Umělé přerušení těhotenství, také umělý potrat nebo odborně interrupce, lze definovat jako záměrné a předčasné ukončení těhotenství určitou metodou, a to pomocí lékařského nebo chirurgického zákroku. Výsledkem je vypuzení nebo odstranění zárodku neschopného samostatného života z dělohy. Jde o proces odstranění plodového vajíčka, případně již embrya nebo plodu z dutiny dělohy.
Interrupce se provádí v různých případech, respektive z různých důvodů a je prováděna několika metodami, jejichž výběr souvisí například i s délkou těhotenství v době provedení umělého přerušení těhotenství. Jak probíhá interrupce, u kterých žen je možná a jaká rizika se s ní pojí?
V kterých případech se provádí umělé přerušení těhotenství?
Interrupce, čili umělé přerušení gravidity, se provádí především na vlastní žádost ženy, tedy u žen, které z určitých důvodů těhotenství odmítají a chtějí ho ukončit. Důvodů, pro které se ženy rozhodly ukončit těhotenství, je skutečně mnoho. K faktorům a činitelům, které ženu vedou k interrupci, můžeme zařadit například špatnou finanční situaci nebo celkově nepříznivé životní okolnosti (např. nestabilní partnerský vztah, problémy v rodině a jiné).
Často se ženy rozhodují pro ukončení těhotenství například z důvodu velmi nízkého věku (středoškolský věk), případně studují na vysoké škole, chtějí dostudovat a mít děti později, chtějí se věnovat práci a po dětech netouží vůbec, nebo se necítí v jakémkoliv směru být připravené stát se matkami.
Ukončení těhotenství také podstupují například ženy, které již mají děti a další z jakýchkoliv důvodů odmítají. Častým důvodem také bývá těhotenství po znásilnění nebo nátlak ze strany partnera či rodiny.
Interrupce ze zdravotních důvodů
Interrupce se však neprovádí jen z osobních důvodů, ale i zdravotních. V tomto případě může být důvodem k umělému přerušení těhotenství:
- ohrožení zdraví nebo života ženy (např. při zdravotních problémech ženy, z důvodu vyššího věku a pod.),
- závažné poškození plodu,
- odhalení genetické poruchy plodu,
- neschopnost plodu samostatného života.
Za jakých podmínek může žena podstoupit umělé přerušení těhotenství?
Na Slovensku jsou možnosti umělého přerušení těhotenství regulovány zákonem (podle Zákona 73/1986 Sb. a příslušné vyhlášky Ministerstva zdravotnictví).
- Na vlastní žádost ženy lze interrupci z jakýchkoliv důvodů provést do 12. týdne těhotenství (do 12 týdnů od poslední menstruace), tedy v prvním trimestru.
- Ukončit těhotenství je podle zákona možné i později, ale jen ze zdravotních důvodů, které potvrdí lékař. Například v případě závažné genetické poruchy plodu je možné provést interrupci zpravidla do 24. týdne těhotenství.
- Při ohrožení života ženy, nebo pokud je plod neschopný života, je možnost provedení umělého potratu časově neomezená.
Žádost o provedení interrupce
Každá žena, která dosáhla věku 18 let, může na základě vlastního rozhodnutí podat žádost o provedení interrupce. U gynekologa je třeba vyplnění písemné žádosti – Žádost o umělé přerušení těhotenství a hlášení potratu.
Ženy ve věku od 16 do 18 let mohou samy požádat o ukončení těhotenství, ale zdravotnické zařízení zpravidla informuje zákonného zástupce o zákroku. U mladších dívek je k interrupci potřebný souhlas zákonného zástupce. Kromě toho je omezeno i to, jak často lze umělý potrat provést. Zpravidla ho může žena podstoupit jednou za půl roku.
Kolik stojí umělý potrat?
Cena za chirurgický zákrok se pohybuje kolem 350 až 550 eur, záleží na tom, zda jde o státní nebo soukromou kliniku. V případě, že je interrupce prováděna ze zdravotních důvodů, není zákrok pro pacientku zpoplatněn.
Jak se provádí umělé přerušení těhotenství?
Umělé přerušení těhotenství lze provést několika způsoby. Vhodnost metody doporučuje lékař s ohledem na různé faktory. V první řadě se však bere v úvahu délka těhotenství, ale i celkový zdravotní stav ženy. Některé metody interrupce se totižto uplatňují jen v rané fázi gravidity. Obecně se však využívají dva hlavní přístupy k umělému přerušení těhotenství – medikamentózní způsob a chirurgický zákrok.
1. Medikamentózní způsob umělého přerušení těhotenství
Medikamentózní způsob představuje metodu přerušení těhotenství chemickou látkou, kterou žena užije perorálně. Podávají se medikamenty nazývané i potratové tablety. S časovým odstupem se zpravidla podávají dva druhy tablet, které v první řadě blokují účinky progesteronu (ten je pro pokračování těhotenství nezbytný) a následně zvyšují kontrakce dělohy, při kterých dochází k vypuzení plodu a placenty ven z dělohy přes pochvu.
Tato metoda se používá obvykle při dřívějších stádiích gravidity, ale v některých případech i později. Potratové tablety však nemají 100 % účinnost. Až u kolem 7 % žen pokračuje těhotenství i po jejich užití. V tomto případě je třeba ukončení těhotenství chirurgickým zákrokem (pokud je žena stále rozhodnutá pro interrupci).
Avšak, v současné době na Slovensku medikamentózní způsob interrupce není dostupný, protože naše legislativa ho neumožňuje. Potratové tablety jsou dostupné jen v okolních evropských státech, např. v Česku.
