Není den, kdyby nějaká máma neměla alespoň na chvíli pocit, že selhává. Že křičela příliš, nevařila dost zdravě, nečetla pět pohádek před spaním nebo si místo dětského hřiště dovolila kávu s kamarádkou. A tehdy to přijde – ten tichý hlas v hlavě, co šeptá: „Nejsi dost dobrá máma.“
Ale víte co? Nejste samy. A co je ještě lepší – ve skutečnosti jste pravděpodobně mnohem lepší, než si myslíte.
Co na to psychologie: „Dobrá“ neznamená „dokonalá“
Britská psychoanalytička Donald Winnicott přišla už v 50. letech s pojmem „dost dobrá máma“ (good enough mother). A to byl geniální zlom. Maminko, nemusíš být dokonalá. Nemusíš všechno zvládat s úsměvem a v legínách bez fleku od dětské výživy. Stačí, že se snažíš, že reaguješ na potřeby dítěte, že mu dáváš lásku a bezpečí.
Děti nepotřebují bezchybné mámy. Potřebují lidské mámy – takové, které je naučí, že i když se občas něco pokazí, všechno se dá napravit. Tím, že i máma občas ztratí trpělivost, ale pak se omluví, učí dítě cenné věci o emocích a vztazích.
Zapomeň na porovnávání. Instagram není realita
Je lákavé scrollovat na mobilu a vidět jiné mámy, jak sedí v bílých šatech na dece, kolem sebe bio snacky, šťastné děti a pes, který nežebrá. Realita? Někdy sedíš v autě před školkou, dojídáš rohlík, v pozadí hraje Peppa Pig a ty přemýšlíš, jestli máš vůbec ještě čisté ponožky. A to je úplně v pořádku.
Psychologové říkají jasně: porovnávání zabíjí spokojenost. Každá rodina je jiná. Každé dítě má jiné potřeby. A každá máma má právo dělat věci podle sebe – ne podle někoho z internetu.
Pocit viny? Ano, známe ho všechny. Ale...
Je v pořádku, pokud si večer lehneš do postele a přemýšlíš, co jsi mohla udělat jinak. Ale nepřenášej tyto myšlenky do identity. Nejsi špatná máma jen proto, že jsi zvolila instantní večeři nebo jsi pustila dětem pohádku, abys měla 20 minut ticha.
Pocit viny je normální – ukazuje, že ti záleží. Ale neměl by mít ve tvém srdci adresu trvalého pobytu. Někdy místo sebereflexe potřebuješ jen objetí, kousek čokolády a myšlenku, že jsi to zvládla nejlépe, jak jsi mohla.
Freepik
Když děti pláčou, hádají se nebo nechtějí spát
Ano, i tehdy. Záchvaty vzteku v obchodě, sourozenecké války o stejné autíčko, noční bdění kvůli „bolavému palci“ – to vše jsou součásti úplně normálního rodičovství. Pokud máš někdy pocit, že jsi jediná, komu dítě po pěti minutách v autě řekne, že ho bolí bříško právě v momentě, kdy jsi konečně koupila kávu, věz – nejsi v tom sama.
Psychologové říkají, že reakce rodiče v těchto chvílích je důležitější než samotná situace. A ne – nemusíš reagovat klidně vždy. Stačí, pokud se dokážeš uklidnit po. I to je výchova. I to je růst.
Neboj se delegovat a neomlouvej se za odpočinek
Jsi máma, ne perpetuum mobile. Není tvojí povinností naplnit každou minutu dne animačním programem pro děti. Je úplně v pořádku říct: „Dnes nevařím, objednáme si.“ Nebo: „Teď si čtu a ty si chvíli hraješ sám.“ Odpočinek není slabost. Je to palivo. A máma, která se umí postarat o sebe, se umí lépe postarat i o své dítě.
Mimochodem, výzkumy ukazují, že mámy, které si najdou čas pro sebe, zažívají méně úzkosti a více spokojenosti v rodičovství. Takže ten koupel s knihou a svíčkou? Není to rozmazlování. Je to prevence.
Životní situace, ve kterých se nejčastěji cítíme jako nejhorší mámy na světě
Nejsi špatná máma, když tvé dítě přišlo do školky s roztrhanou ponožkou a rozcuchanou hlavou
Ano, možná jste ráno bojovali s časem, možná si dítě samo vybralo ten „super svetr“, který mu už sotva prošel přes hlavu, a možná ti unikl jeden detail – například, že má ponožku s dírou. Víš co? Učitelky ve školce to zvládnou. A tvé dítě také. Ten den se bude stejně hrát s plastelínou a nepůjde na módní přehlídku. Důležitější než dokonalý outfit je to, že jsi ho ráno políbila, objala a vypustila se slovy, že ho máš ráda.
Nejsi špatná máma, když tvé dítě před druhými zlobí a babička kroutí očima
Ach, babičky. Milují vnoučata, ale někdy se na věci nedívají objektivně. Pokud tvé dítě před publikem odmítá poslouchat, neznamená to, že jsi ho špatně vychovala. Znamená to, že je to... dítě. A děti testují hranice. Vždy. Tvé klidné (nebo alespoň přiměřeně rozumné) zvládání této situace je důležitější než pohledy okolí. Ostatní ať si kroutí čím chtějí – ty vychováváš s láskou, ne s panikou.
