Kolísání hmotnosti je pro mnoho lidí běžnou součástí života – pár kilo nahoru či dolů se považuje za normální. Problém však nastává tehdy, když se váha mění opakovaně a ve větších rozsazích. Neustálé výkyvy mohou organismus vyčerpávat, narušit jeho rovnováhu a časem přinést i zdravotní komplikace.
Odborníci upozorňují, že takzvaný „jojo efekt“ nepředstavuje jen estetický problém, ale zejména riziko pro srdce, metabolismus, kosti či hormonální rovnováhu. Nezanedbatelný je i dopad na psychiku – opakované změny váhy vedou k frustraci, nízkému sebevědomí a v některých případech až k poruchám příjmu potravy.
Proč váha kolísá?
Kolísání váhy může být způsobeno zcela přirozenými faktory, které nesouvisí přímo s ukládáním tuku. Patří sem zadržování vody v těle, menstruační cyklus u žen či dokonce vyšší příjem soli, který způsobuje dočasné otoky. Váha se proto může měnit i v průběhu jednoho dne.
Na změnách hmotnosti se podílí i strava a životní styl. Střídání období přísných diet a následného „dopřávání si“ vytváří velké rozdíly, které jsou typické pro jojo efekt. Organismus tak dostává protichůdné signály, což negativně ovlivňuje jeho metabolismus.
Svoji roli hraje i stres a nedostatek spánku. Oba tyto faktory ovlivňují hormony, které regulují pocit hladu a sytosti. Člověk má pak tendenci sahat po kalorických jídlech a přibírá, následně se snaží zhubnout, čímž se začíná začarovaný kruh kolísání váhy.
Jak velké výkyvy váhy mohou být problematické?
Menší změny hmotnosti v rozmezí jednoho až dvou kilogramů jsou zcela přirozené a většinou souvisí se zadržováním tekutin nebo trávicím procesem. Takové výkyvy netřeba vnímat jako skutečné přibírání či hubnutí, protože neodrážejí změnu množství tuku v těle.
Problém nastává tehdy, když se váha mění opakovaně o 5 a více kilogramů. Takové velké výkyvy již zatěžují kardiovaskulární systém, metabolismus i hormonální rovnováhu. Navíc, při opakovaném hubnutí a přibírání tělo ztrácí svalovou hmotu, což má dlouhodobé negativní důsledky na zdraví i kondici.
Freepik
Následky opakovaných změn hmotnosti na fyzické zdraví
Zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění
Kolísání hmotnosti představuje zátěž pro srdce i cévy. Neustálé přibírání a hubnutí může zvyšovat hladinu cholesterolu a krevního tlaku, což v dlouhodobém horizontu přispívá ke vzniku aterosklerózy a onemocnění srdce. Tělo totiž při takových výkyvech zažívá stres, který se projevuje i na oběhové soustavě.
Narušení metabolismu
Časté změny váhy negativně ovlivňují metabolismus. Organismus si na opakované diety zvyká tak, že zpomaluje spalování a ukládání tuku začíná ještě efektivněji. To vede k tzv. jojo efektu, při kterém je každé další hubnutí těžší a přibírání rychlejší.
Negativní vliv na svaly a kosti
Při drastickém hubnutí tělo neubývá jen na tucích, ale i na svalové hmotě. Opakované výkyvy tak vedou ke ztrátě svalů, což oslabuje pohybový aparát a snižuje fyzickou kondici. Navíc se při nedostatku živin může zhoršit i pevnost kostí, čímž roste riziko osteoporózy.
Hormonální nerovnováha
Výrazné změny váhy se odrážejí i na hormonálním systému. U žen se to může projevit poruchami menstruačního cyklu, u obou pohlaví zase narušenou hladinou inzulínu, kortizolu či hormonů štítné žlázy. Hormonální nerovnováha se následně promítá do celkového zdraví i psychické pohody.
Problémy s pokožkou a strie
Kůže se musí při rychlém přibírání a hubnutí neustále natahovat a stahovat, což postupně oslabuje její pružnost. Následkem jsou strie, ochablá pokožka a celkové zhoršení vzhledu. Nejčastěji se tyto změny objevují na břiše, stehnech, bocích či prsou. Kromě estetického aspektu mohou tyto problémy ovlivňovat i sebevědomí a vnímání vlastního těla.
Následky opakovaných změn hmotnosti na psychiku
Frustrace a nízké sebevědomí
Neustálé hubnutí a přibírání může být psychicky velmi vyčerpávající. Člověk má pocit, že veškerá snaha je marná, což vede k frustraci a snížení sebevědomí. Navíc porovnávání se s okolím či nerealistickými ideály krásy může ještě více prohloubit nespokojenost se sebou samým.
Riziko poruch příjmu potravy
Opakované výkyvy hmotnosti jsou jedním z rizikových faktorů vzniku poruch příjmu potravy. Neustálá kontrola jídla, střídání drastických diet a přejídání se může přerůst do bulimie či záchvatového přejídání. Takové stavy si vyžadují odbornou pomoc, protože mají vážný dopad na fyzické i psychické zdraví.
Chronický stres a úzkost
Tělo i mysl reagují na kolísání váhy zvýšenou hladinu stresu. Neustálá pozornost věnovaná váze a strachu z přibírání může vyvolávat napětí, nervozitu a úzkostné stavy. V dlouhodobém horizontu se tím narušuje celková psychická pohoda a zhoršuje kvalita života.
Jak se vyhnout neustálým změnám váhy?
Stabilní hmotnost je výsledkem dlouhodobých, vyvážených návyků, ne krátkodobých extrémních řešení. Nejdůležitější je najít rovnováhu mezi stravou, pohybem a psychickou pohodou. Místo rychlých diet či hladovek se vyplatí soustředit na udržitelný životní styl, který podporuje nejen pěknou postavu, ale především zdraví. Důležitou roli hraje několik pilířů:
Vyvážená strava – pestré jídlo bohaté na bílkoviny, vlákninu a zdravé tuky pomáhá tělu fungovat správně a snižuje riziko jojo efektu.
Pravidelný pohyb – kombinace chůze, sportu a posilování podporuje metabolismus a udržuje svaly.
Dostatek spánku – kvalitní odpočinek reguluje hormony hladu a sytosti, čímž snižuje chuť na nezdravá jídla.
Psychická rovnováha – zvládání stresu, relax a vnitřní pohoda jsou prevencí emočního přejídání.
Postupné změny – malé kroky jsou udržitelnější než extrémní diety, které vedou k opakovaným výkyvům váhy.
Stabilní váha jako klíč k zdraví
Udržování stabilní hmotnosti je jedním z nejsilnějších kroků k dlouhodobému zdraví a pohodě. Když se vyhneme častým výkyvům, chráníme nejen srdce a metabolismus, ale i psychiku a sebevědomí. Stabilní váha nám umožňuje cítit se lehčeji, mít více energie a zároveň si budovat zdravý vztah k jídlu i vlastnímu tělu – bez neustálého kolotoče přísných diet a rychlých řešení.
Zdroj úvodnej fotky: Freepik
