Když je partner spíš jako další dítě: Jak zvládnout nerovnováhu ve vztahu?

nerovnováha ve vztahu

Poznáte ten pocit, když si někdy uvědomíte, že váš partner se chová spíše jako dítě než jako dospělý muž? Možná to přijde v maličkostech - když koupí pečivo nebo vloží nádobí do myčky a čeká, že si toho všimnete a oceníte, jako by udělal něco výjimečného. A vy si v duchu řeknete, zda to myslí vážně. Vždyť takové věci děláte od rána do večera a nikdo vám za to netleská.

V těchto chvílích se necítíte jako partnerka v rovnocenném vztahu, ale spíše jako máma, která učí své dítě, jak funguje domácnost. A přitom jste si vždy představovali vztah jako spojení dvou dospělých, kteří se navzájem podrží, rozumějí si i bez slov a umí se podělit o těžkosti každodenního života. Tak kde nastává problém? 

Reklama

Kořeny problému jsou hlubší

Podle výzkumů o partnerské dynamice ženy v heterosexuálních vztazích nesou v průměru více než 60 % domácích povinností. Jinými slovy, ženy stráví průměrně o 4,5 hodiny denně více domácími pracemi a péčí o děti než muži. A to i tehdy, když oba pracují na plný úvazek. Toto není jen pocit, který si nosíte v hlavě - jsou za tím i tvrdá data, která ukazují na dlouhodobě nerovnoměrné rozdělení zodpovědností. Tato nerovnováha je však přítomná napříč kulturami a společenskými vrstvami. 

Když se žena cítí přetížená, vnímá partnera ne jako rovnocenného, ale jako další zodpovědnost, kterou musí zvládnout. Tento pocit se prohlubuje, pokud partner očekává uznání za úplně základní věci. Psychologové tento jev někdy nazývají mateřská role ve vztahu, která vede k ztrátě intimity a rostoucí frustraci.

Když vám partner řekne, že je unavený nebo měl těžký den, často v té chvíli ztichnete. Ne proto, že byste neměli co říci, ale proto, že víte, že to nepochopí. Vaše únava je jiná. Je to únava bez přestávky, bez vypínače, únava, která se táhne od rána do večera a opakuje se den za dnem.

Co je důležité si uvědomit? Mnozí muži nedělají tyto věci ze zloby. Často jednoduše nebyli vychováni k tomu, aby vnímali domácí povinnosti jako společnou zodpovědnost. Vyrůstali v rodinách, kde se o domácnost starala matka a otec se postaral prací. Tento model si nevědomky přenášejí dále.

emocionální vyčerpání ve vztahu
Freepik

Proč se partner chová jako velké dítě?

Jak jsme již naznačili, mnoho mužů nepřistupuje k domácím povinnostem vědomě nezodpovědně. Často je to důsledek toho, jak byli sami vychováváni. Možná vyrůstali v prostředí, kde se o domácnost starala výlučně máma a otec chodil do práce. Model, který vnímali jako děti, si nevědomky přenášejí do vlastního života.

Psychologové hovoří o maternalizaci vztahu, když žena přebírá roli matky i vůči partnerovi. To však vede ke ztrátě rovnováhy. Namísto dvou dospělých, kteří stojí vedle sebe, vzniká dynamika rodič-dítě. Takový vztah je frustrující a v konečném důsledku poškozuje i důvěru.

Jak to vnímají muži?

Mnozí muži si vůbec neuvědomují, jak jejich chování v partnerství působí. Nečinnost nebo symbolická pomoc v domácnosti vnímají jako normál, protože takto fungovala jejich rodina, když vyrůstali. Často mají pocit, že stačí chodit do práce a finančně zajistit domácnost. To, že partnerka denně nese na ramenou domácnost, péči o děti a vlastní práci, nevnímají jako nerovnováhu, ale jako přirozený stav.

Proto je pro muže klíčová jasná zpětná vazba. Potřebují slyšet konkrétně, jaký dopad má jejich chování na partnerku. Že její přetíženost způsobuje únavu, frustraci a pocit osamělosti. Ne z pozice výčitek, ale partnerského dialogu. Mnozí muži poprvé až v takové otevřené diskusi pochopí, že jejich konání (nebo nekonání) je staví do pozice dalšího dítěte namísto rovnocenného partnera.

Důsledky pro vztah i pro psychiku ženy

Pocit, že všechno táhnete sama, vede k vyčerpání a emocionální izolaci. Až 65 % žen se cítí emocionálně osaměle navzdory tomu, že žijí v partnerském svazku. Důvodem je právě nerovnováha v rozdělení zodpovědnosti.

Tento stav se může projevit:

  • Ztrátou intimity, protože žena vnímá partnera více jako břemeno než jako oporu.
  • Zvýšenou úzkostí a pocitem bezmocnosti.
  • Rostoucí podrážděností, která se odráží i ve výchově dětí.
  • Dlouhodobým stresem, který má negativní vliv na fyzické zdraví (např. zvýšený krevní tlak, oslabená imunita).
Reklama

Ztráta intimity

Když žena dlouhodobě přebírá mateřskou roli i vůči partnerovi, vztah ztrácí jiskru. Dynamika rodič-dítě, která se postupně vytváří, se totiž přenáší i do oblasti sexuality. Je velmi těžké cítit vášeň k někomu, koho nevědomě vnímáme jako nesamostatného nebo nezodpovědného. Psychologové upozorňují, že tato dynamika vede k poklesu sexuální touhy, oslabení vzájemné přitažlivosti a k pocitu, že partnerství je více břemenem než intimním spojením.

