výrazně znepříjemnit den. Průjem trvá obvykle 3 až 5 dní, ale někdy se bez správného postupu může natáhnout i na delší dobu. Nejčastější příznaky zahrnují:
časté, řídké nebo vodnaté stolice,
bolesti břicha nebo křeče,
nevolnost, pocit na zvracení,
zvýšená teplota nebo mírná horečka,
ztráta chuti k jídlu,
v některých případech i zimnice, pocení či mírná dehydratace.
Dovolenkové destinace s nejvyšším rizikem cestovatelského průjmu
Ne všechny dovolenkové destinace představují stejné riziko, pokud jde o cestovatelský průjem. Nejčastěji se tento problém vyskytuje v zemích s nižším hygienickým standardem, odlišnými bakteriemi v potravě a vodě či horkým podnebím, které podporuje rychlejší kazení potravin. Riziko se zvyšuje i tehdy, pokud turisté konzumují pouliční jídla bez kontroly jejich přípravy nebo pijí vodu z neověřených zdrojů.
Mezi rizikové země patří Indie, Egypt, Thajsko, Mexiko, Tunisko, Maroko, Turecko, Vietnam, Indonésie či Brazílie. Onemocnění však může postihnout i cestující v některých jižních částech Evropy, pokud zanedbají základní hygienická pravidla. Vždy platí – čím exotičtější země a jiný způsob přípravy jídel, tím opatrnější by měl turista být.
Depositphotos
Jak se mohu na dovolené nakazit?
Na dovolené se můžete nakazit cestovatelským průjmem i tehdy, když si dáváte pozor – problémem bývá kontaminovaná voda, syrové potraviny či nedostatečná hygiena při manipulaci s jídlem. Nebezpečí číhá nejen na zjevně rizikových místech, ale i v detailech, které si mnozí turisté ani neuvědomí. Nejčastější způsoby nákazy zahrnují:
pití vody z kohoutku nebo ledu vyrobeného z nebalené vody (např. v drincích nebo při hotelových snídaních),
konzumace ovoce a zeleniny, které byly umyty v kontaminované vodě,
spolknutí vody během sprchování nebo čištění zubů v koupelně,
jedení syrových nebo nedostatečně tepelně upravených jídel (např. maso, ryby, mořské plody, vejce),
koupě jídla z pouličních stánků bez hygienických podmínek,
používání neumytého nádobí, příboru nebo sklenic,
konzumace mléčných výrobků, které nebyly skladovány v chladu,
dotýkání se úst neumytými rukama po použití veřejných toalet nebo manipulaci s penězi,
koupání ve stojatých nebo znečištěných vodách, kde hrozí spolknutí infikované vody.
Prevence cestovatelského průjmu je základ!
Nikdo si nepřeje pokazit si dovolenou trávicími potížemi. Právě proto je důležité myslet na prevenci dříve, než se objeví první příznaky. Jednoduchá opatření dokáží výrazně snížit riziko nákazy a zajistit klidný a příjemný průběh dovolené.
Pít pouze balenou nebo převařenou vodu
V zemích s nižším hygienickým standardem se nedoporučuje pít vodu z kohoutku. Bezpečnou volbou je balená voda – vždy je však vhodné zkontrolovat, zda má originální uzávěr a nebyla předtím otevřena. V případě potřeby je možné vodu i převařit, ideálně alespoň po dobu 10 minut.
Vyhýbat se ledu v nápojích
Led používaný v nápojích může být vyroben z nebalené nebo kontaminované vody. I když nápoj vypadá lákavě, led může skrytě přenášet bakterie způsobující trávicí problémy. V rizikových zemích je proto bezpečnější objednávat si nápoje bez ledu.
Opatrnost při ovoci a zelenině
Ovoce a zelenina, které se nedají oloupat, mohou být rizikové, pokud byly umyty v lokální vodě. Doporučuje se konzumovat jen ty druhy, které je možné oloupat (např. banány, pomeranče) nebo které si může člověk umýt v bezpečné vodě sám. V restauracích je vhodné vyhnout se salátům ze syrové zeleniny.
Mytí rukou a dezinfekce
Ruce je třeba mýt častěji než doma, zejména před jídlem a po použití toalety. Pokud není k dispozici čistá voda a mýdlo, je vhodné nosit s sebou dezinfekční gel. Dobrá hygiena rukou je jednou z nejúčinnějších forem prevence.
