Každoročně se sestavuje žebříček nejšťastnějších zemí světa – z kterého již léta vítězně vycházejí severské státy. Zejména Finsko se usadilo na vrcholu jako ten neotřesitelný maják dobré nálady a spokojeného bytí.
Spolu s Dánskem, Švédskem, Norskem, Islandem, ale i s Nizozemskem, Švýcarskem či Novým Zélandem, tvoří jakousi šťastnou zónu, která vzbuzuje zvědavost: co tam jedí, dýchají a dělají, že jim je tak dobře?
Zní to téměř jako utopie. Ale věděli jste, že štěstí se – alespoň částečně – dá vypěstovat? Ne v květináči, ale správnými návyky. A právě ty jsou klíčem k tajemství spokojených zemí.
Co znamená být šťastný?
Zpráva o světovém štěstí, kterou každoročně zveřejňuje OSN ve spolupráci s výzkumníky z celého světa, se nezakládá jen na úsměvech na tváři. Měří se spokojenost s kvalitou života, důvěra ve společnost a její instituce, sociální vazby, očekávaná délka života, rovnost příležitostí a také subjektivní vnímání štěstí obyvatel.
To vše spolu tvoří celkem komplexní obraz – štěstí v tomto případě neznamená euforii, ale pocit jistoty, rovnováhy, možnosti být sám sebou a žít smysluplný život. Finové se tedy možná neusmívají na každého kolemjdoucího, ale cítí se ve svých životech bezpečně a naplněně.
Finská sauna, dánské „hygge“ a švédský „lagom“
Jaké jsou návyky Finů?
Finové například nedají dopustit na saunu. A to není jen víkendová aktivita v horské chatě – pro mnohé je sauna součástí běžné každodenní rutiny, podobně jako sprcha či večeře. V zemi, kde je registrováno více saun než aut, se na pocení a následné ochlazení nepohlíží jako na rozmar, ale jako na základní nástroj fyzické i duševní hygieny.
Pobyt v horké páře uvolňuje svaly, zlepšuje krevní oběh a – co je možná nejdůležitější – zpomaluje mysl. V sauně se málokdy mluví o práci. Rozhovory jsou hluboké, upřímné nebo panuje ticho, které není trapné, ale léčivé.
Saunování je zároveň rodinný i společenský rituál, při kterém se setkávají generace a sdílejí prostor bez rozdílů – stejně zalití potem, ve stejném klidu.
Freepik
Co dělají Dánové pro šťastnější život?
Dánové si zase osvojili pojem „hygge“, který se tak trochu vymyká překladu, ale zároveň ho člověk okamžitě pozná, když ho zažije. Hygge není věc, ale pocit – dům plný měkkého světla, talíř teplé polévky uvařený z lásky, chvíle smíchu s přáteli pod dekou, když venku prší. Je to vědomé rozhodnutí vytvářet si malé ostrovy radosti uprostřed běžných dní.
V Dánsku je hygge nejen domácí filozofií, ale i společenským fenoménem. Místní kavárny a restaurace jsou navrženy tak, aby se člověk cítil jako doma. Žádná pompéznost, jen teplá světla, dřevo, vlna, skořicové rolky.
A že hygge funguje, potvrzují i dánská čísla v žebříčcích spokojenosti – nejsou to chvíle velkolepého štěstí, ale klidné, pravidelné momenty, které vytvářejí pevný základ pro pohodu.
Švédská filozofie pro štěstí
Ve Švédsku mají filozofii „lagom“ – ne příliš, ne málo, jednoduše tak akorát. Vyváženost a zdrženlivost jsou tam základními hodnotami. Lagom se projevuje ve stravování (porce, které nasytí, ale nepřetíží), v práci (efektivnost bez vyhoření), ve vztazích (důvěra bez přílišné závislosti) i v bydlení (útulnost bez přebytku).
Lagom je schopnost žít udržitelně – nejen ekologicky, ale i emocionálně. Znamená vědět, kdy je dost, necítit potřebu stále něco dokazovat, neporovnávat se. Je to postoj, který pomáhá lidem orientovat se ve světě přebytku a neustálé stimulace. Díky němu se ve Švédsku často hovoří o „vnitřní čistotě“ – o duševním prostoru, ve kterém se lépe dýchá.