Intimita se vytrácí nejen z fyzické, ale i z emoční roviny. Pokud se žena cítí sama ve své únavě a nepochopení, přestává se partnerovi otevírat. Vztah se tak může změnit na technické soužití, kde spolu pár funguje, ale nežije plnohodnotnou blízkost.

partnerská komunikace
Freepik

Kroky k rovnému partnerství

  • Mluvte o sobě: Namísto výčitek typu „Ty nikdy nepomáháš“ zkuste vyjádřit své potřeby:„Potřebuji cítit, že na to nejsem sama.“ Takto otevíráte dveře k tomu, aby vás partner mohl opravdu slyšet.
  • Buďte konkrétní: Nečekejte, že partner pochopí mezi řádky. Zkuste jasně říci: „Můžeš dnes uložit malého spát? Já potřebuji chvíli pro sebe.“
  • Nastavte hranice: Pokud cítíte, že vás zahlcují i jeho nevyslovené potřeby, řekněte: „Rozumím, že jsi unavený, ale teď potřebuji chvíli odpočinku. Zkusme se o tom pobavit, až děti usnou.“
  • Nezapomínejte na sebe: Vaše potřeby jsou stejně důležité jako potřeby partnera či dětí. Dopřát si čas pro sebe není luxus, ale základ, abyste měli sílu být mámou i partnerkou.
  • Vytvořte si společný plán povinností: Domácnost nefunguje sama od sebe. Pomáhá, pokud si společně sednete a sepíšete si seznam povinností, které je třeba dělat denně či týdně. Rozdělte je spravedlivě tak, abyste se oba cítili zodpovědní. Transparentnost pomáhá předcházet tichým očekáváním a následným zklamáním.
  • Oceňujte snahu: I když se vám zdá, že partner dělá něco „samozřejmého“, zkuste projevit uznání. Slova jako „Děkuji, že jsi dnes nakoupil“ nebo „Vážím si, že jsi mě nechal odpočinout“ podporují motivaci a pocit, že si navzájem všímáte, co pro sebe děláte.
  • Naučte se společně mluvit o únavě: Oba zažíváte únavu, ale v jiných podobách. Partner možná po náročné práci, vy zase po celodenním koloběhu doma. Když si vzájemně přiznáte, že každý typ únavy je stejně důležitý, vytvoříte prostor pro více empatie a méně srovnávání.
  • Nesrovnávejte se, ale hledejte řešení: Zvykáme se chytit do pasti myšlenek typu: „Já dělám více než on.“ Pravda je, že srovnávání často jen prohlubuje napětí. Zkuste místo toho přistoupit k řešením: „Jak to můžeme udělat, abychom oba měli více času na odpočinek?“
  • Nebojte se požádat o pomoc zvenčí: Někdy ani nejlepší komunikace nestačí, pokud jste oba vyčerpaní. Ať už je to pomoc prarodičů, placená opatrovnice nebo kouč/terapeut, důležité je vědět, že nemusíte vše zvládnout sami.

Téma neviditelné práce žen se v posledních letech dostává čím dál více do popředí. Sociální sítě zaplavují videa a diskuse o tom, jak ženy denně odpracují druhou směnu po návratu z práce domů. A dokonce i v politických debatách se začíná hovořit o tom, jak nastavit systém podpory tak, aby byla péče o domácnost a děti spravedlivěji rozdělena.

Čím dál více mužů veřejně přiznává, že chtějí být přítomní otcové a partneři, ne jen pomocníci. Tento posun dává naději, že téma přestává být jen problémem žen a stává se společenskou otázkou rovnocennosti. A právě o tom je moderní partnerství. Ne o dělení rolí na mužské a ženské, ale o férovém přístupu k tomu, co je potřeba udělat pro rodinu, domov i vztah.

Reklama

Když se naučíte mluvit otevřeně o svých pocitech, nastavovat hranice a dělit si povinnosti, nejenže posílíte svůj vztah, ale získáte i více klidu pro sebe. Podle výzkumu publikovaného v Journal of Marriage and Family páry, které si dělí domácí povinnosti spravedlivěji, uvádějí až dvojnásobně vyšší spokojenost ve vztahu než ty, kde všechno leží na ramenou ženy. Partnerství má stát na dvou dospělých. Partnerství není o tom, že jeden všechno táhne a druhý se tváří, že stačí, když chodí do práce. Je o dvou dospělých, kteří spolupracují – v maličkostech i v těžkých dnech.

Pokud jste se v tomto textu našli, nejste v tom sami. Pojmenování problému je první krok. Dalším krokem je komunikace a malé každodenní změny. Partnerství, které stojí na vzájemném respektu, může být místem, kde se oba cítíte nejen unavení, ale i podporovaní, milovaní a vidění. 

Zdroj úvodnej fotky: Freepik

0/5 - 0 hlasov

0 komentárov

autor komentu

Vaše meno:

ČO ČÍTAJÚ OSTATNÍ

Z NÁŠHO YOUTUBE