2. Chirurgické metody interrupce
- Miniinterrupce (zpravidla prováděná do 6. až 8. týdne těhotenství) – jde o podtlakovou metodu, při které se embryo odsaje z dělohy pomocí trubice napojené na odsávací přístroj přes roztažené děložní hrdlo.
- Klasická interrupce (prováděná mezi 8. až 12. týdnem těhotenství) – přistupuje se k dilataci (rozšíření) a zprůchodnění děložního hrdla a následné kyretáži, tedy seškrabání plodu z vnitřní vrstvy dělohy.
Interrupce po 12. týdnu těhotenství
Přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů po 12. týdnu je mnohem náročnější a provádí se různými způsoby. Vyvolává se například umělý potrat podáním injekce do dělohy, která způsobí silné kontrakce jako při porodu. Tato metoda probíhá při vědomí ženy. Možností je i dvoufázová interrupce, při které se nejprve injekčně zastaví plodu srdeční činnost a následuje jeho vyjmutí s okolní tkání. Tato metoda probíhá pod celkovou anestezií.
Freepik.com
Rekonvalescence po umělém přerušení těhotenství
Proces zotavování se po interrupci závisí na tom, jakou metodou bylo přerušení těhotenství provedeno. Požití potratových tablet se považuje za nejšetrnější metodu interrupce s ohledem na tělo ženy, jak jsme však zmínili výše, tato metoda není v SR dostupná. Miniinterrupce do 8. týdne těhotenství představuje poměrně bezpečný krátký zákrok s minimálním rizikem komplikací, klasická interrupce představuje pro tělo ženy větší zátěž.
Při miniinterrupci žena opouští ambulanci obvykle do 2 až 3 hodin, klasická interrupce se většinou provádí jako jednodenní chirurgie. Při zákrocích pod celkovou anestezií je třeba podstoupit předoperační vyšetření. Před zákrokem lékař ženu poučí o přípravě na zákrok a všech rizicích, stejně jako o opatřeních během rekonvalescence. Zotavování se netrvá více než pár dní, maximálně 1 až 2 týdny.
Vedlejší účinky po umělém potratu
Žena může pociťovat stahy, nevolnost, nechutenství či únavu. Běžné je slabé krvácení, které může připomínat slabší menstruaci. Doporučuje se klidový režim a vyhýbání se větší fyzické aktivitě. Potřebné je dbát na zvýšenou hygienu. Nedoporučuje se koupání a pohlavní styk do první menstruace. Ta by se měla dostavit do 4 až 6 týdnů.
Možná rizika spojená s umělým přerušením těhotenství
O možných rizicích spojených s výkonem interrupce by měl ženu informovat lékař. Závažné komplikace vedoucí k trvalým následkům jsou vzácné. Obecně však v souvislosti s umělým přerušením těhotenství existují například tato rizika:
- poranění hrdla dělohy (např. při nešetrném rozšiřování),
- poranění nebo proděravění dělohy,
- poškození sliznice dělohy (např. nadměrné seškrabání, co může vést ke ztrátě menstruace),
- zánět sliznice dělohy,
- pozdní komplikace, jako problémy s otěhotněním nebo donošením dítěte, sexuální poruchy, problémy s děložním hrdlem a pod.
Pokud se u vás po zákroku objevila vysoká horečka, intenzivní bolesti a výrazné krvácení, vyhledejte lékařskou pomoc. Důvodem může být infekce a zánět. Tyto projevy mohou například poukazovat i na to, že v děloze ještě zůstala část plodového vajíčka či jiné tkáně. Tento stav si vyžaduje lékařské ošetření – opětovné vyčištění dělohy a obvykle i antibiotickou léčbu.
Psychologické aspekty a podpora po interrupci
Pro mnohé ženy může být interrupce emocionálně náročná zkušenost, která přináší různé psychické reakce. Některé ženy po zákroku pociťují úlevu, zejména pokud se nacházely v těžké životní situaci. Jiné mohou zažívat výčitky, smutek, úzkost nebo depresivní stavy. Intenzita těchto pocitů závisí na individuálním prožívání, podpoře okolí a důvodu, pro který se žena rozhodla podstoupit interrupci.
Je důležité, aby ženy, které pociťují psychické nepohodlí po interrupci, vyhledaly odbornou pomoc. Psychologové a terapeuti mohou pomoci zpracovat emoce, vyrovnat se se změnami a zvládnout případný pocit viny či smutku. Kromě individuální terapie existují i podpůrné skupiny a online komunity, kde mohou ženy sdílet své zkušenosti a najít pochopení.
Alternativy k interrupci
V případě, že žena zvažuje ukončení těhotenství z různých důvodů, může se před rozhodnutím obeznámit i s jinými možnostmi:
- Adopce – možnost donosit dítě a po narození ho dát k adopci rodině, která si dítě nemůže biologicky počít.
- Dočasná pěstounská péče – umožňuje umístit dítě do péče jiné osoby na určitý čas, pokud matka není připravena se o něj postarat.
- Podpůrné programy pro matky v nouzi – různé organizace a státní instituce nabízejí finanční, materiální nebo psychologickou pomoc ženám, které čelí těžké situaci.
- Poradenství a psychologická pomoc – konzultace s odborníky, kteří pomohou najít řešení v náročných životních okolnostech.
- Rodinná podpora – některé ženy mohou po rozhovoru s blízkými získat podporu, která jim umožní zvládnout těhotenství a výchovu dítěte.
Důležité je, aby každá žena měla možnost informovaně se rozhodnout a měla přístup ke všem dostupným možnostem, které by mohly ovlivnit její rozhodnutí.
Zdroj úvodnej fotky: Freepik.com
