Zima má svoje kouzlo. Oblíbené teplé kabáty, vůně čaje, pomalejší rána a ticho brzkých večerů nám skutečně dokáží navodit pocit klidu. Zároveň je to však období, které klade na ženské tělo i psychiku mnohem vyšší nároky, než si často uvědomujeme. Kratší dny, méně přirozeného světla, suchý vzduch v interiérech, výkyvy teplot a neustálý tlak fungovat naplno i v období, kdy by si tělo přirozeně žádalo více odpočinku.
Od mladých pracujících žen, přes matky až po ženy v menopauze. Jedna věc se v tomto případě opakuje stále dokola: v zimě máme pocit, že děláme dost, ale přitom zapomínáme na úplné základy. Zdraví odsouváme na vedlejší kolej, dokud nás tělo samo nezastaví.
Proč je zima pro ženské zdraví specifická
Z pohledu biologie i psychologie je zima obdobím, které testuje naši adaptabilitu. Tělo reaguje na chlad změnou cirkulace, imunitní systém pracuje intenzivněji a hormonální rovnováha se může snadněji narušit. Nedostatek slunečního záření ovlivňuje tvorbu vitamínu D i hladiny serotoninu – hormonu dobré nálady.
Zahraniční výzkumy dlouhodobě upozorňují, že právě v zimních měsících roste výskyt únavy, zhoršeného spánku, sezónních depresí, kožních problémů či oslabení imunity. Přesto se mnohé ženy snaží fungovat naplno a podávat výkon, bez úpravy režimu či návyků, které si zaslouží pozornost.
Freepik
Co tělu v zimě nejvíce chybí?
Jedním z nejčastějších zimních přestupků je nedostatečný příjem tekutin. V chladném počasí prostě necítíme žízeň tak intenzivně jako v létě. To však neznamená, že ho tělo nepotřebuje. Naopak – suchý vzduch v přetopených interiérech zvyšuje ztráty vody dýcháním a pokožkou, což může vést k mírné, ale chronické dehydrataci. Nedostatek hydratace se v zimě často projevuje:
- únavou a sníženou koncentrací,
- bolestmi hlavy,
- suchou pokožkou a popraskanými rty,
- zhoršeným trávením.
I ztráta 1–2 % tělesné vody dokáže ovlivnit koncentraci, energii a stav sliznic, které tvoří první obrannou linii imunitního systému. Kromě čisté vody jsou ideální volbou bylinné čaje, vývary, polévky a teplé nápoje bez kofeinu. Právě teplá forma tekutin je pro organismus v zimě přirozenější a lépe tolerovaná.
Není to jen o céčku
Když se řekne zima a zdraví, většina z nás si automaticky vzpomene na vitamín C. Ten je sice důležitý, ale zdaleka ne jediný, na který bychom měli myslet. Jedním z nejdiskutovanějších zimních nedostatků je vitamín D. V našich zeměpisných šířkách si ho během zimních měsíců ze slunečního záření téměř netvoříme. Podle evropských studií má v zimě až 60–80 % populace jeho nedostatek, přičemž ženy patří mezi rizikovější skupiny.
Vitamín D přitom nehraje roli jen při imunitě a zdraví kostí. Je spojován s hormonální rovnováhou, kvalitou spánku a psychickou pohodou. Jeho nízká hladina bývá častější u lidí, kteří tráví většinu dne v interiéru, pracují u počítače a mají sedavý životní styl. Odborníci proto v zimě doporučují jeho cílenější doplňování, ideálně po konzultaci s lékařem nebo lékárníkem.
Jeho dlouhodobý nedostatek se totiž může projevit únavou, častějšími infekcemi či zhoršenou náladou. Neměli bychom zapomínat však ani na minerály. Zinek, hořčík či selen podporují imunitní reakce, nervový systém i regeneraci organismu. Právě v zimě, kdy jsme více vystaveni stresu a infekcím, jejich potřeba roste.
Proč pokožka v zimě potřebuje jiný přístup než v létě?
Kůže je naším největším orgánem a zároveň první linií obrany proti vnějšímu prostředí. V zimě však trpí více než jindy. Kombinace mrazu, větru a suchého vzduchu v interiérech narušuje její ochrannou bariéru. Mnohé ženy dělají tu chybu, že používají stejnou kosmetiku po celý rok. V zimních měsících však pokožka potřebuje:
- hutnější, výživnější krémy,
- více ochranných lipidů,
- pravidelnou péči o rty a ruce,
- šetrné čištění bez agresivních složek.
