Když se řekne mladá generace, mnozí z nás si představí otevřenost, pokrokové postoje, citlivost vůči společenským tématům či přirozenou podporu rovnosti. To je to, co definuje Gen Z. Mladí přece vyrůstali v prostředí sociálních sítí, inkluzivních diskusí a v době, kdy se o různých formách diskriminace mluví více než kdy dříve. Přesto nejnovější celosvětová studie ukazuje něco překvapivého - generace Z je ve vnímání rovnosti pohlaví nejvíce polarizovaná ze všech generací.
A co je ještě zajímavější, rozdíly nevznikají mezi jednotlivými zeměmi, socioekonomickými skupinami či úrovní vzdělání, ale zejména mezi muži a ženami téže generace. Téma, které by mělo být jádrem moderních diskusí, se tak mění na zdroj napětí, nepochopení a vzájemné frustrace.
Proč mladé ženy podporují feminismus výrazně více než muži z Gen Z
Výzkum realizovaný King’s College London ve spolupráci s agenturou Ipsos UK zahrnoval téměř 24 tisíc respondentů z 30 zemí světa. Zjištění naznačují, že muži a ženy generace Z mají nejodlišnější postoje k feminismu, genderovým rolím a rovnosti pohlaví mezi všemi věkovými skupinami.
Až 53 % žen z Gen Z se považuje za feministky, ale mezi muži stejné generace to tvrdí jen 32 %. Rozdíl přes 20 procentních bodů je největší ze všech generací. Pro srovnání, mezi mileniály je tento rozdíl menší a u generace X je ještě výrazněji vyvážený.
Důležité však je, že muži z Gen Z jsou jen o málo feminističtější než jejich otcové. U baby boomerů se za feministů označuje 28 % mužů, což znamená, že mladší muži neprokazují výrazný posun směrem k podpoře ženských práv, přestože vyrůstali v liberálnějším prostředí. To naznačuje, že problém neleží v nevědomosti, ale spíše v hodnotových preferencích, tlacích moderní společnosti nebo pocitech identity, které se mění rychleji, než jsou mnozí schopni zpracovat.
Muži z Gen Z říkají, že se od nich žádá příliš mnoho
Dalším důležitým bodem výzkumu je subjektivní vnímání toho, co od mužů očekává moderní společnost. Až 60 % mužů z Gen Z tvrdí, že se od nich v boji za rovnost žen chce příliš mnoho. Mezi ženami stejný pocit uvádí pouze 38 %. Jde opět o největší rozdíl napříč generacemi.
Ukazuje to i jistý emotivní trend, který se dnes často označuje jako gender fatigue nebo únava z diskusí o rovnosti. Mladí muži se cítí být stále více kritizováni, vyzýváni ke změně a zároveň mají obavu, že jakékoliv selhání bude interpretováno jako nedostatek empatie nebo respektu vůči ženám. Mnozí vnímají, že jejich tradiční role se mění rychleji, než jsou připraveni akceptovat.
Pro ženy, které už roky bojují za spravedlivější podmínky, může takový postoj působit nepochopitelně. Ale pro muže, kteří vyrůstali v éře sociálních sítí, ekonomické nejistoty a nejasných očekávání vůči jejich budoucnosti, může být tlak stejně reálný jako touha žen po rovnosti.
Depositphotos
Když snaha o rovnost zajde příliš daleko
Více než polovina mužů Gen Z věří, že podpora ženských práv už vede k diskriminaci mužů. Přesné číslo je přibližně 57 %. U žen stejný názor zastává jen 36 %. Opět jde o největší rozdíl ze všech generací. Tento pocit může pramenit z několika faktorů:
- nejistota na trhu práce, kde jsou ženy podporovány programy zaměřenými na diverzitu,
- tlak, aby muži pracovali na sobě emocionálně i sociálně,
- strach ze selhání v nových genderových normách,
- pocit, že něco se mužům bere, aby se to dalo ženám.
Je to však nepřesná interpretace rovnosti, která může vytvářet obranné reakce a bránit konstruktivnímu dialogu. Feministické hnutí posledních let se snaží zdůrazňovat, že rovnost prospívá všem - umožňuje mužům být emocionálnějšími, snižuje tlak na výkon, podporuje rovnoměrnější rodičovství či férovější pracovní podmínky.
Napětí mezi pohlavími roste
Jedním z fascinujících výsledků je i to, že právě mladí lidé pociťují největší napětí mezi pohlavími. Až 59 % příslušníků Gen Z tvrdí, že napětí mezi muži a ženami je vysoké. Starší generace tento pocit vnímají mnohem méně - například u baby boomerů je to jen kolem 40 %. Zajímavé je i rozložení podle zemí. Nejvyšší napětí hlásí mladí v Jižní Koreji (až 76 %), kde jsou diskuse o feminismu velmi polarizované. Naopak, země jako Velká Británie patří mezi ty, kde je napětí podle respondentů nižší.
