Každá z nás si z dětství přináší vzpomínky na trávení času s nejbližšími. Obzvláště svátky jsou většinou o tom, že se sejde celá rodina, přátelé, známí... a zvykneme si kromě jiného odpočívat, veselit se a také hodovat. Velikonoční svátky patří k největším křesťanským svátkům vůbec. Vrcholí Velikonoční nedělí a Velikonočním pondělkem, kdy se končí také období půstu a oslavuje se vzkříšení Ježíše Krista. K oslavě svátků se vážou i určité zvyky a tradice. Pokud jste si přáli je vrátit do své domácnosti, prozradíme vám, jak na to.
Doporučujeme přečíst: TOP bylina na podporu vykašlávání i proti zánětům: Znáš ji?
Během velikonočních svátků můžete propojit někdejší pohanské rituály se zavedenými zvyklostmi. Oslavit svátky nejen z náboženského hlediska, ale také přivítat jaro a rozloučit se se zimou.
Posvěcení – na Bílou sobotu odpoledne, případně ráno v neděli na velikonoční mši si věřící nechávají posvětit v košíčku velikonoční pokrmy, ale také peníze, sladkosti, vodu, větvičky nebo alkohol.
Bohatý velikonoční stůl – podobně jako během Vánoc, i na Velikonoce symbolizuje svátečně prostřený stůl plný jídla hojnost a bohatství na celý rok. Neměla by chybět vajíčka, která jsou symbolem plodnosti, ale i zmíněné hojnosti. Již naši předkové kladli důraz také na pokrmy kulatého tvaru – měly připomínat Slunce a vyjádřit tak radost z příchodu jara.
Doporučujeme přečíst: Znáte rozdíl mezi mascarpone, ricottou a philadelphií?
Výzdoba - během Velikonočních svátků tradičně zdobí naše obydlí zelené větvičky, zlatý déšť, případně čerstvé jarní květiny. Na to, co si uložíme do vázy, obvykle zavěšujeme malovaná velikonoční vajíčka. Ty kdysi ručně vyráběly dívky a pak je s láskou věnovaly pondělním koledníkům. Malované vajíčko mělo lásku přivolat, ale také posílit a utvrdit. Originální kresby na vajíčkách – kraslicích znamenaly také speciální vyznání svých citů. Mladíci si tak na vajíčkach, které dostali, mohli „rozluštit“, co k nim která dívka cítí.
Zvyky
Abychom zůstali všichni spolu – během velikonočního hodování se zvyklo společně konzumovat natvrdo uvařená vajíčka. Vajíčko se rozdělilo na tolik částí, kolik členů měla rodina, každý dostal jednu a společně je snědli.
Pro bohatší úrodu – tento rituál ocení zejména zahrádkáři. Po oloupání posvěceného vajíčka slupky nevyhazujte, ale zakopte je do své zeminy. O bohatou úrodu se měly postarat také křížky z ohořelých dřívek ze svatého ohně, ale také zbytky každého jídla, které jste si nechali posvětit.
Pro zdraví a krásu – pro někoho méně oblíbené, ale stále zaužívané zvyky polévání a šlehání. Voda při polévačce měla dívkám zajistit krásnou a zdravou pleť, hebké a lesklé vlasy a jednoduše krásu a charizmu po celý rok. Pomlázky z nás mají vyhnat všechny nemoci a zaručit nám pevné zdraví a silnou imunitu.
Proti zlým silám – využít můžete sílu česneku a zařadit ho při vaření do jídel, ale také jako nenápadnou dekoraci. Negativní energii by měly odstranit také rapkáče a biče.
Silná imunita celé rodiny – zajistit by to měly také zelené a zdravé listy květin, které máme ve váze a jsou součástí naší velikonoční výzdoby.
Pro radost – na Velikonoční pondělí zejména ti nejmladší mohou hledat velikonoční vajíčka, které ukryl Velikonoční Zajíc. Tato tradice se k nám postupně probojovala ze zahraničí, ale byla známa i v těch koutech Slovenska a Čech, které byly místy poněmčeny.