Stejně důležitá je péče o rty a ruce, které jsou nejvíce vystaveny vnějším vlivům. Méně známým faktem je, že stav pokožky výrazně ovlivňuje i příjem zdravých tuků – omega-3 mastné kyseliny přispívají k lepší hydrataci kůže zevnitř.
Pohyb v zimě, který nebolí
Krátké dny, chlad a tma nás přirozeně lákají zůstat doma. Ano, i nás, které pohyb milujeme. Pohyb však patří mezi nejsilnější nástroje na podporu imunity i psychické pohody – zejména v zimě. Dobrou zprávou je, že nemusí jít o intenzivní tréninky, na jaké jsme možná zvyklé. Úplně postačí svižná procházka na čerstvém vzduchu, domácí cvičení, jemná jóga nebo strečink či jakýkoliv vědomý pohyb, který nás nevyčerpá.
Už 30 minut mírné aktivity denně dokáže výrazně snížit riziko sezónních infekcí, a to až o 40 %. Jak je to možné? Protože pohyb zlepšuje cirkulaci krve, podporuje lymfatický systém a snižuje hladinu stresových hormonů. V zimě tedy vůbec nejde o výkon, ale o pravidelnost a udržitelnost.
Co zima dělá s naší psychikou?
Zima je náročná nejen pro tělo, ale i pro psychiku. Méně denního světla ovlivňuje tvorbu serotoninu a melatoninu, což může vést ke zhoršené náladě, únavě či problémům se spánkem. Právě v tomto období se častěji objevuje sezónní afektivní porucha nebo její mírnější formy.
Mnohé ženy však tyto signály přehlížejí a připisují je běžné zimě. Odborníci však upozorňují, že vědomé zpomalení, kvalitní spánek a pravidelné přestávky jsou klíčové pro udržení psychické rovnováhy. I krátké denní rituály – například čtení, procházka na denním světle či omezení večerního scrollování – mohou mít překvapivě velký vliv na naši celkovou pohodu.
Freepik
Imunita jako výsledek každodenních návyků
V konečném důsledku tu máme i imunitní systém. Ten nefunguje jako rychlá reakce na první příznaky onemocnění, ale jako dlouhodobě budovaný ochranný mechanismus. Tvoří ho více než 70 % buněk uložených ve střevech, což vysvětluje, proč má strava takový zásadní vliv na naši obranyschopnost.
Výzkumy ukazují, že ženy s pravidelným a pestrým příjmem mikroživin mají až o 30 % nižší pravděpodobnost opakovaných infekcí během zimy ve srovnání s těmi, jejichž jídelníček je dlouhodobě nevyvážený. Imunita se proto neposiluje jednorázově, ale systematicky, každým jídlem, které tělu dodá skutečné živiny.
Stejně významnou roli hraje spánek, který je pro imunitu doslova regeneračním časem. Během hlubokých fází spánku se zvyšuje produkce cytokinů – proteinů, které řídí zánětlivé reakce a obranu proti virům. Lidé, kteří spí méně než šest hodin denně, mají až čtyřnásobně vyšší riziko, že onemocní na běžné respirační infekce. Zajímavým faktem je, že už několik nocí kvalitního spánku po sobě dokáže výrazně zlepšit imunitní odpověď organismu, což z něj činí jeden z nejúčinnějších, ale často zanedbávaných nástrojů prevence.
Neoddělitelnou součástí silné imunity je i zvládání stresu, pohyb a dostatečná hydratace, jak jsme si popsali výše. Chronický stres zvyšuje hladinu kortizolu, který při dlouhodobém působení oslabuje imunitní reakce a zvyšuje zánět v těle. Pravidelný pohyb v mírné intenzitě přitom dokáže snížit riziko infekcí horních dýchacích cest až o 40 %. Imunita je tak výsledkem souhry každodenních rozhodnutí, které se v zimním období promítají do celkové vitality a psychické pohody.
Zimní měsíce nemusí být obdobím přežívání. Mohou se stát příležitostí k vědomější péči o sebe – fyzicky i mentálně. Právě drobná, každodenní rozhodnutí mají větší vliv než jednorázová záchranná řešení. Zdraví si v zimě zaslouží stejnou pozornost jako v létě, jen v jiném kontextu. Když mu ji dopřejeme, odmění se nám nejen silnější imunitou, ale i lepší energií, klidnější myslí a pocitem, že zimu neprožíváme, ale žijeme.
Zdroj úvodnej fotky: Freepik
0 komentárov