Nejsi špatná máma, když jsi zapomněla na vystoupení nebo svátek svého dítěte
Zapomněla jsi na vánoční besídku ve školce nebo jsi ráno zjistila, že tvé dítě má narozeniny, a ty ještě nemáš ani dort, ani dárek? Uf, to zamrzí. Ale víš co? Jsi jen člověk. A kalendář se někdy chová zákeřně. Nebo máš v hlavě tolik věcí, že ti prostě něco unikne. Zapomenout neznamená nemilovat. Znamená to být přetížená, unavená nebo jen omylná – což je, div se světe, úplně normální.
Důležité je, co uděláš potom. Objetí, omluva, náhradní plán – děti jsou ve skutečnosti velmi chápavé. A pokud jim ukážeš, že tě to mrzí a že ti na nich záleží, zapamatují si tuto chvíli mnohem více než samotnou událost, kterou jsi zmeškala.
Nejsi špatná máma, když tvé dítě celý den jí jen to, co mu chutná
„Dnes snědl jen jogurt, mléko a tortilu s arašídovým máslem. Selhala jsem?“ Ne. Selhal jen tvůj plán o zdravém obědě. A to se stává. Některé dny dítě sní všechno, co mu dáš. Jindy se živí jen vzduchem a banánem. Nutriční poradci říkají jasně: sleduj stravu v horizontu týdne, ne dne. Pokud je pestrá v celku, jeden den „bílé stravy“ vás nezruinuje.
Nejsi špatná máma, když necháváš dítě samo se připravovat do školy
Autonomie je dar. Jasně, někdy má domácí úkoly o 21:00 a pera v tašce v stavu výbuchu. Ale víš co? Učí se. Dáváš mu prostor pro zodpovědnost, a to je výchova. Kontrolovat každou věc mu možná zajistí čisté obaly na sešity, ale ne schopnost zvládat život sám.
Nejsi špatná máma, když své děti nevystavuješ párty kultuře
Neorganizujete oslavy? Nechodíte na každou dětskou párty v okolí? Nic se neděje. Každá rodina má své tempo, svůj způsob trávení času a vlastní priority. Láska se neměří počtem balónů. A tvé dítě si bude pamatovat, že jste si dělali palačinky v pyžamu, ne to, jestli mělo oslavu s klaunem a fotokoutkem.
Nejsi špatná máma, když nechodíte na procházky každý den
Máš dvůr? Děti si hrají tam? No tak paráda. Pohyb mají, slunce mají, hlínu pod nehty mají. Procházka není nutně lepší než samostatná hra na vlastním dvoře. Důležité je, že se hýbou a mají prostor na svobodu a tvořivost.
Nejsi špatná máma, když tvé dítě spí ve vaší posteli
Potřeba blízkosti je silná. A někdy ani deset knih o samostatném spaní nepřebije fakt, že tvůj drobeček spí klidně jen vedle tebe. Společné spaní není výchovné selhání, je to fáze. U někoho trvá měsíce, u někoho roky. A jednou se stane, že si řekne: „Mami, už chci svou postel.“ A tehdy ti to možná i bude chybět.
Nejsi špatná máma, když tvé dítě nemiluje brokolici a nechává nedojedený oběd
Jsou jídla, která děti odmítají, i když je servíruješ na talíři jako usměvavé sluníčko. A je to normální. Psychologové říkají, že děti potřebují i 15 – 20 opakování, než si na nové chutě zvyknou. Nedojedený oběd neznamená, že jsi selhala – jen že ještě nenašel cestu k čočce. A možná ani nikdy nenajde. Svět se točí dál.
Nejsi špatná máma, když si někdy vybereš úklid před hrou
Pokud tě uspokojuje, že je kuchyň čistá a pračka pere – tak si to dopřej. Neznamená to, že zanedbáváš děti. Znamená to, že máš i jiné potřeby. A děti, které vyrůstají s mámou, která ví, že potřebuje i chvíli pro sebe nebo pořádek v hlavě, jsou často klidnější, protože se učí rovnováze. I máma je člověk. A má právo někdy neskládat puzzle, ale prádlo.
Když tě přepadne pochybnost: Polož si tuto otázku
„Kdyby mé dítě jednou vzpomínalo na dětství – co bych chtěla, aby si pamatovalo?“ Pravděpodobně ne to, jestli mělo každý den domácí pesto nebo čtyři kroužky týdně. Ale spíše to, že jsi ho držela za ruku, když se bálo. Že jsi se smála na jeho vtipech. Že jsi ho milovala – i když právě vystrájalo.
Milá mámo, můžeš si položit tisíc dalších otázek. A na každou z nich ti můžeme odpovědět: ne, nejsi špatná máma. Protože i to, že se vůbec ptáš, znamená, že ti záleží. A to je víc, než si možná myslíš.
Jsi přesně ta máma, jakou tvé dítě potřebuje
Možná nejsi máma z reklamy, ale jsi máma z masa, kostí, miluješ a snažíš se. A to je víc než dost. Tvé dítě nepotřebuje někoho „lepšího“ – potřebuje právě tebe, se všemi tvými silnými i unavenými dny.
Tak si dnes večer řekni: „Nejsem nejhorší máma na světě.“ Možná jsi jen máma, která toho má dnes za sebou hodně – ale i tak to zvládá. A to je na potlesk.
Zdroj úvodnej fotky: Freepik