Co to znamená pro společnost? Mladí lidé sice vyrůstali v technologicky propojeném světě, ale zároveň byli vystaveni rychlému tempu změn, neustálým diskusím o identitě, rolích a chování. To může vést k přetížení, zmatku a dokonce k odporu vůči tématům, která by za jiných okolností byla přirozeně přijata. Ačkoliv jsou postoje Gen Z často protichůdné, většina lidí ve všech sledovaných zemích se shodla, že rovnost pohlaví je pro ně osobně důležitá. Až dvě třetiny respondentů, napříč generacemi, považují rovnost za hodnotu, kterou je třeba podporovat.
Rozcházejí se však v názoru na to, jak účinné jsou vládní opatření, firemní politiky, programy zaměřené na diverzitu či veřejné kampaně. Mnozí mladí nevěří, že rovnost bude v nejbližších letech postupovat tak rychle, jak by si přáli. Jiní se zase bojí, že postupuje až příliš. I to ukazuje, jak hluboké a komplexní je hodnotové spektrum generace Z.
Proč je právě generace Z tak rozdělená?
1. Rychlé společenské změny a tlak na adaptaci
Gen Z vyrostla v časech, kdy se mění nejen pracovní podmínky, ale i představy o rodině, partnerství, maskulinitě či ženskosti. Zatímco pro ženy mohou být tyto změny osvobozující, pro mnohé muže jsou zdrojem ztráty jistoty. Mění se pravidla, která byla desetiletí stabilní.
2. Sociální sítě a toxické diskuse
Algoritmy velkých platforem často podporují polarizaci. Mladí muži se mohou ocitnout v komunitách, které jsou proti feminismu, stejně jako mladé ženy mohou číst extrémní feministické názory. Žádná z těchto bublin nepodporuje dialog, ale konflikt.
3. Ekonomická nejistota
Mladí čelí nárůstu cen bydlení, nestabilním pracovním podmínkám, tlaku na výkon bez záruky jistoty a také konkurenci na trhu práce. V takovém prostředí může každá další výzva, včetně rovnosti, působit jako přetížení.
4. Krize identity mužů
O mužských rolích se mluví hodně, ale ne vždy s empatií. Mnozí mladí muži cítí, že tradiční role jsou kritizovány, ale nové ještě nebyly přesně definovány. To vytváří prostor pro pocity ztráty nebo odporu.
Depositphotos
Co pomůže překlenout propast mezi mladými muži a ženami?
Je skutečně nezbytné, aby společnost přestala prezentovat rovnost jako souboj pohlaví. Rovnost by měla být komunikována jako přínos pro celou společnost - pro ženy, muže, děti, rodiny i ekonomiku. Odborníci zdůrazňují několik řešení:
- kvalitní vzdělávání o rovnosti a jejích přínosech,
- vytváření bezpečných prostorů pro diskusi mezi muži a ženami,
- podpora duševního zdraví mladých mužů, kteří prožívají tlak a nejistotu,
- moderní rodinné politiky, které usnadňují rovnoměrné dělení povinností,
- otevřená komunikace, která neútočí, ale vysvětluje.
Rovnost není boj mezi muži a ženami, ale společná cesta. Pro nás, ženy, je povzbudivé vidět, že v podpoře rovnosti nestojíme samy - mladé ženy na celém světě ji považují za přirozenou součást svých hodnot. Zároveň však potřebujeme vnímat i to, že muži prožívají vlastní obavy a nejistoty, které si zaslouží prostor a porozumění.
A pro muže může být toto období připomenutím, že se od nich neočekává dokonalost, ale otevřenost a ochota mluvit o tom, co cítí. Rovnost je neohrožuje. Naopak, vytváří bezpečnější, férovější svět pro všechny. Pokud chceme zmírnit napětí mezi pohlavími, potřebujeme dialog, ne obranné postoje. Protože nakonec jde o to samé, abychom spolu dokázali žít ve společnosti, kde má každý z nás hodnotu, respekt a místo.
Gen Z je generací plnou protikladů. Na jedné straně touha po rovnosti, citlivost a otevřenost. Na druhé straně strach, nejistota a pocit, že se svět mění příliš rychle. Právě tyto rozdíly však mohou být šancí na hlubší dialog. Na to, abychom si navzájem lépe rozuměli.
Abychom přestali rovnost vnímat jako hrozbu a začali ji vnímat jako příležitost. Pokud dokážeme překlenout vzdálenost mezi muži a ženami - nenárokováním si pravdy, ale vzájemným nasloucháním - můžeme vytvořit společnost, která bude férovější, zdravější a méně polarizovaná.
Zdroj úvodnej fotky: Depositphotos
0 komentárov