Tyto tři severské přístupy – finská očista v sauně, dánské udomácnění radosti a švédská rovnováha – sice vycházejí z různých kulturních kořenů, ale spojuje je stejná touha: žít klidně, smysluplně, s respektem k sobě i k ostatním. A především – vědomě. Protože štěstí, jak se ukazuje, není o velkých výhrách, ale o malé, ale pravidelné péči o svou pohodu.
Proč jsou některé národy šťastnější než ostatní?
Není to jen o sauně a čaji. Je za tím celý životní styl – důraz na komunitu, rovnost, životní prostředí a duševní pohodu. Obyvatelé těchto zemí mají kvalitní zdravotnictví a školství, vysokou míru důvěry v instituce, ale i velkou osobní svobodu. Ale to neznamená, že jejich štěstí pramení jen ze systému.
Každodenní návyky
Zásadní roli hrají i každodenní návyky. Jsou to drobnosti, které se staly přirozenou součástí života – chůze v přírodě, důraz na rovnováhu mezi prací a volným časem, kvalitní stravování, dostatek pohybu, schopnost říci „dost“ a umět si odpočinout bez výčitek.
Procházky v přírodě
V severských zemích je běžné, že se lidé během pracovního dne vydají na procházku do lesa. Nechtějí podat sportovní výkon, ale berou to jako způsob, jak vyčistit hlavu. Považuje se to za normální součást dne – a nikdo je za to nehodnotí. Příroda je tam partner, ne atrakce.
Výživa
Dokonce i výživa hraje důležitou roli. Čerstvé suroviny, sezónní potraviny, ryby bohaté na omega-3 mastné kyseliny, fermentované výrobky, málo cukru a minimum polotovarů. Vědci dnes čím dál více zdůrazňují souvislost mezi zdravím střeva a psychikou – a severský jídelníček této teorii jen nahrává.
Inspirujme se návyky nejšťastnějších zemí světa
Ne všechno umíme okamžitě ovlivnit – někdy jsou naše životní podmínky opravdu náročné. Ale každý den v sobě nese prostor pro drobné změny, které se jako kapky vody slévají do celého oceánu spokojenosti.
Zde je pár inspirací z nejšťastnějších zemí, které si umíme přenést do vlastního života:
- Zavést si svůj „hygge“ rituál – například si každý večer zapálit svíčku, uvařit si oblíbený čaj, přečíst pár stránek z knihy. Bez mobilu. Bez hluku. Jen klid.
- Pravidelně se hýbat – ale ne pro výkon – procházky v přírodě bez cíle mohou mít pro duši větší přínos než 5 km v běžeckých teniskách.
- Dbát na výživu pro mysl – kvalitní jídlo neznamená jen zdravé tělo. Mozek si žádá omega-3, vlákninu, fermentované potraviny, méně cukru. A to vše ovlivňuje náladu.
- Vést upřímné rozhovory s blízkými – Finové možná moc nemluví, ale když ano, jdou k podstatě. Autenticita ve vztazích je lékem proti osamělosti.
- Nebát se zpomalit – pauza není lenost. Je to péče o sebe. I 15 minut denně v tichu může být zázračných.
- Pěstovat vděčnost – nejen za velké věci, ale i za to, že dnes ráno svítilo slunce. Nebo že vám někdo podržel dveře. Štěstí často spočívá v pozornosti k obyčejnému.
Štěstí není trvalý stav, spíše jemná vlna, kterou se dá zachytit. Není výsadou Finů či Dánů. Je výsledkem postojů, priorit a drobných rituálů, které denně děláme – nebo neděláme.
A ačkoliv se možná nikdy nedostaneme do první desítky světového žebříčku, můžeme se v tom vlastním žebříčku posunout o pár příček výše. Stačí si dovolit žít tak trochu jako v severské pohádce – klidně, vědomě a s úctou k sobě samým.
Zdroj úvodnej fotky: Freepik