Důkladný výběr stravování
Stravování v pouličních stáncích bez hygienických standardů může představovat riziko. Lepší volbou jsou restaurace s vysokou návštěvností, kde se jídlo připravuje čerstvě a pravidelně. Je vhodné vyhýbat se syrovým masům, nedostatečně tepelně upraveným potravinám a majonézovým jídlům.
Podpora střevní mikroflóry před cestou
Několik dní před odjezdem se doporučuje začít s užíváním probiotik, která mohou pomoci připravit trávicí trakt na změněné podmínky. Probiotika lze užívat i během celé dovolené jako prevenci proti střevním potížím. Tělo tak lépe zvládá případné narušení rovnováhy mikroorganismů v trávicím traktu.
Co dělat, když již průjem na dovolené propukne?
Pokud navzdory všem preventivním opatřením cestovatelský průjem přece jen propukne, důležité je zachovat klid a začít jednat co nejdříve. Většina případů je mírná a ustoupí do několika dní, ale během tohoto období je nezbytné zaměřit se na dostatečnou hydrataci, šetření trávicího traktu a doplnění prospěšných látek. Vhodné je mít po ruce základní léky a přípravky z lékárničky, které urychlí zotavení a zmírní nepříjemné příznaky.
Doporučené kroky:
pít dostatek tekutin – ideálně čistá voda, neslazený čaj nebo rehydratační roztok,
vyhýbat se alkoholu, mléku, kávě a slazeným nápojům,
zařadit lehce stravitelnou stravu – např. suchary, rýži, banány, bílý toast,
užít vhodné léky – černé uhlí, diosmektit (např. Smecta), probiotika, případně loperamid (jen při nezbytnosti),
sledovat příznaky – pokud se přidruží vysoká horečka, krev ve stolici nebo průjem trvá více než 3 dny, vyhledat lékaře,
odpočívat a minimalizovat fyzickou zátěž.
Cestovatelská lékárnička: Co sbalit s sebou?
Pokud se chystáte do exotické nebo hygienicky rizikové destinace, neměla by ve vaší lékárničce chybět základní výbava k zvládnutí trávicích potíží. Cestovatelský průjem totiž patří mezi nejčastější problémy, které postihují dovolenkáře – a připravenost může rozhodnout o tom, zda si pobyt užijete, nebo proležíte v pokoji. Do lékárničky si sbalte:
probiotika (užívat preventivně i během cesty),
léky na průjem – např. diosmektit (Smecta) nebo loperamid (Imodium),
rehydratační roztok – ideálně ve formě sáčků na rozpuštění ve vodě,
dezinfekční gel na ruce – pro situace bez přístupu k vodě a mýdlu,
černé uhlí – při pocitu tíhy nebo jako podpůrná léčba,
antiseptické ubrousky – na čištění rukou před jídlem.
Děti a cestovatelský průjem
Cestovatelský průjem může být pro děti ještě nebezpečnější než pro dospělé, zejména kvůli rychlejšímu riziku dehydratace. Dětský organismus totiž ztrácí tekutiny rychleji a má menší zásoby, proto je klíčové zasáhnout hned při prvních příznacích. Příčinou bývá nejčastěji kontaminovaná voda, neumyté ovoce nebo špinavé ruce, které si dítě automaticky vkládá do úst. Mezi hlavní příznaky patří řídká stolice, bolesti břicha, nevolnost, únava a někdy i zvýšená teplota.
Prevence u dětí spočívá zejména v důkladné hygieně – častém mytí rukou, používání dezinfekčních gelů, vyhýbání se ledu a konzumaci pouze balené vody. V dětské lékárničce by neměly chybět rehydratační roztoky, dětská probiotika, léky proti průjmu vhodné pro daný věk a případně i dětský teploměr.
V případě, že průjem u dítěte trvá více než 24 hodin, nebo se objeví krev ve stolici, horečka či výrazná slabost, je třeba vyhledat lékařskou pomoc. V zahraničí doporučujeme mít po ruce kontakt na nejbližšího pediatra nebo zdravotní zařízení.
Raději připravený než překvapený
I když cestovatelský průjem patří mezi časté dovolenkové nepříjemnosti, při dobré přípravě ji lze zvládnout rychle a bez paniky. Stačí dodržovat základní hygienická opatření, vědět, čemu se v potravě vyhnout, a mít po ruce vhodné léky a rehydratační roztoky. Cestování má být o zážitcích, ne o zdravotních komplikacích – proto platí, že prevence je ta nejlepší ochrana, a připravenost vám dovolí užít si dovolenou naplno a bez zbytečných starostí.
Zdroj úvodnej fotky: Freepik
